Keepsake - záhada Bradavic

V době, kdy se na trhu objevuje jedna 3D střílečka za druhou je vydání klasické klikací adventury malým zázrakem. Keepsake si na tento nelehký úkol troufá, přičemž sází na poutavý příběh a kouzelný fantasy svět plný zajímavých hádanek. Jak si tento ojedinělý projekt vede a co vše nás čeká na cestě za odhalením záhady kouzelnické školy?

Základem je příběh

Každá správná adventura si zakládá na propracovaném příběhu, který hráče chytne a nepustí až do závěrečných titulků. Keepsake není výjimkou a od počátku se snaží děj hry zahalit do mírného neznáma, které má navodit tu správnou nejistotu.

Ve hře se dostáváte do kůže Lydie, mladé dívky, chtějící studovat kouzelnickou školu (ne, v Bradavicích není) se svojí nejlepší kamarádkou. Vydáváte se tedy ke škole, ale již od počátku není něco v pořádku. Místo vřelého přivítání vás v – jinak přelidněné – škole čeká pusto, prázdno a zavřená vstupní brána. Skrz první překážky se prokousáváte k vlkovi, tvrdícímu o sobě, že je drak. Ten vás následuje prakticky po celou hru a některé vaše akce poměrně vtipně (nebo užitečně) komentuje a celkově vám pomáhá vyřešit záhadu opuštěné školy.

Herní systémy

Každý, kdo alespoň jednou v životě hrál klasickou adventuru se bude v Keepsake cítit jako doma. Alespoň ze začátku. Svět je rozdělen do desítek, možná i stovek nepohyblivých obrazovek, v nichž s hrdinkou procházíte. Buď můžete jen popocházet a nebo rovnou pokračovat do další obrazovky. Zřídka budete sbírat věci, ale na plném inventáři a kombinování nesmyslného harampádí si hra rozhodně nezakládá. Na čem tedy?

Záhadu budete řešit rozhovory s občasnými postavami / sochami / zvířaty, pozorováním okolí, avšak především řešením miniher . Jedná se o různé spravování techniky, skládání sošek nebo přesouvání vah. S některými typy jsme se již dříve setkali v jiných adventurách, jiné hádanky jsou svěžím přínosem žánru a vaše mozkové závity budou pracovat častokrát naplno. Na začátku jsou tyto překážky jednoduché, avšak postupem času vám dají čím dál více zabrat a vy budete nenápadně švidrat po ikonce nápovědy. Cože? Jaká nápověda?

Nápověda – dobrý nápad?

Nápověda je ve většině herních žánrů vskutku nevídanou věcí a v adventurách to platí dvojnásob. Vzhledem k dnešnímu trendu zabrat jedinou hrou co největší hráčské publikum, nás však tento tah autorů příliš nepřekvapil. S nějakou tou představou jednoduché nápovědy jsme se tedy tuto část vydali prozkoumat. Po několika hodinách hraní můžeme však s jistotou říci, že právě tato „drobnost“ je jedním z největších nedostatků Keepsake. Nejedná se totiž o lehké naťuknutí toho, jak máte dál pokračovat. Kdykoliv během hraní můžete kliknout na malý otazník v rohu, který vám hned ukážu, kam jít a co dělat. Tato nápověda není nijak omezená a dokonce vám přímo podstrčí, jak vypadá obrazovka, na kterou máte dorazit. Pokud byste na to tedy měli žaludek, klidně můžete jen pobíhat po herním světě a dělat činnosti, při kterých ani nebudete vědět co a proč vlastně děláte. Ale hra vám to poradila, tak šup a jede se dál.

Ještě o něco horší je to v případě hádanek, kde se dá nápověda uplatnit také. Jistou radu, jak celý systém funguje, byste bezesporu uvítali. Tvůrci však nabízí tyto rady hned tři (postupně čím dál přesnější) a pokud nestačí ani to, můžete celou hádanku nechat plavat a počítač ji vyřeší za vás! Žánr adventur byl vždy o radosti z dobře odvedené práce a pokroku ve hře. Díky této možnosti se však toto kouzlo zcela vytrácí. Jistě si mnozí z vás řeknou, že to prostě používat nebudou, avšak jakmile se na půl hodinky zaseknete, po ikonce prostě uhýbat očima budete a v nestřežené chvíli na ni lehce ťuknete. A adventury jsou od toho, aby se nad problémy přemýšlelo celé hodiny a tyto „zadní vrátka“ jsou až přílišnou pomocí. Úmysl byl jistě dobrý a autoři chtěli hru udělat i pro příležitostné hráče, avšak měli tuto nápověda nějak omezit nebo přidat možnost jejího vypnutí.

Zoufalé bloudění

I kdybyste měli pevnou vůli a nápovědu nepoužili, hru sráží do kolen ještě jiná zásadní věc. Tvůrci se rozhodli ze školy udělat spíše obrovitý hrad a především ji rozdělit do malinkých obrazovek. Proto se vám opravdu často stane, že budete klidně přebíhat nějakých třicet obrazovek z jedné strany zámku až na druhý. Hrdinka se někdy loudá (nepostřehl jsem, proč někdy utíká a někdy ne, klasický dvoj-klik nefunguje) a hra se tím neskutečně zpomaluje a kouskuje. Kdyby měli autoři k zařazení takového množství obrazovek nějaký pádný důvod, neremcali bychom, avšak přibližně 80 % z nich je ve hře zcela k ničemu! Například schody do vyšších úrovní školy by přece nemusely mít schodišť deset, stačily by jen dvě. Sice tím prostředí navozuje jakousi majestátnost a respekt, avšak za cenu opravdu zoufalého bloudění po lokacích. I díky tomu častokrát využijete nápovědu, protože prostorů je tolik, že netušíte, co vše by v nich mohlo být. Pak se největší překážkou stává trpělivost a vytrvalé klikání na přeběhnutí do další obrazovky.

Zkažený potenciál

Nebýt posledních dvou odstavců, mohl si Keepsake z tohoto soudu odnést velice solidní zhodnocení. Příběh, sympatickou hrdinku, pár dobrých zvratů, vtipné hlášky vašeho společníka i zajímavý fantasy svět k tomu rozhodně má. Navíc je grafika hry poměrně hezky vymalovaná a hlavní postava dobře rozpohybovaná. Prostředí jsou barevná a někdy se zastavíte a chvíli jen pozorujete okolí. Škoda, že je vše tak klidné, nic se neděje a svět je příliš mrtvý. Co bychom ale chtěli od opuštěné školy, že? Hudba už na tom tak dobře není a stále stejná klidná melodie vás po chvíli omrzí. K adventuře se ale, pravda, hodí přesně tento styl doprovodu. Namluvení postav je až na příšerného obchodníka odvedeno profesionálně, ale pravdou je, že zase tolik postav ve hře nepotkáte.

Keepsake se mohl stát překvapením a ukázat, že nevychází jen kvalitní akce. Bohužel slovo „mohl“ ve větě zůstává, což je opravdu škoda. Nebýt zcela nesmyslné nápovědy, která hru posouvá těsně nad propadliště průměru a poté ji rozlehlé lokace a bloudění shazuje do jejího nitra, mohlo to být lepší. Mnohem lepší.