Reklama

Pokud pravidelně sledujete náš novinkový servis, určitě vám neunikla zpráva z půlky ledna, kde jsme informovali o chystané sérii přídavků pro The Sims 2. Ve své podstatě nejde o klasické datadisky typu Mazlíčci, nebo chystané Roční období, ale o samostatně stojící sérii expanzí, pochopitelně využívající engine původní hry. Abychom byli konkrétní, pod hlavičkou Sims Stories jsou k dispozici Životní příběhy, v létě bychom se měli dočkat Pet Stories a pravděpodobně začátkem příštího roku také Castaway Stories (české názvy dosud nebyly uvedeny). Dodat ještě musíme, že Sims Stories jsou optimalizovány pro slabší počítače a především notebooky. Časem zaváté řeči o neschopnosti lepšího vyladění The Sims 2 se tak nyní otřásají v základech, neboť si Životní příběhy i s ohledem na redukci HW náročnosti zachovaly všechen komfort původní hry. Nicméně tu je malé ale, hovořící o nemožnosti aplikovat na hru fanouškovské, mnohdy o třídu kvalitnější než ty oficiální, add-ony. Sims Stories totiž disponují zcela jiným kódem než The Sims 2, a tudíž si musíme nějaký ten čas vystačit s tím, co nám přichystali sami vývojáři.

Na počátku byl příběh

První rozdíl oproti původním Sims je přítomnost příběhové linky, jíž se vybraná z dvojice hratelných postav řídí. Jmenovitě jde o mladou slečnu Riley, která se stěhuje ze SimCity zpátky na předměstí, aby si odpočinula od hektického života velkoměsta a našla konečně vysněného životního partnera. Druhým zhrzencem je milionář Vince, jenž se vrací z dvoutýdenní služební cesty, aby doma našel svou novou známost, rozplývající se nad myšlenkou svatby. Jako správný chlap před nuceným chomoutem couvne a milou Samantu z domu vyžene. Oba příběhy pak mají společnou zápletku, za kterou by se rozhodně nemusel stydět leckterý argentinský režisér. Ano, řeč je o lásce, ačkoli mají obě postavy zcela odlišnou pozici. Riley totiž nemá o muže nouzi a jde jí jen o to vybrat toho pravého. Zato Vinceho plány stále podkopává bývalá přítelkyně a zároveň i snaživý kamarád, jehož aktivita ve shánění samiček je spíše na škodu.

Životní cíle

Pro postup v příběhu, který je rozdělen na 12 kapitol, musíte plnit dané úkoly zobrazující se v HUDu hry. Jde vždy o trochu zásadnější činnost, jakou je například první polibek s novým přítelem/přítelkyní, nutnost někoho někam pozvat, nebo sám sebe dopravit na určité místo, zde se setkat s důležitou osobu, a pro změnu s ní něco speciálního provést. Z otevřeného simulátoru života, jenž nebyl omezen žádnými mantinely, se tak stává lehce přihlouplá adventura, kde kromě plnění hlavních i vedlejších úkolů musíte dávat pozor na spokojenost vašeho Sima. Nevíme, zda je to jen zdání, ale nárok kladený na hráče při udržování všech základních potřeb je snad ještě pedantnější, než v původní hře. Dost často se stane, že během dne nemáte čas na nic jiného, než na kolečko čítající sprchu, záchod, postel a ledničku. I přes zmíněný fakt je nastavená obtížnost zvolena adekvátně, aby dokázala při hře udržet a pobavit zaryté fandy série i nové hráče.

I když nejsou oba příběhy bůhvíjak kvalitní, přesto se v nich dočkáme několika zajímavých situací, pro které má smysl dohrát Životní příběhy až do konce. Tahákem může být i odlišný způsob hraní za obě postavy. Riley totiž žije v domě své tety Sharon, který není vybaven zrovna vkusným nábytkem a navíc pohledná slečna nemá mnoho peněz. Jste tak nepřímo nuceni utahovat opasek a na nějakou velkou párty doma se dostane až k závěru. Zato příběh Vince je v tomhle směru o dost volnější, neboť má na účtu něco přes 2 miliony simoleonů a může si dovolit co chce. Na druhou stranu je však příběh Vince naprosto typickou ukázkou toho, že život v přepychu, ovšem bez milované osoby, stojí za nějaký čas stejně za prošoupanou kecku. Důležitým indikátorem však nejsou peníze, ale nový herní rys – životní cíle. Ty mohou být aktuální, díky čemuž se posunujete v příběhu, nebo dlouhodobé, ke kterým směřujete během celého hraní.

Trocha novinek

Pokud jste hráli předešlé tituly (pevně věříme, že ano), určitě uvítáte plno drobných, leč ovládání zásadně ovlivňujících novinek. Jak už jsme řekli v úvodu, hra je optimalizovaná především pro notebooky, tudíž je plno činností namapováno na klávesové zkratky. Pokud tedy chcete poslat Sima najíst, stisknete jedno tlačítko a nemusíte složitě přejíždět celým domem a volit z nabídky. To samé pak platí o všech základních činnostech, nevyjímaje zvedání telefonu. S tím se pojí i návrat mobilu, který nosí panák zabudovaný nejspíš pod kůží – má ho totiž i ve vaně či sprše. Opomeneme-li tuhle logickou nedomyšlenost, určitě se přítomnost mobilního telefonu hodí. Přeci jen sprintovat každých pět minut do domu není nic moc.

Kvalitně je nakonec zpracována i technická stránka hry, sázející především na prezentaci titulu čerpajícího slávu z populární značky. Absolutorium si zasluhuje doopravdy kvalitní překlad všech textů, jenž zpříjemňuje a v tomto případě i umožňuje hrát Životní příběhy i menším dětem. Trochu hůře je na tom hudební doprovod, kde by už mohli lidé z EA zaplatit nahrání nových smyček, neboť ty stávající jsou přeci jen už drobátko oposlouchané.

A smíšené pocity na závěr

I přes vcelku pozitivní duch recenze však vyvstává otázka, zda vůbec potřebujeme příběh ve hře, jako je The Sims. Právě možnost volby je tím, proč jsou původní Sims tak úspěšným titulem. Přičteme-li k duhu fakt, že oba příběhy nejsou nikterak originální, nezbývá než se hluboce zamyslet. Životní příběhy jsou příjemným zpestřením, ale rozhodně ne dlouhodobou záležitostí. Kdyby bylo ve hře příběhů více a netočily by se jenom kolem vztahů, určitě by bylo výsledné hodnocení o nějaký ten bodík vyšší. Takhle můžeme shledat Životní příběhy lehce nadprůměrným dílkem a s nadějí očekávat další pokračování.

Verdikt

Životní příběhy jsou bezespory odvážným počinem v množině stojatých vod The Sims. Na druhou stranu jsou však někde na půl cestě mezi nadšením a nutným zlem. Příští díly snad dotáhnou všechny povedené inovace do zdárnějšího konce