Star Wars: The Old Republic – dojmy z bety

Oba díly Knights of the Old Republic byly skvělými hrami z prostředí Star Wars a skvělými RPG jako takovými. Do dějin ale značku KOTOR dostal hlavně jeden moment. Jeden šokující moment, jedna úžasná chvíle z prvního dílu, pár minut, které mnozí označují za jeden z největších zvratů v dějinách PC her; minimálně je jisté, že šlo o událost, která posunula příběh jedničky do kategorie vynikajících. I díky němu hráči hltali děj druhého dílu a po otevřeném konci toužebně očekávali další pokračování. Ale to stále nepřicházelo. Až nyní: on-line RPG The Old Republic, které vychází 20. prosince, v sobě ponese nového děje pěknou nálož. My jsme si mohli vyzkoušet jeho betaverzi.

Varování na úvod: hra je stále ve vývoji, takže nám autoři zakázali psát o celé řadě herních prvků, které ještě do vydání plánují vylepšit. I tak jsme si ale mohli udělat velmi dobrý obrázek o tom, jak bude hra vypadat.

Pokud jste při oznámení TOR patřili mezi skupinu hráčů, která brblala nad tím, proč Bioware tvoří místo regulérního pokračování on-line hru, přišel čas s remcáním skončit. TOR totiž místy působí jako KOTOR 3. A nejen to. Jak sami tvůrci tvrdí, TOR není jen pokračování druhých Knights of the Old Republic, je to KOTOR 3, 4, 5, 6, 7, 8... a tak dále. Nejsou to od nich jalové řeči: svým rozsahem opravdu nový titul vydá za několik nových her. V jednom ale musíme dát původním skeptikům za pravdu: graficky hra vypadá trochu zastarale a místy bohužel připomíná spíš několik let starý KOTOR než třeba aktuální pozlátko Mass Effectu. Vyloženě ošklivá ale hra není a celkový dojem přesto zůstává mírně pozitivní. A ještě dodatek: naprosto perfektní je hudební doprovod, který smíchává to nejlepší ze soundtracku filmů, původních KOTORů a přidává i vlastní skladby. Z výsledku budete uneseni, zvlášť, když máte zmíněné hry a filmy pořádně pod kůží.

Příliš lidský vesmír

TOR nechá hráče na počátku vybrat ze dvou základních stran: Republika, nebo Impérium. Z důvodu embarga se můžeme věnovat pouze Republice, zaměříme se proto na ní. Následuje volba jednoho ze čtyř povolání: rytíř Jedi, konzul Jedi, voják a pašerák. Vlastnosti všech povolání jsou lehce odvoditelné – rytíř se soustředí zejména na boj s mečem, konzul využívá opatrnější postup a Sílu, voják se specializuje na silné zbraně a brnění a elegantní pašerák zase spoléhá na triky a útoky ze zálohy. Všechna povolání pak nabízejí na 10. úrovni na výběr jednu ze dvou specializací. Dále následuje volba jedné ze čtyř ras, přičemž k dispozici je člověk, Twi'lek, Miraluka a Zabrak, čili vcelku netradiční výběr (ve hře jsme přesto potkali hlavně lidi... zííív). Ještě upravit vzhled, navolit jméno a vzhůru do světa Staré republiky, do dob, kdy ještě Obi-wan i Luke Skywalker byli i se svými midichloriany na houbách.

Ale kam se vlastně podíváme? Počátek hry se odvíjí od volby povolání, jelikož ve hře má podobně jako v Dragon Age každá třída svůj vlastní „origin story“, tedy speciální úvodní část hry. V případě hraní za jednu ze tříd Jedi se vypravíme na planetu Tython, kam se řád Jediů uchýlil po útoku na sídlo Rady na Coruscantu. Voják a pašerák začínají svoji pouť na planetě Ord Mantell, kde zuří boj proti separatistickým silám.

Zbytečná vodítka k zajímavým questům

Už v úvodní části poznáte, že TOR není úplně klasická online hra. Jak autoři slibovali, její zaměření na příběh je oproti jiným MMORPG daleko silnější. Série questů v první fázi hry vás protáhne po různých částech planety, dokonce se i projedete na speederu známém třeba z Epizody IV, případně se na něm necháte někam převézt v rámci „taxislužby“, která funguje na Tythonu. U questů potěší jejich variabilnost: ano, prakticky vždy musíte v rámci jejich splnění někam dojít a cestou zabít řadu nepřátel, z černobílých úkolů se ale někdy vynoří zajímavější quest, který má několik možností řešení. Tak například: žena z chudinské čtvrti vás požádá o nalezení ztraceného náhrdelníku. Cestou pro něj však narazíte na podivně vypadající stvoření, které se vám dušuje, že žena je špion a náhrdelník jen zástěrka pro špionské vybavení. Uvěříte jemu, nebo zdánlivě bezbranné dámě? Volba je na vás.

