PlayerUnknown: Z AAA her jsem byl zklamaný
Virální jsou možná tak videa, ale virální hru jsme tu ještě neměli. Pokud se to o nějaké dá říct, shodneme se asi na tom, že je to PlayerUnknown's Battlegrounds. Co je ale zač člověk, který dal jméno vlastní hře? O předešlých projektech člověka s přezdívkou PlayerUnknown nic psát nemusíme (Battle Royale pro DayZ, H1Z1), ale pojďme si říct něco o Brendanu Greenovi.
Z něj se totiž díky Battlegrounds stala celebrita. Vždyť si jeho stále nehotovou a zabugovanou hru pořídilo za čtyři měsíce v early access šest milionu lidí. „Chtěl jsem vytvořit hru, ve které si vážíte života a nechcete, aby vaše postava zemřela,“ říká v rozhovoru pro magazín CNET. Jenže jednačtyřicetiletý Ir není celebrita, jakou bychom si představovali. Bývalý DJ a web designér chtěl jenom hrát hru, kterou do té doby nemohl. A tak si vytvořil vlastní.
„Od mala hraji hry. Pravda, nemohl jsem je hrát tolik protože jsem ve svých dvaceti a třiceti dělal hudebního DJ, a tak jsem byl pořád někde pryč. Ale začalo to s Atari 2600, které mi koupil otec, když sloužil v Libanonu. Miloval jsem to. Pak jsem dostal nějaký laptop. Hrál jsem na něm Doom, Flight Sim a další hry. První multiplayerovou hrou, do které jsem se zamiloval, byla Delta Force: Black Hawk Down. Hrál jsem to pořád a pořád, dokud už tam nezbyly žádné servery,“ popisuje své začátky Greene.
Stejně by ale neřekl, že je „hráč“ v porovnání s lidmi, které dosud potkává. Tolik her prý nehrál. Jsou lidé, kteří zasvětí hrám svůj život, ale Greene si je jen užívá. A proto jich spoustu nehrál. „Nikdy jsem nehrál Zeldu. Nikdy jsem nehrál klasiky svých žánrů, protože mě nezajímají,“ říká. Namísto toho se přesunul k America's Army 2 a 3, především kvůli své válečné tématice a kvůli simulaci a realističnosti. „Když jste udělali chybu, jste mrtví a do konce kola jste se nemohli jen tak respawnovat,“ říká. Tento mechanismus si zamiloval a nechybí ani v jeho poslední hře. „Ta idea, že jednou zemřete a jste mrtví... díky tomu děláte lepší rozhodnutí.“
V rozhovoru samozřejmě musela přijít řeč i na předlohu her, totiž na japonský film Battle Royale. Netřeba říkat, že ho Greene viděl a že se do něj zamilval. „Byl brutální,“ vzpomíná. Ale to, že se lidé obrátí proti sobě, to se mu líbilo. To je totiž ten správný horor. Ale odtud myšlenka k samotnému modu ještě nepramenila. Herní inspirací byl totiž pořádaný esport turnaj v DayZ The Survivor GameZ. Pochopitelně se ho nemohl účastnit každý, a až to bylo počátečním motorem, proč vytvořit vlastní mod.
„Když jsem řekl, že svůj mod vytvořím, někdo z mého okolí navrhl, abych udělal DayZ Hunger Games. A já si řekl OK, to je cool. Jenže pak jsem se zarazil a uvědomil si, že to tak nemůžeme nazvat kvůli licencím. A navíc to nebylo tak originální, když už tu bylo Kdo přežije. Ale vzpomněl jsem si na Battle Royale, kde to nebyly dva týmy proti sobě, ale všichni proti všem. A ten koncept se mi zalíbil víc,“ říká.
Možná, že by Greene nic z toho nevytvořil, kdyby nebyl frustrovaný AAA hrami, které vychází. „Už nejsou tak těžké,“ spílá nad tím, co zmiňuje stále větší a hlasitější skupina hráčů. „Když člověk dvakrát třikrát zemře, ví, odkud nepřátelé přichází. A co se týče konců... hrál jsem v době, kdy na konci byl boss a člověk strávil dny a týdny snahou ho porazit. Teď na konci AAA her není žádný boss. Jenom zmáčknete „F“ a přehraje se poslední animace.“
V Battlegrounds žádný boss není, ale jak Greene říká, nejtěžším protivníkem jsou vždy skuteční protihráči. „Především ti zkušení a ti, co to umí hrát. Vy se musíte stát lepším a porazit je.“ Ale od plánů k realizaci byla dlouhá cesta. Jak svébytný Ir říká, první dny to bylo hlavně na něm. Doslova měsíce strávil psaním kódu pro DayZ Battle Royale. „Ten kód byl šíleně špatný. Byl jsme grafikem a web designérem, takže jsem to trochu uměl. Něco jsem znal z JavaScriptu a PHP, a uměl jsem ten kód číst a rozuměl jsem té logice. Formát hry Arma byl relativně lehký... relativně.“
Ale stále to bylo nad jeho síly. A tak si jako správný šikula poradil – vzal si jiný mod, Overwatch, a zkusil do něj implementovat něco ze svých řádků. Jen, aby zjistil, jestli to funguje. A ono to fungovalo. Netřeba říkat, že teď korejské studio Bluehole čítá na osmdesát lidí, kteří na PUBG pracují a Greene už nic takového řešit nemusí.
Teď je ale v opačné situaci, protože hledá nového PlayerUnknown. Někoho, kdo by se inspiroval a zkusil zmodifikovat Battlegrounds a přijít s něčím originálním. Greene ale najednou vidí odvrácenou stranu mince, protože musí být opatrný v tom, co za soubory poskytne modderům a co ne. Některá data by totiž mohla vést i k pirátství.
Už takto obsáhlý přepis rozhovoru ale představuje jen část příběhu člověka, který své štěstí našel až v Korei. Pokud se do rozhovoru pustíte, dozvíte se, jak vznikla přezdívka PlayerUnknown, nebo jak je na tom s korejštinou. Z rozhovoru také vyplývá, že Greene Battlegrounds zase tolik nehraje – spíše je sleduje na Twitchi. „Chci si udržet odstup od herních mechanismů,“ říká.
Ale kromě jeho vlastního herního stylu se také hovoří na konto budoucnosti vlastní hry. Vytváří ji totiž jako službu. Studio ji bude neustále upgradovat a vylepšovat, stejně jako v případě Counter-Strike: Global Offensive. Greene a Bluehole mají nakročeno skvěle. A když oni hovoří o deseti letech, není to nemožné. Je otázka, co si pak představit pod pojmem „hotová hra“, protože nic takového v případě Battlegrounds neexistuje.
