Ice Age 3

Po dvou předchozích dobrodružství hlavní hrdinové Ice Age mají asi po krk nespoutaného života a chtějí si založit rodinu. Hlavně tedy mamutí dvojice Manny a Ellie pomýšlí na malá mamutčátka a přitroublý lenochod Sid se jim snaží jednak vypomoci s přípravami na rodinné radosti a sám také začíná pociťovat mateřské pudy. Dokonce i chudák veverčák potká svou vysněnou veveřici, i když ta se mu hned snaží vyfouknout jeho těžce vydobytý oříšek (ještě před svatbou?), takže kdo ví, jak to s tou láskou bude. Je zkrátka jaro, příroda kvete, pupence se nalévají, vášně se jitří a do toho vstupuje hráč a chytá se joypadu anebo klávesnice.

Jak to tak u her ztvárněných dle digitálních filmových pohádek bývá, opět se dočkáme akční plošinovky, která je cílena převážně na dětské publikum a rodinu. Začíná to být trochu stereotypní, protože stejně jako u předešlého UP nebo Monsters vs Aliens zde máme hru, která do puntíku splňuje, co si předsevzala, a dokáže tedy pobavit hlavně dětské fanoušky filmu - ale těžko zaujme někoho dalšího. A tak bychom mohli recenzi ukončit tím, že Ice Age 3 je prakticky stejně kvalitní hrou jako zmíněné dvě předešlé. Kdo však UP ani Monsters vs Aliens nehrál či si o nich nečetl, nechť klidně pokračuje dále...

Jezte zdravě

Tedy, ve hře máme šest postaviček, což je docela slušný počet a hratelnosti to jen přidává na rozmanitosti. Naštěstí nezůstává při pouhé výměně avatara, ale každá postavička s sebou přináší vlastní styl hraní. Nejprve začínáme s lenochodem Sidem a mamutům Mannymu a Ellie musíme pomoci jednak nalézt krystaly a pak postavit dětské (nebo spíš mamutčí) hřiště pro nadcházející ratolesti. Pokud hrajeme na klávesnici, chopíme se klasických kláves WASD a myši pro rozhlížení. Se Sidem můžeme běhat, hopsat, skákat na vyvýšená místa a pak hlavně likvidovat nezbedné nepřátele a nakonec si doplňovat zdraví sběrem jahůdek. Jako by se stalo pravidlem, že v dětských hrách vždy doplňuje životy zelenina či ovoce. Snad tím autoři motivují děti, aby jedly zdravě? Ostatně, proč ne. Vždyť kdo by neměl rád jahody! S takovou kapustou by to bylo horší... No.

Jakmile se rozkoukáme, začneme plnit dané úkoly. Ty přesně odpovídají věkovému zaměření hry (což je tak někde okolo sedmi až desíti lety). Narazíme např. na jeskyni, kterou hlídá neproniknutelná pavučina. Co uděláme? Z nedalekého ohniště si vezmeme zapálený klacek a Sidovi už žádná pavučina nezabrání ve vstupu do jeskyně. Nebo budoucí mamutčí hřiště je plné nebezpečných bodavých kamenů, o které by se mohli malí mamutci zranit. Co uděláme? Vezmeme listí a kameny zahážeme – co oči nevidí...

Veverka a oříšek

Kromě Sida si zahrajeme ještě se všemi důležitými postavičkami z filmu. Ano! I s veverkou, při které se hra z plně 3D přepne do rádoby 2D klasické plošinovky. S veverkou rychle pelášíme až na konec úrovně a v tom nám bohužel zabraňují poťouchlí brouci a jiná havěť, co nemají asi nic lepšího na práci než kazit nebohým veverkám jejich odvěký sen o překrásném oříšku. Dále si zaběháme s tyranosaurem nebo se šavlozubým tygrem v honbě za pravěkou gazelou. Ale co by to bylo za film a hru pro děti, kdyby tygr gazelu ulovil? On má vůbec tak trochu krizi středního věku, a proto se tygrovi gazela po jeho naprostém vyčerpání ještě vysměje do očí a zvesela uteče. Uf, to byl ale závod! Tygr má zkrátka nakročeno jednou nohou do důchodu.

Hra stejně jako film je postavena na specifickém groteskním humoru, jenž obstarává jednak veverka (bohužel jen v pár animacích) a hlavně lenochod Sid, který sice svým přitroublým chováním nemusí sednout každému, ale na druhou stranu se jedná v podstatě o stejné scénky jako ve filmu. Sid, když vidí, jak se jeho kamarádi párují a očekávají potomky, snaží se jim připodobnit tím, že sám předstírá mateřské city. A tak jednou narazí na tři vajíčka, která jako správná máma bude ochraňovat a žádné pravěké potvoře nedovolí, aby je zblajzla. Jenže je potřeba vajíčka dostat do bezpečí, a tak se Sid s nimi vydá na cestu. Na každé vajíčko vyskočí a jako na sněhové kouli je odkutálí přes celý level. Je to zábavné, ale počítejte s tím, že pokud je vám víc jak deset let, možná začnete obracet oči v sloup.

Víkendové radovánky

Grafickou stránku věci (průměrnou, dostačující) vidíte na přiložených obrázcích a hudba je standardní, ani si jí nevšimnete. A délka hry? Jako obvykle si s Ice Age užijete asi tak víkend radovánek. Herní doba se ale razantně prodlužuje, pokud zatoužíte odemknout všechny bonusy a skryté možnosti ve hře. Ty lze zpřístupnit pomocí nasbíraných jablíček u Tonyho Rychlonožky (želva závodník), ale možná jsou to také pravěké třešně, kdo ví, - prehistorie... Důležité je, že se tím dostanete ať ke klasickým artworkům, hudebnímu přehrávači či videím až po nové minilevely pro multiplayer.

Největší slabinu hry vidím v ovládání. Jak tomu u konzolových konverzí bývá, ovládání je dosti nešťastně namapováno na klavesnici tak, jak fungovalo na konzoli. To by bylo ještě v pořádku, kdyby se nám na obrazovce v samotném začátku hry neobjevovaly klávesy (které máme zmáčknout) jen s jakýmisi neurčitými znaky. A tak je pro hráče velice těžké uhodnout, po jaké klávese má zrovna sáhnout. Musí se podívat do nastavení a tam teprve zjistit, které klávesy ke kterým znakům patří. Tak zvláště u casual a malých ještě nezkušených hráčů nastane určitě velké zmatení...

Celkově je ale Ice Age 3 slušnou akční hrou, která zaujme děti, co si chtějí s filmovými oblíbenci projít ještě další dobrodružství. Hra nijak nevybočuje ani nic originálního nepřináší. Snad jen malé drobnosti a detaily, herní principy, kdy musíte např. s jednookým lasičákem květinovým kanónem zalévat listy rostoucí z jakéhosi břečťanu, kteréžto listy se hned vzpamatují a lasičák po nich může vyskákat dále. Nebo třeba když Sid musí nalákat pravěké nosorožce, aby se praštili s rozběhem proti zdi do hlavy a on na nich pak mohl rajtovat a řídit je, aby rozbili kameny na dětském hřišti. Myslím, že právě tyto občas i vtipné momentky hru vyzdvihují lehce nad průměr, ale pořád platí, že Ice Age 3 zaujme především dětské fanoušky filmu. Ostatně, co si hra předsevzala, to plní, to je to hlavní.