Agatha Christie: Evil Under the Sun Recenze Agatha Christie: Evil Under the Sun

Agatha Christie: Evil Under the Sun

Marek Král

Marek Král

3. 12. 2007 23:56 1
Reklama

Arthur Hastings v hlavní roli, Hercule Poirot coby dungeon master (tedy vypravěč) a já? Já to tu celé natáčím.

Takže, jak to celé začalo. Monsieur Poirot dostal brilantní nápad, kterak si ukrátit dlouhou chvíli. Vzhledem k šílenému běsnění a nočním sirénám tam venku to bylo na opravdu dlouhou chvíli. Navrhl svému věrnému příteli, panu Hastingsovi, zahrát si na takové menší dobrodružství. Poirot se jal slova a převyprávěl příběh své poslední cesty na Seadrift Island, který mu měl sloužit k pracovnímu volnu, oddychu i relaxaci. Jenže, co čert nechtěl (nebo spíš, co vrah nechtěl). Na ostrově se sešlo přes dvacet individuí, každý se svým jedinečným důvodem návštěvy. Mezi nimi nejvýraznější, známá, překrásná a, jak už to bývá, tak i bohatá herečka. A někdo si přál její smrt.

Příjemná rekonstrukce

Hercule Poirot převypravuje svůj dřívější kriminální případ. Slovo od slova ale po částech – chce totiž, aby Arthur Hastings přišel sám na kloub tomuto ohavnému zločinu. Co to pro nás znamená? Pro hráče se nic překotného neděje. Ovládáte monsieura Poirota a před očima vidíte vše, jak to onehdy viděl i on. Evil Under the Sun se hlásí ke staré škole point and click. Ačkoli fyzicky ovládáte postavu věhlasného detektiva z pera Agathy Christie, měli byste mít neustále na paměti, že je to právě Hastings, kdo se snaží onu záhadu vyřešit.

Pracuje se zde ve dvou realitách: v jedné sedíte u stolu, hledíte na menší podsaditou postavu s knírkem či prozkoumáváte důkladněji místnost, v níž se ocitáte. Pro tento okamžik se stáváte ztělesněním břitkého Angličana. Úžasné zpestření. V lejstrech si můžete vyhledávat informace o návštěvnících ostrova, na nástěnné mapě si zvýrazňovat jejich pohyb. Když budete v nouzi, vždy je lepší se přeptat Mistra na to, kde děláte chybu nebo co jste ještě nezvládli vykonat. Šikovně vymyšlený systém nápověd, který se nikterak nepodbízí a je především na vás, jestli ho v průběhu hry využijete.

Druhou realitou se posléze stává pobyt v hotelu na zmiňovaném ostrově, kde dojde k vraždě. Zde přebíráte opět úlohu Poirota, ale viděného očima Hastingse. Velice důležité si uvědomit! Dochází tak k řadám vnitřních dialogů (mezi Herculem a Arthurem), jimž neschází rozpoznatelná nadsázka a komičnost. Nejúsměvnější jsou beztak přežblepty: „Krásný den“, zeptá se Poirot jednoho pána, „nevíte tady v okolí o nějakém golfovém hřišti?“„Hastingsi, copak Hercula zajímá golf?!“. „Promiňte pane, na chvíli jsem zapomněl, že hraji za vás.“ A samozřejmě mnohé další. Líbí se mi, že tvůrci nakonec upustili od návrhu zpracovat další nový příběh s Herculem Poirotem v hlavní roli a jeho asistentem-pobočníkem v roli křoví. V tomto bodě mi detektivky do jisté míry vadí – nebaví mne sledovat egomany, co se naparují před svými poskoky. Chápu význam i účel takovýchto rolí, ale obecně mi prostě nesednou. Právě proto mi byla milá už tato počáteční změna oproti jiným adventurkám s detektivní tematikou. Připočteme-li k tomu skvěle nadabované postavy (zejména Hastings a Poirot se vyvedli na jedničku; ještě teď mi znějí v uších anglické věty s převráceným slovosledem, které s noblesou a grácií vykouzlil na rtech onen belgický gentleman) a překrásně vymalované lokace okolí ostrova i hotelu, vše nasvědčuje tomu, že hraní bude radost sama. Radost to je, ale bohužel jen do té doby, než zjistíte…

Nepříjemná dekonstrukce

...že adventurní část spočívá především v opětovném navozování dialogů s postavami, které vám už minule naznačily, že nemají co víc dodat. Jak to pak vypadá prapodivně, když Hercule pobíhá od místa k místu a vídá tytéž postavy, tytéž lokace, znova a znova, jen aby se dověděl vždy o kousíček víc. Další neduh je kleptomanství ústředních postav. Někomu to může vyhovovat. V mých očích se tím sráží atmosféra a elegantní detektiv se rázem mění v laciného floutka. To se dělá? Aby každý den zkoušel Hercule Poirot zas a zas zamčené dveře svých hlavních podezřelých? A když už se mu je podaří penetrovat, tak bez sebemenšího ostychu šacuje, na co přijde? Anebo sbírání náhodných předmětů s vědomím, že se v budoucnu určitě použijí? Co naplat, ony se použijí. Když už ale něco seberu, měl bych jako hráč/postava vědět, proč. Z adventury by se neměl stát zlodějský maratón. Ano, dá se to částečně hájit tím, že tak to „hraje“ Hastings, nikoli Poirot. Ale odtud potud, pánové.

Ruku v ruce s tím kráčí počet vedlejších postav. Je jich tolik, že ať se budu snažit sebevíc, nevzpomenu si na jméno jediné. Novely paní Christie ve většině případů stojí a padají právě s vysokým počtem podezřelých, jež se zrovna vyskytli na místě činu. V pořádku, proti tomu ani popel. Ale už neberu fakt, že zápletky, charakteristiky a dialogy jednotlivých postav jsou tak fádní a šedé jako život sám. Poirot se stává obětí i sluhou druhých a vůbec mu to nesvědčí. To, co se mi v prvních minutách zamlouvalo, se stalo po zbytek hraní utrpením. Děláte poslíčka, pro děti stavíte stínítka, manželskému páru sháníte dárky k výročí. Copak si je nemohou obstarat sami? Copak jsou tak neschopní, že jen slavný Hercule Poirot jim dokáže pomoci? Nejhorší na té spoušti je, že Hercule nemá na vybranou a musí se pitvořit a sám sebe karikovat. Bylo mi ho líto.

Audiovizuálně hra vypadá k světu, předně malované backgroundy si nelze než vynachválit. Postěžovat si ale můžeme u modelů postav, které ač mají velmi přesvědčivý výraz (mhouření Poirotových očí je k zulíbání), je vidět, že grafici si s nimi nedali takovou práci. Považujme to za drobné kosmetické vady, které hodnotu výsledku nijak zvlášť nemění. Stejně jako absenci hudebních linek. Když je neslyšíte, nevadí vám to. Když se pak rozezní, probudí se ve vás letmá lítost. Hudba tu má silné pouto, je proto škoda, že nezní častěji.

V Rubikově kostce

Fanouškům série adventur podle Agathy Christie mohu s klidným srdcem Evil Under the Sun doporučit. Dostane se vám téměř toho samého, co už znáte z minula, jen v hezčím kabátku a s množstvím originálních prvků. Na ostrově s Herculem Poirotem budete jako doma! A co vzkázat ostatním? Ta adventura je dobrá. Stará škola, zajímavý příběh (bohužel nepřesvědčivě vyprávěný). Nepřináší žádné novoty, u kterých byste padli na zadek, ale pokud jde o přemýšlení, užijete si ho až až.

Agatha Christie: Evil Under the Sun
Windows PC

Verdikt

Místy fádní místy nevyvážená adventura, která nevybočuje nikterak extrémně ze svých zajetých kolejí. Fanboyům série vřele doporučuji! Nezaujatí hráči nechť si zkusí první dvě hodinky.

Co se nám líbí a nelíbí?

Hra na hru. Vnitřní vtipné dialogy mezi Hastingsem a Poirotem. Zajímavý příběh. Překrásně malované. Uvěřitelná mimika postav.
Nic nového pod sluncem. Hádanky nevybočují ze standardu. Nutnost znovu navštěvovat tytéž lokace a vést tytéž rozhovory. Monsieur Poirot se místy drasticky pitvoří. Příběh podáván suše. Spousta nevýrazných postav, ve kterých se hráč topí. Absence častějších hudebních smyček. Textury postav mohly vypadat líp.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama