Diagnóza: Pilot

Stejně jako v předchozích dílech naší série Diagnóza se vracíme i tentokrát s žánrem her, který zrovna nestojí v popředí všeobecného zájmu. Po hardcore strategiích a simulátorech vláčků tu máme letadla, a to jak civilní, tak i ta vojenská. Je to možná trochu udivující, ale i přes kvantum leteckých titulů, objevujících se prakticky od začátku éry videoher, tento žánr nikdy nepatřil do středního proudu. Dobrá, slyšíme námitku, že pilotovat letadlo je samo o sobě spíše prací, nežli zábavou, ale vzpomeneme-li ryze arkádové záležitosti, vzdalující se od obyčejných FPS jen nepatrně, prostor pro nevyřčené otázky tu stále je. Ať už ale vnímáte žánr letadel jakkoliv, pokusíme se vám předhodit několik námětů k plnohodnotnému odreagování.

To je ale hezkej… radar?!

Ještě než se pustíme do letadel jako takových, neodpustíme si jednu malou odbočku. Stejně jako v případě minule zmíněných simulací vlakových dispečerů, existují podobné hry i ve světě avioniky. Řízení letového provozu by se dalo mnohdy přirovnat k extrémně těžké strategii, o jejíž úrovni se nejspíš nezdá ani zarytým fandům StarCraftu. Naše slova si můžete v praxi otestovat například ve hře Simon Bergner’s ATC Simulator, ve kterém je k dispozici několik světových letišť včetně pražské Ruzyně. Ačkoli nejde o ten nejpropracovanější simulátor řízení letového provozu, tím by se dal označit spíše ATC Simulator 2, vyzkoušíte si na něm všechny základní postupy tak, jak zhruba vypadají ve skutečnosti. Navíc, úroveň simulace může být o to obtížnější, když si zvolíte řízení odletů i příletů najednou. Hry tohoto ražení jsou o poznání sofistikovanější, nežli jejich zmiňovaní vlakoví kolegové, neboť umě operují i se zvukem, takže místo mlácení příkazů do klávesnice, aby letadlo N25A snížilo svoji rychlost na 230 uzlů, zkrátka řeknete kouzelnou formulku do mikrofonu a je vymalováno. Nutno podotknout, že to ale až taková legrace není a přečíst mnohdy několika set stránkový manuál je v těchto případech více než žádoucí.

Jde to i bez boje

Dost ale řečí o hrách s nulovou grafikou. Chápeme, že ATC simulátory mohou být pro většinu z vás už příliš silné kafe, a tak pojďme zkoumat pohled z druhé strany, tedy z kokpitu dopravního letadla. Jde to poměrně jednoduše prostřednictvím všeobecně známého MS Flight Simulatoru. Je to k nevíře, ale první verze této hry vyšla už v roce 1982, a ačkoli šlo spíše o jakousi zkoušku výkonu IBM počítačů, zaznamenala hra velký úspěch. Další díly už původní kvalitu pouze zlepšovaly, výsledek posledních prací můžete zkoumat v nejnovějším MS Flight Simulatoru X. Celá série si zakládá na co možná největší míře realismu a pokud se naučíte odlepit 747 ze země ve hře, bez nadsázky byste to dokázali i ve skutečnosti. Kromě velkých dopravních letadel můžete pilotovat i menší LearJety, vrtulové Cessny, vrtulníky, ale i bezmotorové kluzáky, s nimiž je létání úžasné, nicméně velmi obtížné. Abychom nezapomněli na modařskou scénu, kolem MS Flight Simulatoru se globálně točí spoustu nadaných lidí, přidávajících do hry jak samotná letadla, tak i nové scenerie, letiště a další drobnosti. Na vypichování jednotlivých serverů, na nichž seženete výše zmíněné add-ony, nám bohužel nestačí kapacita článku, jako startovní bod vám ale dobře poslouží server Flightsim.com, kde seženete z 90% to, co hledáte.

Ježiši, na okně máme nějaký střeva!

Shánite-li se po dalším civilním simulátoru, záhy zjistíte, že monopol MS Flight Simulator rozmetal na cucky veškerou konkurenci. K dispozici vám tak můžeme doporučit leda tak osm let starý Flight Unlimited 3, který ale v porovnání s MS Flight Simulator 2002 značně zaostává. Z tohoto důvodu se přesuneme do bojových vod, kde je nabídka o poznání pestřejší. Pokud začneme chronologicky, jeden z nejslavnějších simulátorů nese název Red Baron. Pokud čistě náhodou nevíte, hlavní roli zde hraje stejnojmenný rudý trojplošník z druhé světové války, s nímž je létání opravdovou zábavou. V době válečných gentlemanů tak můžete vznést svůj stroj do boje proti britskému Sopwitchi a vychutnávat si zvuk dvoulisté vrtule spolu se štěkotem bubínkových kulometů. Další hrou, tentokráte z období druhé světové války, je stařičký simulátor létající pevnosti B-17 od Microprose. Na svoji dobu šlo o velice propracovanou záležitost, věrně ztvárňující život osádky jednoho z nejslavnějších bombardérů. Pro většinu z vás bude přístupnější pokrčování z roku 2000, B-17 Flying Fotress: The Mighty 8th, které už disponuje poměrně solidní grafikou a svižnější hratelností. Dále následuje řádka simulátorů druhoválečných stíhaček, mezi kterými jako břichatý král na trůně dlí IL-2 Sturmovik. Název je možná trochu matoucí a mohlo by se zdát, že si tu někdo zaplatil reklamu na svůj stroj, opak je v tomto případě pravdou. Špičkovou simulaci několika (ne)ruských letadel navíc doplňuje propracovaný editor, díky němuž se ze hry stává nekonečná rozkoš všech bojechtivých pilotů.

Z dalších her v postupu do současnosti můžeme vybrat například oddechovou záležitost Mig Alley, nebo nedávno vydané Wings over Israel. V obou případech jde o čistokrevné simulátory, jejichž zvládnutí vyžaduje jak kvalitní ovládací hardware, tak odhodlanost učit se a pilně trénovat. Abychom kolečko uzavřeli úplně, musíme ještě poznamenat další legendu, Falcon 4.0. Hra se před třemi lety dočkala mírného oprášení prostřednictvím datadisk Allied Force, kde vývojáři shromáždili ty nejzajímavější add-ony spolu s oficiálními patchi. Spíše než singleplayer hraje ve Falconu 4.0 prim multiplayer, který je zároveň jedním z nejhranějších.

S arkádami je nám hej!

Samostatnou kapitolou jsou pak letecké arkády, které slouží dobře i těm, kteří nechtějí být s leteckými hrami příliš spojování, nebo jim nechtějí obětovat svůj čas. Poslední dobou se objevily tituly jako Attack on Pearl Harbor, Combat Wings, ale třeba i konzolvý M.A.C.H. Povětšinou jsou arkádové odnože zpracovány pohledem třetí osoby a důležité je v nich prakticky jen střílení nepřátelských cílů. Někde uprostřed cesty mezi arkádou a simulací stojí svým způsobem zvláštní, nicméně převelice zábavná hra Crimson Skies. Vžijete se v ní do role leteckého piráta a svádíte souboje s dalšími drsňáky v zajímavě řešených letadlech. Velkou radost nám dělá také oznámení vývoje druhého dílu, který by snad mohl sfouknout prach, který chtě nechtě na letecké hry upadá.

Podíváme-li se totiž na data vydání většiny výše jmenovaných her, až na výjimky jsou pět a více let staré. Reflektuje to vývoj her, který už pozvolna opouští od větviček hardcore a soustředí se výhradně na střední proud. Myslíme, že je to škoda a pořád s tím jde něco dělat. Let’s roll!