Up

Kdo nezažil alespoň jednou touhu na všechno se vykašlat, sbalit si svých pět švestek a odlétnout kamsi, na dovolenou, za dobrodružstvím nebo prostě jen tak? Carlu Fredericksonovi se ten sen splnil až v 78 letech. Na barák si přivázal stovky duhových balónků naplněných héliem a dal všednímu životu sbohem. Paradise Falls volá! Ellie, má drahá ženo! To místo najdu, i kdyby mě to stálo život! UP (v Česku Vzhůru do oblak) je novým snímkem studia Pixar, které je dnes považováno za nejlepší vypravěče digitálních pohádek na světě. Svými filmy se snaží oslovit celou rodinu od nejmenších až po babičky a dědečky a to se jim daří skvěle. Up, jak se shodují odborné kritiky, je na tom zrovna tak. Film, který děti pobaví a dospěláky dojme k slzám. Bylo by tedy hezké, kdyby se počítačové hře, ztvárněné dle filmu, povedlo totéž.

Hra je postavena na klasickém plošinkovém principu, jako např. soudobé hity Lego Indiana Jones, Batman či Star Wars. Zde s dvěma protagonisty procházíte řadou levelů a musíte si leckde pomáhat, abyste překonali řadu nástrah. První je náš známý stařeček Carl Frederickson a druhý malý klučík Russel, oddaný skautík, který nikdy nezapomene vzít si do divočiny kápézetku a buzolu naváděnou GPS, kterou se mu ale při první příležitosti povede ztratit (vyhodí ji z okna létajícího domu). Stejně jako ve filmu, hraje se na dojemné jiskření mezi mladou a starou generací, kdy dědeček Carl klučíka zprvu nemá úplně v lásce, ale přesto se shodou náhod spolu ocitnou na dobrodružné výpravě v džungli Jižní Ameriky. Tam si musí na postupu ve hře pomáhat, takže si záhy velice rychle hráč vytvoří vztah s oběma hrdiny, stejně jako se oni spřátelí mezi sebou.

Dědoušek, klučina a životodárná řepa

Nejvíce zábavy si užijete se sourozencem nebo kamarádem, který se zhostí role druhé postavičky, a vy pak procházíte levely spolu. Ovládání je šikovně rozděleno na levou a pravou stranu klávesnice, i když nejlépe je samozřejmě využít služeb gamepadu. Ovšem i v singleplayeru si hráč užije spoustu zábavy, kdy za druhou postavu převezme otěže AI počítače. Zde občas může nastat problém: AI není úplně dokonalá a postavička se občas někde zasekne nebo sama se vrhá ze skály do propasti. Ale není to tak hrozné, jak by se zdálo. Mezi Carlem a Russelem se během hry často přepínáte, takže nedokonalost AI lze lehce vyřešit včasným zásahem hráče.

Valná část úrovní je založena na klasickém - dostat se z bodu A až na konec do bodu B. Přitom je potřeba zdolat řady překážek od jednoduchého pomáhání si šplháním na vyvýšená místa, kdy Carl svou čtyřnohou hůlkou Russela vytáhne, až po složitější posunování beden nebo společné řešení logičtějších problémů. Za geniální tah vývojářů považuji zpřístupnit hru širokému spektru hráčů díky nesmrtelnosti hlavních postav. Ale nikoli jako např. v novém Prince of Persia, kde Prince sletěl do propasti, jeho přítelkyně Elika jej zachytila a hráč mohl pokračovat dále. Carl a Russel postupně o životy přicházejí, jakmile šlápnou tam, kam nemají, nebo na ně zaútočí zvířata z jungle. Ale pokud jim životy dojdou úplně? Neumírají, jen vzdychají, potácejí se a v takovém stavu nemohou např. vyskočit na plošinku nebo se někam přehoupnout, protože na to zkrátka nemají dost sil. Takže se stačí jen vrátit kousek zpátky a najít rostlinku (možná je to řepa?), která životy doplní a vy se pak můžete vesele vydat dále.

City mezi krokodýly

Kromě klasických plošinkových levelů Up obsahuje pro zpestření řadu miniher (dají se odemykat nasbíranými body) a akčnější úrovně jako např. plavení se v řece na kládě, kdy Russel s Carlem společně pádlují proti proudu řeky a musí se vyhýbat vírům, ale i třeba krokodýlům či nezbedným opicím, které na chudáky dobrodruhy hází kokosové ořechy. A i přes to, že právě tyto úrovně jsou o malinko těžší, jsou stále zábavné. Mimo to se ještě vydáme např. skrz úrovně, kde přivázáni špagátem k létajícímu domu na balóncích budeme přeskakovat přes daleké pilíře a propasti v nebezpečných kaňonech. Nebo si i dokonce zalétáme s dvojplošníky v letecké bitvě, ale to až ke konci hry. Celkově jsou úrovně a jejich design až překvapivě nápadité, promyšlené, stejně tak skladba levelů, kdy jakmile by hra mohla začít byť jen trochu nudit, se změní styl hraní a objeví se nějaký nečekaný nápad, který hráče z nudy hned dostane.

Např. mě zaujal herní princip, kdy s Russelem se musíte vyšplhat na skálu a dědečkovi dolu shodit lano, kterého on se chytne a pak už jen šplhá a přeskakujete průrvy ve skále nebo ostnaté keře či se vyhýbáte netopýrům. Nebo jak se dostat přes propast pomocí kmene stromu? Kmen je porostlý pichlavými keři a kolem poletují netopýři. Je potřeba nejprve s Russelem přecupitat na druhou stranu. Přitom Carl s kmenem otáčí a Russel se tak může vyhnout všem nástrahám. Tyto momenty možná vypadají na oko jednoduše, ale díky krásnému námětu samotného filmu spolupráce mladičkého Russela se stařečkem Carlem ve hráčích prohlubuje citovou vazbu na oba dobrodruhy. A to má samozřejmě velký vliv i na hratelnost: jinak by hra, která snad kromě principu ztráty životů nepřináší žádnou inovaci, asi stěží bavila. Takhle budete s radostí sledovat neuvěřitelnou výpravu za snem jednoho důchodce a zlobivého, ale roztomilého skautíka.

Vzhůru do nebes

Zpracování je zcela poplatné tomuto typu her, akčních plošinovek, a těžko mu lze něco vytknout. Ale pochopitelně nesmíte očekávat kvalitu grafiky na úrovni pixarovských animací. Na to si asi ještě pár let počkáme. Co se mi ale velice líbilo, byla hudba. Orchestrální, jemná a přitom v akčních pasážích razantní. V několika taktech jakoby mi připomněla soundtrack z adventury Syberia, jejíž hudbu považuji za jednu z nejpovedenějších, co jsem kdy ve hrách slyšel.

Up je tedy stejně jako film skvělou zábavou pro celou rodinu a tak to má být. Hardcore hráči si zde pochopitelně těžko přijdou na své. Up je pouze kvalitně vyvedenou hrou podle skvělého filmu, a proto ji mohu vřele doporučit každému, komu se film líbil, stejně tak dětem, ale i rodičům, kteří by si společně chtěli zahrát nenásilnou (pokud neberete za násilí agresivní psy, krokodýly a opice např.) hru, která se dobře hraje, krásně odsýpá, nikde moc nezadrhává a je zkrátka skoro tak zábavná jako samotný film.