Za propracovanost (některých) questů si Bioware zaslouží uznání. Jenže ne vše je tak růžové. Podobně jako v KOTORu vaše volby posouvají hrdinu vstříc světlé či temné straně Síly. Z těžko pochopitelných důvodů však jsou v rozhovorech volby světlé i temné strany označeny modrým či červeným puntíkem, dopředu tedy víte, co vaše volba způsobí. Ze hry se tak vytrácí zbytečně část napětí. Body k dobru si naopak zaslouží tvůrci za kompletní dabing všech rozhovorů, což je na poměry MMO her výjimečný počin.

MMORPG pro jednoho hráče

Když už zmiňuji MMO... dosavadní popis mohl připomínat spíše dojmy ze singleplayerového RPG. A kdo chce, může údajně (dle zkušeností z bety bych tomu klidně věřil) celou hru jako osamělý vlk dokončit. I v tom je patrná návaznost na KOTOR, nicméně je jasné, že se tím ochudíte o část herního zážitku. A řadu zkušenostních bodů – některé úkoly lze plnit jen ve více lidech, o to cennější odměna vás pak po jejich dokončení čeká. Avšak moment, kdy nastane definitivně čas rozloučit se s případnou sólovou dráhou, přijde po dokončení úvodní planety. V tu chvíli na vás totiž čeká první instance, v TOR nazvaná Flashpoint, tedy dlouhá příběhová mise, pro jejíž splnění je třeba kooperace více hrdinů. Bioware občas přeplňují své hry zdlouhavými výplňovými pasážemi, dějové části však umí dělat na jedničku; i proto se vyplatí na Flashpointy chodit. Flashpoint nabízí intenzivní, napínavý obsah, řadu zvratů a možností volby a navíc neokoukané prostředí. A když natrefíte na dobrou partu, šance, že si ho opravdu užijete, je prakticky stoprocentní.

Nejen „živí“ společníci vás ale budou hrou provázet. Postupem času se k vám několik – umělou inteligencí řízených – postav do party přidá. Fungují na podobném principu jako v KOTORu 2: reagují na vaše rozhodnutí a podle nich si k vám vytváří vztah. Vzájemnými rozhovory je pak můžete blíže poznat a dostat se k novým questům. Kdo aspoň někdy přičichl k titulům od Bioware, jistě ví, o čem je řeč. Intuitivní je i učení nových schopností, některé si lze zakoupit u trenérů, do jiných si přiřazujete zkušenostní body. Strom schopností se dělí na tři větve, přičemž platí, že je lepší se specializovat v jedné, než sázet do všech stejně. Čím dále se totiž větví „prokousáte“, tím silnější schopnost si odemknete. Vedle těchto „skillů“ se může hrdina pocvičit v celé řadě dalších schopností. Jejich záběr je skutečně široký: od archeologie, přes biochemii, diplomacii až po zaměření na kybertechnologie. Každý hrdina se tak může specializovat daleko za hranici základních čtyř tříd.

Čekali jsme dlouho. A dlouho budeme hrát

Přestože dialogů je ve hře poměrně dost, stejně strávíte nejvíc času patrně bojem. Ten je zpracovaný podobně jako v Dragon Age 2 – kliknutím označíte nepřítele, na něhož váš avatar zaútočí a podle potřeby sesíláte speciální schopnosti. U tříd, které bojují na dálku, je navíc možnost se schovat do krytu, který přidává bojům další taktický prvek: jednak v něm jste (pochopitelně) daleko méně na ráně, jednak lze některé schopnosti používat jen z krytu. Díky tomu mi hra za „střelce“ přišla o něco zábavnější než za Jediho, byť šermování se světelným mečem samozřejmě má své kouzlo. Když už se zmiňuji o boji, je čas utrousit pár slov i o PvP, tedy vzájemných soubojích hráčů. V betě byly k dispozici dva druhy soubojů v arénách, tzv. Hutball (míčová hra světlé proti temné straně... Yoda se otáčí v hrobě) a boj o obranný kanón na Alderaanu. Obě mi bohužel neskutečně lagovaly, takže jsem je nemohl pořádně vyzkoušet, jako nápady však neznějí špatně.

Mírnou, avšak rozumnou inovací zaběhlých MMORPG se zdá být celá hra. Zaměření na příběh je určitě vítané, i když hráče trochu odvádí od hraní ve více lidech a svádí k čistě singleplayerovému průchodu. Je však famózní, kolik obsahu tvůrci do hry vměstnali (a to jsme mohli ochutnat jen malou část). Zdá se, že pro fanoušky KOTORu bude TOR téměř nevyčerpatelnou porcí zábavy. To zní jako slušná odměna za ty roky čekání, co říkáte?