Avencast: Rise of the Mage Recenze Avencast: Rise of the Mage

Avencast: Rise of the Mage

Jan Bors

Jan Bors

7. 12. 2007 23:35
Reklama

S příchutí návratu do Dna pytle a záznamů Bilba Pytlíka, přes klasické pohádkové klišé o nalezeném dítěti uvnitř ošatky, ze kterého se čirou náhodou vyklube jedinec ovládající magii, a je po Potterovsku poslán do školy čar a kouzel. Tak takhle přesně začíná příběh Avencastu.

Strastiplný úvod

Ani si nepamatuji hru, která by dokázala na začátku přidělat člověku tolik starostí, jako právě Avencast. Pokud totiž spojíte zvláštní ovládání, matoucí kameru a překvapivě tuhé souboje, to celé okořeněné dávkou nestability a zamícháte recenzentovou labilitou, dostanete pokrm, který byste v ten moment nejraději rovnou vyvrhli.

Jenže na všechny útrapy se dá zvyknout a v případě této hry by byla škoda se přes počáteční fázi nepřenést. Na ovládání si člověk zvykne, i když spojení izometrického pohledu s volnější kamerou a rádoby FPS ovládáním není úplně elegantní. Kameru se po čase naučíte kočírovat, i když systém tří schémat jejího ukotvení vás až do konce nenechá klidnými. S přibývající zkušeností, silnější výbavou a lepšími kouzly se hra stane snesitelnější (ovšem ze začátku si vytrháte několik zšedlých vlasů) a jediné, co nepřekousnete, bude občasné zamrznutí, spadnutí či jiný neduh hry, který způsobí v nejhorším případě nutnost restartovat počítač.

Diablo trochu jinak

Problémy stranou, jelikož v jádru je Avencast překvapivě kvalitní hra. Svým přístupem je to klasická diablovka, okořeněná několika novotami. Hodně koření však může pokrm i zkazit, a to u této hry platí... tak napůl. Dovednosti hlavního hrdiny se omezují na mlácení (reprezentované směrem krvavé magie) a kouzlení (které má pod palcem magie duše). Pak je tu ještě speciální třetí třída vyvolávání, umožňující povolat pohůnky, kteří za vás rádi položí krk. Jedna postava tak může kombinovat hned několik klasických povolání. Mně osobně vyhovovala téměř čistě kouzelnická škola – tedy magie duše, jelikož boj na blízko je vcelku frustrující a kouzla se opírají o obrovskou sílu a sesílání na dálku.

Kvalitu té či oné dovednosti samozřejmě ovlivňují body získané s přechodem na vyšší level. Dostanete jich pokaždé deset a kromě čtyřech základních atributů (životy, mana, krvavá magie, magie duše) si s nimi odemykáte nová kouzla a schopnosti. Není to podle mě úplně ideální systém, na druhou stranu je jednoduchý a pro všechny hráče přístupný.

Horší je ovšem samotný bojový systém, kdy levou myší mlátíte, pravou sesíláte kouzla. Základním stavebním kamenem jsou totiž komba, kdy stisknutím příslušného pořadí šipek společně s jedním či druhým tlačítkem myši vyvoláte kouzlo nebo úder, který jste si odemkli ve stromu dovedností. Je to bohužel dost těžkopádný způsob. Naštěstí lze komba obejít mačkáním „efkových“ kláves, na která jsou kouzla také navolená. Bohužel toto nastavení nelze nijak změnit a jejich nedostupnost způsobuje nekonformnost soubojů, což je u tohoto typu hry docela problém.

Byl to taky jeden z důvodů, proč jsem po prvních pokusech opustil boj na blízko, jelikož nepřátelé způsobují velké škody a na dálku se jejich výpadům přece jen lépe uhýbá a na souboje, tedy kouzlení, máte mnohem víc času. Každopádně na mě Avencast působí jako vcelku obtížná hra, což ocení především milovníci výzev.

Helmu, brnění a hůl!

V každém správném akčním RPG je zapotřebí motivovat hráče nejen odemykáním nových schopností, ale i předměty, mocnými artefakty a zbraněmi. V tomto směru je Avencast mírně pozadu. Předmětů je tu sice vcelku dost, ale z titulů typu Diablo nebo Titan Quest (nově Hellgate) jsme zvyklí na opravdová kvanta.

Dalším nedostatkem celé hry je neinteraktivita prostředí. Jediné, do čeho tady můžete mlátit, jsou nepřátelé, kterých je sice dostatek druhů, ale celkově působí jako nudná squadra. Na likvidování barelů, stolků, skříněk a všeho možného harampádí ovšem zapomeňte.

Nedostatek akčních prvků v interaktivní části hry však vynahrazují lehké rébusy. Například na začátku hry musíte pomocí nápovědy najít průchodnou zeď, pomocí páček otevírat dveře a cestou na zpět zpopelnit velkého zloducha ležícího na oltáři, popř. nahnat nepřátele do cely, ve které je usmažíte.

Zpracování

Audiovizuální stránka je ryze průměrná. Celá hra totiž připomíná svým vzhledem první Neverwinter Nights nebo možná víc rubačku Rune, což je už pěkných pár let zpátky. Z trochu jiného těsta jsou udělaná pouze kouzla a efekty typu kouře, ohně, vody atp., které tak trochu kontrastují s převládající šedí okolního prostředí. Co se zvukové stránky týče, výhrady bych našel ke všemu. Hudba je nevýrazná, efekty ve většině případů přehnané (např. otevírání dveří je až komicky strašidelné), ale nic, co by vyloženě vadilo. Každopádně se mi hodně nelíbil dabing, který by možná troufnul i ten český u Zaklínače, jelikož je kromě nesmyslné intonace navíc podtrhnut ubohými texty.

Celkově tedy Avencast putuje do šuplíku s nálepkou lepší průměr, jelikož přesně takové jsou veškeré herní mechanismy a zpracování. Nebýt technických problémů a nedostatků bojovému systému, vystoupil by mág ještě o stupínek výš.

Avencast: Rise of the Mage
Windows PC

Verdikt

Jen lehce nadprůměrná hra, avšak dobrá alternativa nového Hellgate, pokud se tedy nerozhodnete pro Titan Quest nebo Diablo 2, které mají mnohem lepší hratelnost.

Co se nám líbí a nelíbí?

Vcelku přístupné, nenáročné na HW, pěkné efekty, rébusy
Systém speciálních schopností, nevýrazné prostředí a grafika, nestabilní, příběh
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama