Bet on Soldier: Blood of Sahara

Hra Bet on Soldier: Blood Sport byla přijata dosti rozporuplně, také zisky z prodeje nedosahovaly požadovaných výsledků, což však tvůrce neodradilo. Ba naopak, oznámena byla hned dvojice datadisků, které by měly původní hru rozšířit o další porci zábavy. Druhý datadisk, o kterém se toho zatím moc neví, se bude jmenovat Bet on Soldier: Black-Out on Saigon. Zatím je známo, že bude mít, stejně jako BoS: Blood of Sahara, samostatný příběh a nového hlavního hrdinu, přičemž přibudou i další novinky, včetně nových lokací, vylepšeného grafického enginu a podobně. Dost však bylo o druhém datadisku, vrhněte se raději po hlavě do válečných konfliktů, ve kterých budete běhat po rozpáleném písku, nasáklém čerstvou krví.

Když mu ustřelíš hlavu, dostaneš pár dolarů navíc

Princip hry samozřejmě zůstal stále stejný. Už dlouhou dobu mezi sebou válčí obrovské korporace, pro které má domluva o míru asi stejnou váhu jako přátelství mezi Batmanem a Jokerem. Mír se tedy posouvá až na poslední kolej a přednost má boj, zabíjení, ale především peníze. Najímání žoldáků/gladiátorů je velice výnosné, lidé se u bojů baví, sázky padají jak hlavy 27 pánů roku 1621 a peníze a území připadají právě těmto dvěma korporacím. Tentokrát jsou hlavním lákadlem ropná pole, z nichž se stávají potřebná a strategická území – čím více polí totiž máte, tím více peněz a tudíž prostředků potřebných k válčení jde s nimi. Hlavním hrdinou se stává skoro neporazitelný žoldák Max Balding, jehož charisma, slávu a střelecké schopnosti zná každý řádový voják. Právě v jeho kůži se ocitnete při procházení pěti nových, dle tvůrců rozsáhlých map.

Kampaň pod tři hodiny

Není tomu dávno, co se na Hrej.cz a i v Podcastu rozjížděly debaty o krátkosti epizodických her. Mám tím samozřejmě na mysli SiN: Episodes a Half-Life: Episode One. Takřka všichni jim vytýkali krátkost, i když dle mého názoru naprosto zbytečně. Teprve nyní si můžeme postěžovat na krátkou herní dobu. BoS: BoS totiž patří mezi hry, které spustíte před vařením obědu a při jedení poslední lžičky zákusku jsou dohrané. „Rozsáhlé“ nové mapy se tedy nekonají. Zvláště pak, pokud si uvědomíte, že jejich design je dosti odbytý. V praxi to vypadá tak, že pochodujete v malém prostoru s jednou jedinou cestou, povětšinou v nějakém kaňonu, občas potkáte podivně zasazený stromek či nějakou ztrouchnivělou rozpadlou boudu. V „pozdější“ fázi hry se dostanete i do města, kde se systém boje sice trochu mění, s ním i level design (je hezčí), ale když si konečně říkáte, že takhle by to nějak mělo vypadat, koukají na vás závěrečné titulky. Při hraní jsem měl velice nepříjemný pocit naprostého odbytí hry ze strany tvůrců. Kam se poděly levely z předchozí hry, kdy na jedné části mapy trčela obrovská loď, mezi propastmi byly železné mosty a různé konstrukce pro kvalitní využití ostřelovací pušky? To vše mi při hraní datadisku velice chybělo.

Nemít prachy, nevadí…. ale jo, vadí!

Peníze jsou velice důležitým artiklem, získáváte je za plnění úkolů a samozřejmě za zabíjení nepřátel, přičemž dobře mířená kulka do hlavy vydá z investorů nejvíce peněz. Za vydělané peníze si pak můžete nakupovat potřebné věci do boje, především pak zbraně, brnění a žoldáky. Opět zde tvůrci nevychytali naprostou zbytečnost a to, že nemůžete sbírat náboje po padlých. Dobíjet si lze pouze přes speciální terminály rozhozené po mapě. Zde se dá dobít i brnění, ovšem nad šikovného žoldáka-inženýra to není. Naverbovat si za určité peněžní sumy můžete i další žoldáky, ovšem žádná nová specializace se od minula neobjevila. Jedinou novinkou je jeden model mecha, do kterého můžete zasednout a potrápit tím tak své protivníky.

Tož dobře to čistí

Umělá inteligence je velice diskutabilní. Začneme u spolubojovníků. Na jednu stranu se dokáží o sebe postarat, reagují na útoky, vyhledávají si (občas) dobré pozice a někdy jejich spolupráce potěší. Na tu druhou stranu však některé jejich reakce působí podivně, zvláště pak, když nabíhají stále do kola do zamčených dveří. Nepřátelské jednotky se sice snaží vyhledávat taktéž úkryty s možností dobré palby, chodí v určitých formacích, ovšem ne vždy se jim to daří. Umělá inteligence je zkrátka na úrovni každé druhé FPS. Grafický kabátek patří do určitého nadprůměru, zvláště pak světelné efekty. Ty jsou, jak se můžete přesvědčit z okolních screenshotů nebo ze dvojice přiložených videí, opravdu povedené. Zbytek budí dojem dva tři roky starých her. Na to, že tento engine podporuje fyzikální karty PhysX, nepatří fyzikální engine mezi nejlepší. Kartu nevlastním, takže nemohu soudit, jestli je s ní o poznání lepší zážitek. Modely postav vypadají jakž takž přijatelně, problém je při jejich pohybu, kdy doslova kloužou po zemi. Navíc HW nároky nejsou zrovna nejnižší. Na mé sestavě AMD Athlon 3500+, 2GB Ram, GeForce 7800GT sice hra běžela při rozlišení 1280x1024 s plnými detaily plynule, ovšem někdy se počet FPS značně snížil. Naopak zvuky působí opravdu dobře, výbuchy, střelba, to vše je dovedeno k dokonalosti. Hudební složka mi začala lézt na nervy při deseti minutách hraní.

Multiplayer k nepoužití

Je sice hezké, že přibyly dvě multiplayerové mapy a nový mód (Team Deathmatch), ovšem k čemu to je, když při vyhledání serverů naleznete pouze dva. Z toho jeden je pořád prázdný a na druhém jsem se účastnil multiplayerových bojů maximálně v deseti lidech, přičemž ping byl opravdu vysoký, což by u rychlého připojení být nemělo.

Videa z hraní

Abyste viděli jak hra vypadá v pohybu na vlastní oči, můžete si stáhnout buď oficiální trailery, nebo dvojici videí pořízených při našem hraní. V prvním z nich uvidíte ve 40 vteřinách začátek první mise, podivné běhání spolubojovníků, první střet s nepřáteli a zjistíte, jak se nemá házet granát. Druhé video z pozdější ukáže použití bojového mecha, střet s nepřátelským robotem a tanky. To vše ve 44 vteřinách. Videa mají velikost 10 a 11 MB, takže se ani modemáři nemusejí bát.