Anna Recenze Anna

Anna

Marek Švrkala

Marek Švrkala

8. 9. 2012 22:00
Reklama

Od vydání skvělého hororu Amnesia: The Dark Descent uplynuly už téměř dva roky, a tak napjatě očekáváme jeho pokračování. Jenže to bylo nedávno odloženo až na začátek příštího roku, takže musíme ještě počkat a vzít zavděk jinými strašidelnými tituly. Jedním z nich je italská nezávislá adventura Anna, která se kultovní Amnesii měla podobat. Ano, Anna se Amnesii v mnohém podobá. Bohužel v mnoha ohledech je zase úplně jiná. A horší.

Sliby, chyby

Tím největším nedostatkem je špatný scénář, který negativně prostupuje celou hratelností. Anna totiž měrou vrchovatou naplňuje to, co mnoha hráčům na adventurách vadí nejvíce – ztrácení času při náhodném zkoušení a používání předmětů. Snad nikdo mimo autorů totiž v mnoha případech nebude tušit, co po něm hra chce. Pokud tak nechcete použít návod (já jsem se bez něj neobešel), asi vám častokrát nezbude nic jiného, než bez rozmyslu zkoušet používat předměty, které můžete sebrat, na všechny další aktivní věci.

Další problém tkví ve složitém hledání použitelných předmětů. Pověstnému pixel huntingu dnes většina vývojářů zabraňuje možností zobrazení aktivních předmětů stiskem tlačítka. Anna bohužel tuto možnost nenabízí, což je chyba. Některé předměty jsou velmi špatně vidět, takže můžete stejná místa procházet několikrát, než je konečně najdete. Většinou navíc ani nevíte, co v jinak slušně nadesignovaných 3D lokacích vlastně máte hledat a jaké záměry tvůrci mají.

Vydejme se do hor

Příběh je servírován hodně pozvolna, a tak nedokáže přitáhnout. Postupně se vám budou zjevovat různé vzpomínky a najdete předměty, které odhalí střípky toho, co se vlastně stalo. Na začátku hry se ocitnete poblíž bývalého dřevařského mlýna kdesi v malebném zákoutí italského vysokohorského údolí Aost. Místo bylo vymodelováno podle reálné předlohy, což dokládají fotky, které se zobrazují při načítání. Poblíž mlýna zurčí potůček, tráva se vlní ve větru, květiny se smějí na slunce – prostě dovolenková idylka. Během několika desítek minut zjistíte, že jste si rozhodně nepřijeli užívat čerstvý vzduch, ale vyřešit jednu ze záhad, které vás trápí v děsivých nočních můrách. Ve strašidelných snech se hlavnímu hrdinovi, jímž je bezejmenný muž, zjevuje jakási Anna. Kdo to je a proč vás straší?

Okna i dveře rozsáhlého mlýna jsou zablokované, a tak je jasné, že vaším prvním úkolem bude dostat se dovnitř. Zabedněná okna ale nejdou vyrazit a dveře zase není možné nijak vypáčit. Jiná cesta do mlýna ohraničeného plotem nevede. Musíte tak použít předmět, jenž čistou náhodou najdete v trávníku před budovou, a použít jej na ornament nad dveřmi. To spustí menší požár, který dveře odemkne a vy můžete vklouznout dovnitř. Proč dveře nehoří celé? Co to má znamenat? Podobné otázky si budete klást i po vyřešení dalších puzzlů a záhad. Na logiku se zde rozhodně nehraje.

Nesmysly a hlouposti

Strašidelný dům používá vlastní fyzikální zákony a často vás nutí k nelogickým herním postupům, které navíc nijak nesouvisí s příběhem. Nebo to alespoň není patrné. Děj pravděpodobně utrpěl slabým anglickým překladem z italštiny, což ale nemůžeme úplně posoudit. Každopádně vyřešení některých těžko pochopitelných hádanek hráčům nepřinese radost, ale spíše frustraci při dumání nad tím, co to autoři vlastně vymysleli.

Nepříjemné je rovněž nepohodlné ovládání. Podobně jako v Amnesii vše sledujete z pohledu vlastních očí, přičemž nevidíte ani vlastní tělo. Chodíte klasicky pomocí kláves, při kombinování předmětů používáte myš. Tu využijete i při trochu krkolomných pohybech, jimiž můžete otevírat šuplíky nebo dveře. Krkolomný je rovněž pohyb v prťavém inventáři a operování s předměty. První verze hry navíc trpěla neskutečně citlivým nastavením myši, tento problém byl ale naštěstí už vyřešen patchem. Je vidět, že italské nezávislé studio Dreampainters, které za projektem stojí, si cení reakcí komunity, za což od nás má plus.

Horová atmosféra

Tvůrci pak rozhodně získají plusové body také za strašidelnou atmosféru, kterou v tajemném domě dovedou skvěle naladit. Používají k tomu speciální grafické efekty, poutavou hudbu a děsivé zvuky. Těšte se na hru světla a stínu, na různé obrazce a nápisy na zdech a samozřejmě i na krev. Grafika, kterou pohání engine Unity, je na nejvyšší detaily slušná, takže některé momenty skutečně vyděsí. Podobně jako v případě Amnesie jde opět hlavně o zlo, které nevidíte – pouze tušíte, že vám reálně hrozí nějaké nebezpečí. Přispívají k tomu i rozhovory, které tu a tam uslyšíte v podobě vzpomínek.

Podle marketingových proklamací má hra reagovat na styl vašeho hraní. Skutečně se některé události spouští rozdílně, nejde ale o nic stěžejního. Stejně tak neohromí tři odlišné konce. Pokud totiž vhodně uložíte, pak zhruba tříhodinovou herní dobu příliš neprodlouží. Anna je tak pro mě celkově zklamáním. Autoři dokázali vytvořit správnou strašidelnou atmosféru a zajímavý herní svět, jenže nezvládli dosadit kvalitní herní náplň a poutavý příběh. A to je obrovská škoda.

Anna
Windows PC

Verdikt

Dobrá strašidelná atmosféra není vše. Kvalitní hororová adventura potřebuje i dobrý příběh a hratelnost. Tu Anna bohužel nenabízí, takže patří pouze k průměru.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama