Global Conflicts: Palestine

Serious Games je projekt jehož cílem je skrze hry prezentovat závažné problémy dneška edukativní formou, kdy si mimo herního zážitku odnesete i něco víc než jen zkreslené dojmy o účinnosti ručních palných zbraní. Mezi vážné hry patří i Global Conflicts: Palestine, která se věnuje podobně jako nedávný titul Peacemaker problematice Izraelsko-palestinského konfliktu. Na rozdíl od Peacemakera ovšem GC:P nestuduje konflikt z pozic nejvyšších státních činitelů, ale naopak z pozice běžných (pravda, v případě hlavního hrdiny/hrdinky ne tak běžných) obyvatel, žijících na hranici mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou.

Uzávěrka - nestanovena

Hned na začátku máte možnost zvolit si, v čí kůži se vrhnete do vřícího kotlíku každodenního soužití Arabů a Židů. Buď si zvolíte amerického Araba, nebo Američanku židovského původu. Oba mají společné jedno - přijíždějí do Izraele rozjet svou kariéru investigativního žurnalisty, oba jsou plní ideálů, naivních představ o regionu a oba mají možnost měnit pohled světa na konflikt. Před každou misí, která spočívá v sestavení článku na dané téma, se můžete rozhodnout, pro jaké noviny hodláte psát - izraelské, palestinské, či periodikum zaměřující se na evropského čtenáře. Samozřejmě každé noviny požadují jiné spektrum informací a nelze očekávat, že Jerusalem Post nadšeně přijme článek o vojácích IDF terorizujících Palestince. Mimo vcelku nedůležité volby pohlaví ovšem volba hlavní postavy implikuje váš další vztah k jednotlivým aktérům hry. Lépe navážete kontakt s Palestinci jako Arab, přičemž získat důvěru vojáků IDF s nimiž budete často jednat, bude obtížnější, a naopak. Vztahy s oběma stranami můžete vylepšovat plněním vedlejších úkolů, které sice nejsou povinné, ale co by snaživý novinář neudělal pro získání důvěry svého kontaktu? Mimo těchto "zaujatých" kontaktů máte ještě k dispozici několik zdrojů, tedy lidí, kteří nejsou příliš zainteresováni ani v jedné ze stran a poskytují vám obecné informace, které vám pomohou orientovat se v konfliktu celkově, spíše než by měli konkrétní příspěvek k danému případu, který řešíte. Tady narážíme na nejsilnější stránku Global Conflicts: Palestine a tou je přiblížení každodenních problémů běžných obyvatel hráči, stejně jako obecnější vzdělávání o problematice v širším kontextu.

And the Pulitzer goes to...

Do terénu chodíte vybaveni pouze svým blokem, do nějž si můžete zapsat pět výroků osob s nimiž se po své cestě za informacemi setkáváte. Právě z těchto výpisků pak poté, když si myslíte, že máte dostatek pramenů, sestavujete samotný článek, přičemž můžete využít tři své výpisky. Pokud vám přijde obtížné vybrat oněch pět vyvolených během cesty (a že je to zatraceně těžké, jak jednu poznámku smažete, už ji nejde obnovit), pak podoba vašeho žurnalistického majstrštyku vám dá zabrat ještě víc. Podle hodnocení jednotlivých složek a potřeb samotného periodika pak zjistíte, jaký mělo vaše snažení efekt. Možná se dočkáte potupné šesté strany a brzkého zapomenutí, možná budou ono dílo přetiskovat světová periodika, možná podnítíte celou řadu nepokojů. Poměrně plasticky tak najednou zjišťujete, jak silná je role novináře ve formování veřejného mínění, jakou odpovědnost nesete na svých bedrech a ucítíte tu sílu, kdy můžete několika slovy zničit slušného člověka. Stačí jen něco napsat do novin a...

i Zdroj: Hrej.cz

Chcete do vesnice? Tak tam jede Moše na druhém konci města...

Jak je ovšem Global Conflicts: Palestine kvalitní ohledně obsahové stránky, tak poměrně pokulhává po formální stránce. Je jasné, že je tato hra především edukativního zaměření, nicméně technická stránka tomu učení příliš nenapomáhá. Po čase pro vás bude trochu otravné běhat v izometrickém pohledu po celé mapě od jedné postavy k jiné, popřípadě skrz celé město od taxíku k taxíku. Bylo by tak složité dát do hry pouze příkaz "jet taxíkem tam a tam"? Pravidelně zlobí průhlednost objektů, kdy musíte rotovat kamerou do správného úhlu, abyste mohli kliknout na cíl. Trochu i vadí absence mluveného slova - oč lépe by zněla hebrejština, arabština a angličtina, nežli pouhé mlčení všech? Skoro až mne napadá hříšná myšlenka, že než to pobíhání po mapě by hře spíše sedlo posouvání mezi jednotlivými scénami. Nicméně ona kritika je vzhledem k cílenému zaměření poněkud krutá - těžiště a význam GC: P leží jinde, než je technická dokonalost. Budiž tedy vyčteny jen ty chyby, které hraní znesnadňují.

Je velká škoda, že jsou Global Conflicts: Palestine tak krátké. Misí je poměrně málo a při průměrné herní době cca půl hodiny na misi z toho nevychází dlouhé hraní. Na druhou stranu herní dobu prodlužuje nejen možnost hrát za dvě postavy, ale i změna periodik, do nichž přispíváte, přístupu, experimentování s různými přístupy k problémům. Pozitivní je taktéž fakt, že hra nestraní ani jednomu z názorových úhlů a díky spolupráci tvůrců s mnoha odborníky je skvěle vyvážena. Navíc je velmi vhodná pro výuku na školách, kdy touto interaktivní cestou mohou vzdělání chtiví žáci (snad jich ještě pár je) zjistit, že nic není tak jednoduché a to cestou a prostředky, jimiž klasické učebnice nedisponují a bohužel se o to ani příliš nesnaží.