Heroes Over Europe

Od prvního dílu letecké akce Heroes of the Pacific uplynuly již dlouhé čtyři roky. Dnes k nám konečně přilétá pokračování, jehož vývoj probíhal opět pod křídly Ubisoftu. Zavítáme v něm opět do období druhé světové války, ale už to nebude Tichomoří, nad kterým budeme prohánět letecké miláčky, nýbrž samotná Evropa. Je třeba však předem upozornit na fakt, že zařazení do kategorie silně arkádových z předešlého dílu zůstalo. A komu by toto vadilo, nechť se raději otočí směrem vzad. Ostatní – kupředu a vzhůru!

Měníme kurs

Hned samotný děj nabírá nevšední tempo především tím, že jako hlavního hrdinu nevybírá pouze jednoho letce, ale rovnou několik. S každým z nich se postupem času seznámíte, přelouskáte jejich minulost a nakonec se do jejich rolí i vžijete. Tímto krokem se nabízí možnost podívat se na druhou světovou válku z různých úhlů, což je jenom dobře, ačkoliv žádný charakter hratelnost nijak výrazně neobzvláštní. Podíváme se například do Anglie či Berlína, ale ze všeho nejdříve navštívíme Francii v kůži nebojácného a odhodlaného bojovníka jménem Tom Forester, který se chce stát opravdovým hrdinou.

Ani se nestačíte pořádně rozkoukat a už opouštíte pevnou půdu společně se svým „učitelem“. Dalo by se říct, že se jedná o krátký tutoriál, jenomže žádné zkušební terče v něm kupodivu nečekají. Naopak, zařadíme velkou rychlost a „frrrr“ do akce. Pokud byste však hledali otáčkoměr, výškoměr, stav paliva atp., ušetřím váš čas, protože taková slova zde prostě neexistují. Značná arkádovost z Heroes Over Europe zkrátka jenom čiší, tudíž ovládání letounu není ničím složitým (ani na klávesnici) a bylo zredukováno na nutné minimum, čímž se brána zábavy otevírá hlavně pro příležitostné hráče.

Kdo je králem nebes?

Ani výhled z kokpitu není k dispozici, ale když tak o tom přemýšlím, docházím k názoru, že ten by tu byl více na obtíž než k užitku, vzhledem k ostrým soubojům, jímž se díkybohu nevyhnete. Právě díky nim se totiž z obyčejného létání stává parádní záležitost, během níž se lámou plechy, výbuchy září na míle daleko a adrenalin v krvi stoupá s každým zásahem do černého setsakra vysoko. Protivníci padají pod náporem vámi vysolené dávky z kulometu k zemi jako hrušky, zatímco se váš zaměřovač přibližuje k dalšímu pohyblivému cíli, aby započal orchestr.

Když se z čista jasna objeví skupina Messerschmittů za vašimi zády, žádné perné chvíle se zdolávat nemusejí, neboť se dá rychlými manévry uprchnout, přinejhorším utržíte pár ran, jichž ale musí přistát opravdu velké množství, abyste svůj stroj nezvládli ukočírovat, a to nepočítám automatické opravování letadla. I střemhlavé nálety jsou tu denním chlebem, ale chce to trošku trénovat, jinak - „BUM!“. A zmínil jsem už nitro? Jak jste tedy už nejspíš pochopili, jedná se o velice ztřeštěnou podívanou, která baví. Ale…

Všeho moc škodí

Nebude to trvat dlouho a zjistíte, že náplň misí obsahuje stále tu samou činnost, čímž autoři okatě odkazují na již zmíněnou, nejsvětlejší stránku celé hry – vzdušné souboje. Zadání úkolů sice někdy evokuje pocit změny od neustálého střílení, ale skutečnost bývá jiná, což někomu bohužel může vyvolat nemalé vrásky na čele. Hnací prvek se skrývá v hangárech, které s dokončením dané mise odemknete, čímž dostanete možnost chopit se ovládání jiného letounu, s nímž je zážitek z letu zas o něco jiný, a že je opravdu z čeho vybírat.

Co se hratelnosti týče, autoři si pro nás mimo jiné připravili speciální možnost sestřelování nepřátel neboli „Ace Kill“. V zásadě jde o to, že se vám při dlouhém míření na protivníka zpomalí čas, během něhož se musíte soustředit, a jakmile zaměřovač změní barvu na žlutou, je to jasné znamení pro efektivní palbu. V praxi jsem toho téměř nevyužíval zejména proto, že se mi nechtělo čekat tak dlouho za zadkem protivníka pro získání zpomaleného módu, když už jsem ho dávno předtím mohl poslat na pravdu boží. A pak je tu ještě takzvaný „Squad Leader Kill“, což znamená, že když sestřelíte velitele nepřátelské letky, tak celou jeho smečku postihne psychická nestabilita, která vám pochopitelně nahrává do karet. Působení těchto prvků není nic světoborného, ale jako malé osvěžení určitě potěší.

Franto, příště tě dostanu!

Celý koncept Heroes Over Europe přímo vybízí k multiplayerovým kláním, čehož si byli naštěstí vědomi i autoři, takže nám poslali krásný dáreček, u kterého by byla škoda, kdyby nebyl rozbalen. Přestože je inteligence počítače v kampani na důstojné úrovni, živí hráči představují již opravdovou výzvu, kde si lze všechny ostatní neduhy hry vynahradit.

Od grafiky nelze očekávat nic převratného, ale stydět se rozhodně také nemusí. Zejména modely letadel vypadají skvěle, jak nepoškozené, tak v případě, kdy se z nich valí silný dým. Velmi pozitivně lze hodnotit i změnu počasí. Někdy lije jako z konve, jindy zas prolétáváte jasnou a slunečnou oblohou. Vlivem těchto faktorů však zároveň svoji krásu ztrácí budovy a samotný povrch, na druhou stranu hra alespoň není tolik náročná na hardware.

Pokud z pouhých videí, pořízených přímo z hraní, nakláníte hlavu ve směru letu, Heroes Over Europe je přesně pro vás. Pokud hlavou naopak nevěřícně kroutíte zleva doprava s otázkou – proč tam není výhled z kokpitu, víte, co nemáte dělat.