Afterfall: Insanity Recenze Afterfall: Insanity

Afterfall: Insanity

Ondřej Švára

Ondřej Švára

8. 12. 2011 23:00 3
Reklama

Největšího omylu se nezávislý vývojář dopustí, začne-li svoji hru budovat jako vysokorozpočtový projekt bez vysokého rozpočtu. Z výsledku pak musí být hráč zákonitě zklamán. Rozhodně nedocení tisíce odpracovaných hodin od zapálených dobrovolníků. Místo toho si všímá nápadů, které považuje za ukradené z AAA spíže a vyloženě se chechtá momentům, které ve srovnání se špičkou srší amatérismem. Osud „malé-velké“ hry dostihnul i survival akci Afterfall: Insanity.

Několik let vyvíjený polský projekt, který to z nerdovské srandy dotáhl až do oficiální distribuce, bohužel postrádá onu typickou svěžest a skromnou genialitu indie scény. Jako nezávislá hra totiž Afterfall vůbec nevypadá. Na to je příliš velký a sebevědomý. Osvědčenými designérskými postupy a ošlehaným žánrem survival hororu se naopak snaží podobat mainstreamu. Bohužel, udělat dojem jako on nedokáže. Na žánrově příbuzné hry jako je Dead Space, AvP či Fallout, ztrácí Afterfall neprofesionální produkcí, nezvládnutou technologií, nevyrovnanou obtížností a mnoha momenty, jež nedávají smysl. Škoda. Jinak byl by Afterfall desítkovým hororem.

Jak nebýt v obraze

Na začátku z Afterfallu prýští myšlenka něčeho velkého. Když hráč v kůži psychiatra a zároveň hlavní postavy příběhu doktora Tokaje klimbá v ordinaci nad svou pacientkou, budí hra ty nejskvělejší dojmy. Zdá se propracovaná a s citem pro detail. Bohužel, o pár minut později už jen stěží zapírá, že její autoři nemají s vývojem velkých her dostatečné zkušenosti.

Afterfall se poměrně brzy změní v komicky sestříhaný film. Mohou za to hlavně amatérsky vyrobené příběhové cutscény, jenž často nedávají smysl anebo nenavazují na předchozí děj. Obluda naběhnuvší do laboratoře mezi pracující vědce nešokuje proto, že přerušila klidnou chvíli, ale že tam vůbec neměla důvod být. Nekompetentních momentů, kterým chybí záminka proto, aby se děly, je ve hře celá řada. Například aréna s obřím trollem jako vystřiženým z dobrodružného RPG znamená v Afterfallu jenom to, že autoři někam potřebovali umístit souboj se silným bossem ale zapomněli, že hráč dosud bojoval v celku seriozním prostředí.

Někdo z polského studia Intoxicate by měl také vysvětlit, proč Tokaj po tolika cutscénách ztratí všechny zbraně. Anebo proč je hra vyspárována naprosto bezvýznamnými videosekvencemi, jako je třeba půlminutová jízda v dodávce. A také proč jsou videosekvence tak technicky směšné. To je asi jejich největší problém. Autorům se nepodařilo synchronizovat pohyby postav s jejich dialogy a emocemi, takže když se ve filmečku někdo rozkřikne, máchne rukou až ve větě, kdy je klidný. Afterfall vlastně nechtěně ukazuje, jak je obtížné vyrobit velkou hru na 3D enginu tak, aby nevypadala směšně.

Hloupost vrytá do čela

Afterfall po technické stránce dohání mainstream snad jen v typicky špatné AI. Obrázek o umělé inteligenci této hry si může udělat každý sám, když se zastaví a na agresivní trdla si počká. Budou mít k němu problém trefit i v rovné chodbě. Hloupoučké mutanty a šílence, množící se v podzemí protiradiačního vaultu apokalyptické doby po třetí světové válce, není proto v Afterfallu žádný problém likvidovat. Hra má vlastně dost nízko posazenou laťku obtížnosti. Včetně svých puzzlů, jenž občas překvapí nápadem (vyrovnávání teplot k reaktorech), ale většinou je to jen vykradené skládání ozubených koleček.

Velké problémy ale hráčovi v Afterfallu působí zákysy plynoucí z kostrbatého leveldesignu, neohrabaný melee boj a také příšerně navržený management zbraní, kdy Tokaj nesmí nést melee zbraň, pokud používá střelnou, což se autoři snažili vykompenzovat tím nejhorším možný způsobem. Nakopírovali sekery a tyče snad do každé místnosti a vznikl obrovský zmatek, neboť veškerý vercajk je označen úplně stejným interfacovým čtverečkem jako důležité spínače a dveřní zámky.

Nejvíce ale v Afterfallu škodí příliš vzdálené checkpointy a dva nesmyslně obtížné souboje s bossy. Jeden z nich už zmíněn byl a ten druhý vyniká mimo jiné tím, že robota postaveného z harampádí už viděl opravdu kdekdo. Ale při rvačce s velkou popelnicí budete myslet hlavně na cheaty. Z dětsky jednouché hry se totiž v obou soubojích s bossy stává peklo, Intoxicate asi nevěděli jak se dělá herní výzva, a tak vyrobili dvě téměř neřešitelné bitvy.

S Tokajem na zdraví

Survival horor jménem Insanity má být pouhým prologem do celého budoucího univerza Afterfallu, ale do dalších dílů by si značka raději měla odnést jenom svoji myšlenku a děj. Ty jsou totiž překvapivě dobré. Líbilo se mi, jak Tokaj nevěřícně kroutí hlavou nad vším, co při své pouti podzemím a zbořeným městem vidí. Líbilo se mi, že se Tokaj dostává do světa, který mu nepřipadá normální, přestože už toho v době po nukleární válce dost zažil. Svět Afterfallu totiž opravdu normální není a to je na něm to hezké.

Tokaj postupně zjišťuje, že lidi napadl nebezpečný vir, jenž působí těžkou psychózu i fyzickou mutaci a že se světem tam nahoře to není vůbec tak, jak mu říkali na ranních poradách v doktorském klubu. Nejdřív se tedy v permanentně tmavých strojovnách vaultu, kde pořád něco hučí a skřehotá, potkává s agresivními blázny a dobytkem ne nepodobným z Doomu a pořádně se jich bojí. A pak, když konečně vyleze ven, spolkne ho úplně jiná atmosféra. Mrazivá. Přijmout od lidožrouta pozvání na večeři, nebo skrz okno chatrče zahlédnout dva bezhlavé trupy čučící na televizi, to jsou momenty, které se nezapomínají.

Celý příběh Afterfallu se sice od začátku jeví jako tisíckrát omleté klišé o "světě po výbuchu", ale ve skutečnosti má zajímavou pointu a společně s atmosférou tlačí Afterfall na samotnou špičku žánru. Bohužel, vším ostatním hra nezadržitelně klouže zase zpátky hluboko pod vrchol. Poláci zkrátka udělali hru která umí být skvělá ale i naprosto příšerná zároveň.

Afterfall: Insanity
Windows PC

Verdikt

Polský horor (ne)splnil očekávání. Je amatérskou akcí, která nešikovně prezentuje svůj jinak velmi zajímavý obsah. Příběh jednoho psychiatra z falloutovské nory si tak užijí jenom ti, kteří se v Afterfallu dokáží povznést nad množství chyb.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama