Indie koktejl: konec jednoho čekání

Léto už je definitivně pasé a za okny se začíná projevovat ten pravý sychravý podzim. Pokud také patříte k těm, kdo se za dlouhých večerů uchylují do tepla domovů a hledají zábavu v náruči nezávislých her, vrhněte se po hlavě do naší dnešní nabídky. Ta v sobě totiž skrývá recenzi dlouho vyvíjené české indie hry PacIn: Nermessova Pomsta, dále pak retro plošinovku Arvoesine a geniální multiplayerovou akci Altitude.

PacIn: Nermessova Pomsta

Rok 2010 se do historických análů české herní tvorby zapíše jako rok ukončení velkých čekání. Po Mafii II jsme se konečně dočkali dokončení také dlouze vyvíjené nezávislé hry PacIn: Nermessova Pomsta, na níž studio FiolaSoft navzdory problémům pracovalo řadu let. A že se při vývoji objevila pěkná řádka potíží… PacIn vypráví příběh tvora z rasy PacInů jménem Luzir, červené kulovité postavy ne nepodobného maskotovi čokoládových výrobků podobných lentilkám. Ten jako jediný neupadne do temnoty při útoku zlého Nermessise, a protože je povaha dobrodružná a odvážná, rozhodne se pomoct svým kamarádům zpět do vesnice, jenže nejdřív musí utéct zlým daemonům, naučit se kouzlit… Základ hratelnosti PacIna vychází z Pac-Mana, klasiky klasik videoherní scény. Na hráči je, aby v každé úrovni posbíral všechny modré krystalky, což mu následně otevře dveře do dalšího kola. Přitom se musí vyhýbat různým protivníkům, jež se prostředí od prostředí mění, ale většinou jde o mechanické daemony.

Pro zábavnější postup napříč úrovněmi lze využít všelijaké bedny s power-upy, většinou z klasického soudku. A aby se tvůrci vyhnuli případnému stereotypu, setkáme se v určitých momentech se zpestřujícími úrovněmi – ať už se jedná o adventurní pojednání v některé z vesnic nebo třeba variaci na klasického Sokobana. Spolu s měnícím se prostředím a snahou o navázání všeho na příběhovou linii se jedná o nejsympatičtější části celého PacIna. Zápletka, byť zpočátku působí jako z béčkového akčního filmu, dostane postupem času solidní spád, k čemuž lze připočíst také rychlé procházení z úrovně do úrovně. Větší záseky mohou přinést snad jen souboje s bossy, ve kterých je nutné kombinovat jak zručnost, tak i logický důvtip. Na plusovou stránku musíme přičíst také kompletní dabing, o nějž se postarala skupina Perla Group a bez kterého by hra byla poloviční. Přirozeně působí také stylizace do příjemného retro kabátku, dávajícího vzpomenout na hry staršího data vydání, a to nejen grafikou, ale i hratelností. Potud dobře. Bohužel se ale tvůrci nedokázali zcela vypořádat s omezeními, která jim přineslo vývojové prostředí GameMaker, přičemž největší problémy představuje ukládání hry. I kdybyste se stavěli na hlavu, tak uprostřed úrovně si pozici prostě neuložíte. Po vypnutí hry se v mé verzi také vymazal počet životů a progres bar tzv. zuřivosti, což byl, dle vyjádření autorů, bug v testované verzi. V menu chybějící tlačítko na návrat do hry nutí po každém spuštění k nalistování příslušné kapitoly a dané úrovně, což se pro casual titul také dvakrát nehodí. Nejvíce jsem ale pány z FiolaSoftu proklínal v poslední úrovni, jejíž obtížnost dosahuje maxima z celé hry a která je rozdělena do několika částí. Pokud se dostanete do určitého bodu, máte splněný checkpoint, kam se po smrti vrátíte, ale nedej bože, abyste se pokoušeli hru vypnout! V tu chvíli totiž checkpointy zmizí a přijde na řadu opakování těžkého boje a dlouhé, ohavné klení. V samotných úrovních na bázi Pac-Mana působí občas hratelnost poněkud toporně, zde bych vytkl zejména absenci možnosti stisknout směrové tlačítko ještě před dosažením chodby do daného směru, což by umožnilo jednodušší manévrování při úprku před protivníky a dodalo hratelnosti na větší ladnosti.

Pánové z FiolaSoftu se snažili zkombinovat zábavný casual titul s velmi solidní příběhovou linií, což se jim prakticky podařilo. Tedy, až na zakončení, kde jsem se i přes vzrůstající napětí a gradující zápletku nemohl zbavit dojmu, že zde ještě chybí jedna-dvě úrovně, ale to už je věc osobního vkusu. Zážitek zkazí snad jen zmiňované problémy s ukládáním a někdy až frustrující souboje s bossy, ale ruku na srdce – kdo by chtěl, aby finálový soupeř byl lehce k poražení, že… Ptáte-li se, zda do hry investovat nebo ne (300 Kč za krabicovou a 150 Kč za digitální verzi), neodpovím vám. PacIn totiž ne každému sedne, je určen spíše starší generaci hráčů. Ale pokud tvůrci dodrží své slovo a vydají hru jakožto freeware, berte všemi deseti.

Hodnocení hry: 7/10
Výrobce: FiolaSoft
Hratelná demoverze není k dispozici

Arvoesine

Dvourozměrná retro plošinovka Arvoesine vypráví příběh římského vojáka, který se s mečem a oštěpem postaví hordě nepřátel. Postupně se tak v pěti různých úrovních, jež plná verze nabízí, musí vypořádat nejen s protivníky všeho druhu, ale také se závěrečnými bossi, kteří představují řádnou výzvu na pokoření. To by samo o sobě ani nemuselo působit nikterak zajímavě, kdyby hráč nemusel dokončit úroveň v dosti šibeničním časovém limitu. V praxi to vypadá tak, že se snažíte proběhnout úroveň co nejefektivněji, čili co nejrychleji, ale zároveň pokud možno bez ztráty života. A to už vyžaduje hodně cviku a postřehu, to mi věřte. To vše ve vizuálním zpracování, jež nechá vzpomenout na ty nejstarší klasiky dob dávno minulých, které na současných mašinách ale nemáme prakticky šanci rozjet.

Možná se sami sebe ptáte, proč by někdo chtěl za indie hru v retro grafickém kabátku platit, proč si raději nestáhnout freewarovku, v níž se skrývá mnohem více úrovní. Je to na zvážení, nicméně pro koupi Arvoesine hovoří jednak fakt, že stojí pouhých 5 USD, jednak také arkádovitá hratelnost založená na soutěživosti hráčů. Během úrovní lze totiž sbírat bonusové bodíky, které sice není těžké získat, ale vzhledem k hektičnosti postupu úrovní to představuje dostatečnou výzvu k tomu, abyste úrovněmi procházeli znovu a znovu. Na druhou stranu, vysoká obtížnost, kvůli níž je složité i dokončení první úrovně, může kdekoho odradit, navíc pro pochopení všech záludností hratelnosti je pětice úrovní opravdu málo…

Hodnocení hry: 6/10
Výrobce: Alastair John Jack
Hratelná demoverze

Altitude

Multiplayerová klání patří k nejlepšímu koření počítačového hraní, to potvrdí snad každý, kdo se kdy alespoň na chvíli ponořil do soubojů s živými protivníky. Osobně jsem se vždy nejvíce bavil u variací na stařičkou klasiku Worms, ve které bylo vše zaměřeno na pobavení hráče, přičemž technická dokonalost byla až na druhé koleji. A do stejné kategorie spadá i multiplayerová arkáda Altitude, třetí a nejlepší ingredience dnešního koktejlu. V Altitude se proti sobě představí hráči v rolích pilotů malých letounů, kteří se utkají v dvourozměrných arénách. Jejich design je přímo stvořen pro klání, kdy kličkujete mezi skalisky, sbíráte power-upy a vyhýbáte se raketám, abyste následně soupeře spláchli sprškou střel v protipalbě. Ovládání letounu sice vyžaduje dostatek cviku, ale jakmile vám vejde do krve, přenesete se do hodin obrovské zábavy, kterou Altitude nabízí. Naštěstí také po zvýšení zkušeností získáte vylepšení Bumper, díky němuž nárazy do skály nepředstavují smrt, ale odraz jako od trampolíny – děkujeme za něj!

Tvůrci Altitude se snažili přizpůsobit audiovizuální stránku hry zábavnosti a přehlednosti, což znamenalo zaměření zejména na komiksové prvky. To ale vůbec nevadí, naopak, v Altitude působí vizuální stránka naprosto přirozeným, kvalitním a zejména přehledným dojmem. To oceníte během hraní všelijakých módů, mezi nimiž nechybí deathmatch nebo týmové dobývání soupeřovic základny. Pokud patříte mezi skupinu hráčů, kteří si oblíbili geniální Worms tituly (ve 2D), neváhejte a vyzkoušejte alespoň demoverzi. V té si můžete užít až tři hodiny zábavy, a věřím, že většina z vás poté sáhne do kapsy pro desetidolarový pakatel, aby si zážitek prodloužila. Ne nadarmo se arkáda Altitude dostala mezi výběr deseti nejlepších nezávislých her roku na výstavě PAX2010, jasný tip.

Hodnocení redakce: 9/10
Výrobce: Nimbly Games
Hratelná demoverze