The Spiderwick Chronicles

Byl jednou jeden Arthur Spiderwick, zahrával si s démony a bum. Konec. Zanechal po sobě jen obrovský dům, převelikou zahradu (Prosím, i se špičkovým plotem!) a jako bonus speciální skřítkovskou místnost. Jo, a nesmím zapomenout na tajemnou knihu, která to všechno rozjela... Ale zpátky k historii. Do domu se nastěhovala jeho vnučka se třemi dětmi (za každé si zahrajete) a jelikož jsou to děti zvídavé a rády si hrají, chtěly si užít také trochu legrace. Jenže poblíž nebyli žádní kamarádi, tak daly zavděk aspoň goblinské havěti.

Příběh tedy žádná sláva. Ono co čekat od zpracování hry podle chystaného filmu. Zázraky určitě ne a o to víc, když je nemůžeme čekat ani od filmu samotného. Zapomenout se však nesmí na zaměření hry na dětské publikum, čili bych mou výtku tímto směrem bral s rezervou. Otázkou zůstává, je Spiderwick opravdu dobrý i pro děti? Inu, zcela na rovinu – pokud si chcete na nečisto vyzkoušet posadit své dítě na horskou dráhu, je to hra jako dělaná právě pro vás.

Kutululum

Trochu neplánovaně zařadím vysvětlení hnedka sem. Ačkoliv se řeči o technickém zpracování píší až na závěr, uděláme malou výjimku z důvodu důležitosti této složky hry. Spiderwick je totiž multiplatformovka a jak to bývá zvykem, PC verze je jednoduše ta poslední v řadě, kterou se vývojáři zaobírají. Je to vidět jak na grafickém zpracování, jehož kvalita značně pokulhává (i když neurazí), tak především na zmrcaseném ovládání. Tedy, hra se ovládá vcelku přirozené, jenže je tu velké ale. Kamera si totiž dělá co chce a jediný regulátor je myš. Jenže ta je extrémně citlivá a nepomáhá ani snížení jejího výkonu ve Windows. Neustálé štelování pohledu není zrovna nejpříjemnější, proto přichází na řadu ovládání hry klasickým WASD + myš. Což sice funguje, ale vzhledem k citlivosti kamery se ze hry stává dokonalá adrenalinová atrakce. Po dlouhé době tedy stojí za to věnovat pozornost návodu proti epilepsii a podobným stavům. Osobně jsem měl problém u hry v kuse vydržet déle než půl hodiny, po které následovala alespoň hodinová pauza a to zrovna nejsem zastáncem nějaké regulace času stráveného před PC, zde to ovšem doporučuji.

Adventurní systém

Celá hra je založena na nekonečném pobíhání po domě a zahradě, kde hledáte různé věci, abyste je následně použili jinde a tak dokola. Hned ze začátku se ohlížíte po koštěti, jehož násadou máte rozbít zeď, ne tedy ocelovou trubkou z koupelny, jak by kdekoho napadlo! Nenaděláte ovšem vůbec nic. V celé hře je tak poházeno všemožné náčiní, jehož hledání je občas vzhledem k problémům s kamerou vcelku frustrující a dost mě odrazoval od hraní. Ono pobíhání neustále sem a tam není extrémně zábavné. Navíc nemůžete brát věci jen tak, ale v přesném sledu, jak je po vás hra vyžaduje. Jednoduše příšerné. Nic pořádného se nezlepší ani po příchodu nepřátel na scénu. Souboje jsou totiž také nezáživné. Jenom pořád dokola klikat od jedné potvůrky k druhé.

Nabízí se tak ještě varianta hraní za domácího skřítka Thimbletacka, který si bere na starosti hopsací sekvence hry. Jenže ani ty to nevytrhnou. Není to prostě taková zábava jak by se mohlo zdát a to ani, když za zdmi domu, kde se tyto sekvence odehrávají, lovíte protivné šváby. Navíc zvyknout si na neustálé skřítkovy rýmovačky chce víc jak pevné nervy. Jediné zpestření tak představuje chytání potvůrek. Nejprve je musíte chytit do síťky, pak rychle překreslit jejich podobu na papír a poté už s radostí vychutnávat dočasné bonusy, jako třeba nezranitelnost. Jenže to je na celou hru trochu málo.

Spiderwick se tak dostává do šuplíku, kam patří hry zpracované podle filmové předlohy. Jednoduše nic nenabízející pokus, jak z licence vytřískat maximum. Pro děti tu je však mnoho daleko lepších her a tak se stává tento exemplář snad jen sběratelským kusem pro fanouška filmové, popř. knižní předlohy.