Reklama

Pište si, studenti: "4X" je termín, označující vesměs tahové strategie typu Civilizace nebo Master of Orion. Čtyřmi iks jsou eXplore (objevovat), eXpand (šířit), eXploit (zužitkovat) a eXterminate (vyhubit). Lost Empire je 4X tahovka o galaktické dominanci, Immortals její pokračování formou soběstačného datadisku. Autoři hry jsou z Dánska. Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Poprvé bylo sjednoceno Haroldem Modrozubým —

Pardon. Hru drží pohromadě příběh o dvou znesvářených vládcích galaxie. Kdysi se měli rádi a vzájemně si pomáhali, ale stará láska v tomhle případě zrezavěla do hořké nenávisti. Hráč je se svou rasou (jednou ze šesti) chycen v jejich konfliktu a bude na něm, jak se s touhle situací popere. Může panáčkovat, jak mocní zapískají, a stejně tak jim může ukázat dlouhý nos a vyhlásit válku. Scénářů je víc a na úspěšném konci vám galaxie říká pane buď jako samozvanému vládci nebo jako posluhovači Nesmrtelných (těch z podtitulu, ano). Galaxie je velká. To ony galaxie takové bývají: VELKÉ. Jsou domovem stovek miliónů hvězd! Třeba taková M104 v souhvězdí Panny —

Omlouvám se (kafe, rychle!). V Lost Empire si můžete rozměry galaxie přizpůsobit svým mocenským potřebám a hvězdných soustav se vám tam vejde na pět tisíc. Jejich postupné osídlení je středobodem herního zážitku. Na začátku disponujete domovskou planetou, kterou obepíná trojice sympatických kruhů. Ty vyznačují dosah vašich senzorů a také dosah plavidel pro mezihvězdné lety. Objevováním a následnou kolonizací doslova rozšiřujete sféry svého vlivu: budujete předsunuté základny, které brání vaši civilizaci před napadnutím, a za nimi mezitím pilně dřou zemědělské a těžařské světy, pohánějící surovinami váš sen o vítězství.

Narušené kruhy

Dobrou 4X dělá robustní herní systém, zodpovídající za naplnění všech zůčastněných "X". Objevování má v Lost Empire náběh k chytlavé zábavě (hledáte správné planety pro konkrétní účely vaší civilizace), jenže brzo vám dojde, že slunečních soustav je tu prostě MOC. Protože grafickému zpracování chybí sebemenší nápad, pozorování prolínajících se kruhů na galaktické mapě ztratí po pěti minutách své kouzlo a nahradí ho tupý pohled skrz monitor kamsi do pryč. V tu chvíli už expanze běží na autopilota a stejně tak veškeré dostupné zdroje jsou okamžitě zužitkovány jen proto, abyste mohli další půlhodinu zírat na barevné kruhy. Jé, olympiáda! Tibeťané se mají dobře —

Sorry, fakt. Bude šest ráno a já ztrácím schopnost se soustředit. Hraní (a psaní o) Lost Empire člověka ukolébá k smrti. Mizerně zpracovaná zpětná vazba tu do jednoho zabíjí všechny potenciálně zajímavé nápady. Pátrání po historických kořenech své rasy skrze archeologické nálezy? Úkoly od Nesmrtelných? Odemykání civilizačních bonusů? Ve výsledku jen stručné, opakující se texty, ze kterých dostat nějakou kloudnou informaci je úkolem vskutku sisyfovským. A když už tak pošetilé úsilí skutečně vynaložíte, objevíte díry v příběhu i konceptu. K čemu je hráči propracovaný strom technologií, když ho musí zdolávat v podstatě naslepo? K čemu jsou kosmické bitvy ve 3D, když vás hra uspí dřív, než se k nějaké z nich dostanete?

-_-zzZ

Rovnou z krabice jsou Immortals v podstatě nestravitelnou záležitostí. Hra má sice hlavu a patu a je zcela zřetelné, kam s ní dánští autoři mířili, jenže se jim povedlo uplácat jen neforemný rosol bez chuti a zápachu. Můžete si ho frknout na desktop a dívat se, jak se vám tam zlehka natřásá. Skrze mody a patche si ho dokonce můžete přeplácat v něco lepšího, vlastnoruční rosol 2.0, ale proč byste si špinili ruce, když máte na dosah mnohem zajímavější hru s "empire" v názvu? V historii lidstva byla největším impériem Mongolská říše. Mongolové se dostali až k nám na Moravu a existuje proto teorie, podle které je Petr Poláček přímým potomkem Čingisch —

Vzdávám se. To je vám vždycky malé neštěstí, když vývojáři pasou po vesmíru a vyjde jim z toho průměrná nebo podprůměrná záležitost. Vesmír, šmankote! Znáte snad bohatší téma? Nové, nepoznané formy života! Budoucnost civilizace! Ale ne, tihle Dánové přijdou a udělají z vesmíru ten nejnudnější z možných světů. Co dělat... chce se mi spát.