Fable se mělo jmenovat Wishworld
Povedené pohádkové RPG Fable od legendárního tvůrce Petera Molyneuxe se na trh dostalo v roce 2004 na ještě původní Xbox, PC a Mac a určitě patří mezi jedny z nejlepších her té doby. Titul kladl důraz na volby, formování vaší postavy a morální dilemata. Budete zlým rytířem, kterého netrápí, že všem ostatním znepříjemňuje život, nebo naopak udatným hrdinou, jenž nenechá nikoho v nesnázích? Volba byla jen na vás.
Jak ale všichni dobře víme, vývoj her je zdlouhavý a komplikovaný, a tak není nic neobvyklého, že se koncepty postupně mění a z původních plánu toho nakonec moc nezbude. Situace není odlišná ani v případě Fable. Díky projektu People Make Games se tak můžeme podívat do zákulisí jeho vývoje a na jednu z prvních verzí projektu. S názvem Fable se například na začátku vůbec nepočítalo, hra se tou dobou jmenovala Wishworld.
I koncept byl docela dost odlišný od toho, co jsme nakonec tenkrát hráli, což ostatně vypráví sám spoluautor Dene Carter. V čarodějnické škole prostě nazvané Academy jste se vžili do role jednoho z předpřipravených mágů a hlavní mechanikou měla být schopnost utvářet okolní terén pomocí vašich kouzel. Své umění jste měli trénovat v pustých světech WishWords, které si studenti upraví podle svého. Jestliže jste si tedy zvolil třeba ohnivá kouzla, okolní prostor bude pukat, z trhlin vytryskne oheň a ze země začnou vyrůstat malé hory, které se promění v sopky, chrlící lávu.
V závislosti na terénu jste také mohli vyvolávat různé nestvůry, které jste posílali do boje proti dalším čarodějům. V podstatě hlavní záměrem bylo vytvořit svět, v němž se pohybují v roli čarodějů různí hráči, mění ho podle jednoho z živlů, jehož magii ovládají a následně spolu soupeří. Prostředí mělo být variabilní a díky této mechanice se nemělo opakovat.
Vaše postava pak také dostala pomocníka Sprite, jenž vám třeba napovídal, kde jsou nepřátelé, zdali nehrozí nějaké akutní nebezpečí a uměl i nějaká ta obraná kouzla. Zajímavostí také je, že ve WishWorldu nemělo být menu v klasickém slova smyslu. Jestli budete hrát sami, nebo s ostatními hráči, jste si tak vybírali pomocí dveří. To samé pak platilo o vstupu do vaší ložnice, kterou jste si mohli podle libosti upravovat. Verze, kterou ve videu uvidíte, není nikterak hotová, takže nečekejte nic zázračného, ale i tak jde o pořádný kus historie.
