Sudden Strike 3 Arms for Victory

Opakování je matka moudrosti, nicméně kdybychom začali opět mluvit o tom, jak je trh s válečnými strategiemi, odehrávajícími se v druhé světové válce, ohranou písničkou, leckomu by se mohla zvednout žluč. A to bychom neradi. Proto začátek stručně přejděme se suchým konstatováním toho, že žádné překvapení se nekoná a Sudden Strike stále zůstává tou konzervativní sérií, která si drží své standardy a odehrává se na bojištích druhé světové války.

Pokrok nezastavíš

Prvním zásadním krokem, ke kterému byli autoři „nuceni“ přistoupit, bylo překopání enginu. I když nejsem zastáncem tvrzení, že v RTS žánru má být přítomna špičková grafika, určitou úroveň si držet musí. Jak už to bývá zvykem, třetí rozměr s sebou nemusí přinést jen klady, ale zároveň i zmatek s natáčením kamery, orientací, malým výhledem nad bojištěm a podobně. V našem případě zůstali autoři naštěstí při zemi, a tak se nemusíte „bát“ nějakého interaktivního filmu. Vše vidíte jasně a zřetelně, žádné extrémní natáčení se nekoná a příjemným překvapením je možnost hodně oddálit celé bojiště, což bývá častý kámen úrazu. Nová grafika tak naopak přináší klady s detailně propracovanou krajinou, krásně se lesknoucí vodní hladinou a především hezky zpracované a i takticky využitelné terénní nerovnosti.

Vojska o tisíce mužích

Sudden Strike se vždy odehrával na rozsáhlých bojištích, kde proti sobě stály velké armády, nicméně třetí díl tento trend ještě překonává. Celá hra obsahuje rovnou pětici rozdílných kampaní, do kterých se vlezlo „pouhých“ devět misí. Přívlastek „pouhých“ hodně rychle ztrácí svou váhu po spuštění jedné z misí. Ty totiž dosahují obrovských rozměrů a jedinou misi můžete hrát i pět až šest hodin!

Všech pět kampaní se odehrává v pozdějších letech druhé světové války. Konkrétně si prožijete den „D“ a těžké chvíle v kůži vyloďujících se Spojenců. Dále si vyzkoušíte boj se sovětskými jednotkami u města Kerch, německé bránění strategických průmyslových pozic nebo pohled na intenzivní boj na ostrově Iwo Jima z japonské i americké strany. Pro všechny mise platí veliká různorodost úkolů, a tak přestože začínáte často podobným úkolem dobytí určité pozice nebo naopak její obrany, postupem času se může situace zcela obrátit.

Sudden Strike nezměnil svou základní koncepci, takže kdo se těšil na stavění a rozvíjení základny, je na špatné adrese. Na začátku mise vždy dostanete k ruce určité množství jednotek, které se průběžně doplňuje podporami. To však neznamená, že byste mohli s přidělenými desítkami jednotek plýtvat, každý voják, tank i vozidlo má svou váhu (a v jednotlivých misích získává zkušenosti). Pokud nedokážete dobře rozvrhnout útok, nepřítele pokoříte jen velmi těžko. Ukousávat z nepřátelského území totiž budete jen velmi pomalu, a tak si budete vážit každého dobytého metru, zákopu, bunkru nebo budovy. Tyto objekty v novém díle hrají důležitou roli a především pěchota využívá dobrého krytu zákopů téměř pořád. Trošku zvláštně tak působí chabá obrana vašich vojáků, pokud se nachází v budově. Odtam je totiž protivníci vyženou bez větších problémů. Důležitou roli také hraje užitečný dalekohled a výtečný dohled snipera, který dokáže z armády pěchoty velmi slušně ukousnout.

Válka, jak má být

Sudden Strike 3 zaručuje velmi dobrý pocit z válčení. Toho dociluje správně vybraným skriptováním, které se však drží v únosných mezích. Čekají vás tak velmi atmosférické okamžiky, podpořené kvalitními zvuky. Neustálé bombardování, výkřiky vašich spolubojovníků, rozkazy nadřízených a neutichající střelba vám dokáže nahnat adrenalin do krve. Hudba se drží spíše v pozadí, což je v tomto případě jedině dobře.

Častým kamenem úrazu je u strategií skriptovaná a stereotypní umělá inteligence, která má přednastavené buď rychlé útoky nebo pomalé budování a nedobytnou obranu. V případě Sudden Strike 3 je díky absenci výstavby nových jednotek situace trochu jiná. Nepřítel velmi pružně reaguje na vaše podněty. Když si už myslíte, že máte situaci ve svých rukou, shromáždí v zadních liniích větší skupinu jednotek a budete se divit, s jakou armádou na vás přijde. Pokud zaútočíte na protivníka, který vás nevidí, nepřítel jen nestojí a nečeká, až ho rozstřílíte na cucky, ale vyrazí vám naproti. Počítač také velmi dobře obsazuje strategické body na kopcích, přes které pak budete jen těžko procházet.

Sudden Strike 3 není rozhodně hrou bez chyby a bohužel je daný zápor poměrně viditelný od počátku a především po celou dobu hry. Tím kamenem úrazu je špatný pathfinding vašich jednotek, absence přehlednějších formací a rozsah, do kterého se vaše jednotky rozptýlí. Při zadání příkazu větší skupině vojáků totiž zůstanou zhruba ve stejných rozestupech, jako když jste je označili, což má za následek veliké rozestupy mezi vojáky a snadnou práci kulometného hnízda na kopci. Na zadávání příkazů po menších skupinách zase nebudete mít čas, protože kolikrát se vylodění či příchod podpory děje hned na několika frontách zároveň. Naštěstí tvůrci neopomněli možnost zastavení hry a rozdání příkazů.

Celkově je Arms for Victory velmi slušnou výzvou pro hardcore hráe tohoto žánru a i když zde došlo k několika ústupkům, těžko si dokážu představit začátečníka, kterému by po půl hodině hry nevypadaly všechny vlasy.

Něco tomu chybí

Po pokoření nabízených kampaní vám nezbývá pravděpodobně nic jiného než se pustit do hry více hráčů, protože skirmish mapy se do konceptu již jaksi nevlezly. To však není žádný zápor, protože i multiplayer nabízí velmi slušnou zábavu. Hrát budete maximálně v osmi lidech po LAN či internetu a za zmínku jistě stojí speciální mód Arms for Victory. V něm se na každou stranu postaví čtyři hráči, přičemž každý začíná jen s malým počtem jednotek. Úkolem je pak z tohoto minima vytěžit maximum a postupně zabírat co nejvíce kontrolních bodů, po jejichž dobytí vám přijdou na pomoc posily. Již nyní je na serverech velmi slušné množství lidí a tento mód rozhodně stojí za zkoušku.

Osobně si myslím, že potenciál třetího dílu této velmi dobré série nebyl využit naplno. Několik bugů v ovládání, zmatená minimapa, nevyrovnaná síla vojáků a strojů, někdy až přemrštěná obtížnost a především špatná orientace a přehlednost přesunu jednotek, zastavuje tento titul těsně před pomyslným vrcholem. Ve hře mi navíc chyběla lepší motivace k pokračování. Uvidíme, co přinesou první patche a datadisk, do kterého autoři vkládají hodně nadějí. Nyní mohu jen konstatovat, že zkušení RTS hráči si mohou ke konečnému hodnocení přičíst jeden bod.