Botanicula Recenze Botanicula

Botanicula

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

18. 4. 2012 22:00 3
Reklama

České studio Amanita Design naplňuje v nejčistší formě poslání nezávislého vývoje. Už od dob Samorostu tvoří tituly menšího rozsahu, ale s jednoznačnou vizí a výjimečným, na první pohled rozeznatelným audiovizuálním stylem. Botanicula navazuje na cenami ověnčené Machinarium. Po příběhu robota v mechanickém městě se tentokrát hlavní designer Jaroslav Plachý vydal pro inspiraci do říše rostlin. Skupinka hned pěti hrdinů se v jeho hře vydá na trnitou cestu za záchranou roztomilého stromového společenství před tajemnou pavoučí hrozbou.

Zachraňte strom

Pro vyprávění jednoduchého příběhu si Botanicula vystačí docela bez textů. Na složitější sdělení typu "posbírej 14 slepiček, abych mohl rozjet létající stroj" postačí symboly v komiksových bublinách a jednoduché animace. Snad právě díky tomu může hráč naplno, silně a trochu infantilně prožívat emoce s hrdiny i vedlejšími postavami. Když se sovička poražená ve stromovém volejbalu s lískovým oříškem dá na krajíčku hřiště do pláče, neustrne se jen srdce málokterého hráče. Postavičky v obrazovkách dovedou kratičkou animací či jedním obrázkem v bublině sdělit, co je trápí, a srozumitelně hráči vysvětlit, jak dál.

Zvídavost nade vše

Krom toho Botanicula sází na přirozenou zvídavost a blíží se zase více původním Samorostům v pojetí hratelnosti. Nejde o adventuru, v níž by hráč sbíral desítky předmětů, kombinoval je a vedl složité dialogy. Důležité je namísto toho zkoumat kurzorem myši aktivní místa obrazovky, sledovat efekty po kliknutí na tyto hotpoty a systémem pokus-omyl se posouvat vpřed při řešení jednoduchých hádanek. Při řešení hádanek se často využívají specifické schopnosti hrdinů. Ti cestují v pětičlenné skupince, která má odpovědi na všechny hrou kladené překážky. Lehounké peříčko může přeletět některé překážky. Tenký pan větvička se může natáhnout jako teleskop či prozkoumat úzké otvory. Houbička zase odráží předměty a skáče... a na řadě míst si hráč musí zvolit správného hrdinu, aby se popasoval s problémem.

Je možná trochu škoda, že celá pětice nefunguje během hry nikdy jako tým v duchu Gobliiins nebo Lost Vikings: hráč využívá speciálních schopností, ale nekombinuje je, i když občas se to zdá být jako dobrý nápad. Těžko ale říci, zda by to na jednoduchou a přístupnou Botaniculu nemělo spíše záporný vliv: takhle si může hraní, podobně jako u předchozích titulů Amanity, užít i člověk, který nemá předchozí zkušenosti s adventurami – hra nevyžaduje znalost žánrových pravidel a obtížnost není příliš vysoká.

Hádanky i hříčky

Fantazie tvůrců je každopádně obrovská. Ačkoliv jsou jednotlivé kapitoly vždy jakýmsi "fetch questem" (seber pět klíčů, zachraň tři mláďata...), hráč má volné pole působnosti při svém zkoumání prostředí koruny stromu či jeskyní v jeho kořenech a v různém pořadí podle vlastní chuti a schopností řeší dílčí úkoly. Často jde jen o správné pořadí aktivace některých hotspotů, tu a tam musí hráči vydobýt klíčový předmět výměnou za jiný objekt, anebo nějak přechytračit strážce. A nechybí ani arkádové minihry typu praskání bublin, arkádového volejbalu a jiných radovánek.

Hudba, kterou si zamilujete

Herní variabilita ale není jediným důvodem, proč se hráč těší na každou novou obrazovku. Tím zásadním je audiovizuální stránka hry – a tentokrát má na celkovém dojmu ještě výraznější podíl právě hudba a zvukové efekty. Duo DVA odvedlo vynikající práci. Základní ambientní melodie je rozehrávána na základě aktivity hráče: hned v jedné z prvních obrazovek tak "rozezpívá" ptáčky zavěšené na větvích, do hudby plynule vstoupí "fučení" startujících nosálů – a podobně hravě se do zvukového doprovodu zapojují další a další tóny. Hlavní hrdinové nemluví, ale vydávají dětské zvuky – a hráč má tendenci juchat s nimi, když při přeskoku z větve na větev udělají "vžžžž" nebo "uááááá" po nečekaném ataku hladového pavouka.

Grafická stránka ale výrazněji nezaostává. Do jednoduchého prostředí jsou zasazeny roztomilé postavičky nejrůznějších titěrných tvorů, kulisy tvoří listy a plody všeho druhu a tu a tam vytáhne Botanicula pořádně surrealistickou scénu s listovým rybářem, obří želvou či přeskakováním mezi obláčky. Bez podobně láskyplně nakreslených a citlivě ozvučených lokací by zdaleka tak dobře nefungovala explorativní a experimentální podstata hry – což je i důvod, proč Amanita Design prakticky nemá úspěšné imitátory. Některé věci se "obšlehnout" dají, ale stylová kompaktnost a jednota myšlenky, obrazu, zvuku i interaktivních částí, které Botanicula dosahuje, se bude kopírovat a překonávat jen stěží.

Botanicula je zkrátka další krásné dobrodružství od tvůrců, od nichž už jsme si zvykli očekávat jen to nejlepší. Pět hodin ve světě semínek, větviček, ptáků a červíků uplyne jako voda a zůstane pocit rozmarné blaženosti.

Botanicula
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Roztomilá malá adventura s výjimečně dotaženým audiovizuálním provedením, která hráče okamžitě pohltí a neustane v podněcování jeho přirozené zvídavosti.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama