Civilization V: Brave New World

Druhá rozsáhlejší expanze Civilization V statisticky vzato přichází s devítkou nových národů, přepracováním diplomacie, obchodu a kultury a dvěma speciálními scénáři. A přestože by se mohlo zdát až nehorázné, že bylo třeba dva a půl roku čekat, než se to tvůrcům z Firaxis Games podaří, nelze než konstatovat, že jejich strategická perla je konečně kompletní a v plné síle. Historická strategie s velkorysým rozpětím od starověku až do budoucnosti, která překypuje volbami a neustále nutí zvažovat, zda bude lépe investovat do vědy, průmyslu, kultury, víry, vojenství či diplomacie. Aniž by přitom jednotlivé mechanismy byly příliš komplikované a ve výsledku odrazující.

Plíživá síla turistiky

Předchozí datadisk Gods & Kings přidával nové prvky do celého průběhu hry a přinesl zajímavý koncept náboženství a trochu odfláknuté špiony. Brave New World to nejlepší předvádí až v end-gamu, počínaje moderní érou. Z prvků, které se projeví od samotného začátku, to jsou především obchodní cesty. Postupně se hráči otevírá možnost vysílat karavany či nákladní lodi a příjem z omezeného počtu cest se rychle stane nezbytnou součástí rozpočtu. Vyhlášení války pochopitelně obchody s nepřáteli zruší – a protože jsou karavany fyzicky přítomné na mapě, lze je také s potěšením vyplundrovat.

Herně nejzajímavější, ale zároveň nejspornější, je proměna kultury a její větve vedoucí k vítězství. Známé kulturní body získávané stavbami jako monument, opera, muzeum nebo vysílací věž doplňují ještě turistické kufříčky. Turismus zůstane minimálně do roku 1600 prakticky prázdnou kolonkou, ale s vynalezením archeologie se v několika vlnách přelije děním a změní rovnováhu mezi mocnostmi. Funguje to opět docela přehledně. Významné osobnosti jako velcí malíři, skladatelé nebo spisovatelé mohou vytvořit velká díla; archeologové pak na označených místech mohou vykopat starobylé artefakty. Ty se ukládají do slotů v budovách jako právě třeba muzeum (řada divů světa byla proto upravena a nyní nabízí různé výhody k turistice či přímo větší počet slotů). A každé z nich generuje určitý počet kufříčků za tah. Kulturního vítězství je přitom dosaženo vlivovou formou: pokud počet kufříčků překoná celkový výkon kultury dané civilizace, podrobí se a obrazně řečeno začne nosit hráčovy modré džínsy a poslouchat jeho populární hudbu. A když se to stane všem národům, které na planetě zbyly, vítězí ten "nejkulturnější".

Dosáhnout na kulturní vítězství je ale nesnadné a trvá, než hráč pochopí, že to neznamená obětovat vše právě kultuře. Ta totiž slouží jen jako obrana proti kufříčkům protihráčů – důležité tak je získat si v prvních érách nutný životní prostor, a pak se především výrazně věnovat výzkumu. Teprve pokročilé technologie totiž umožní stavět životně důležité hotely, jež příjem kufříčků citelně vylepší, a nový vynález – internet – rovnou zdvojnásobí celkový výkon celé turistiky. A i tak se často stane, že jako vedlejší produkt snahy o kulturní vítězství se nakonec zrodí výhra přes stavbu vesmírné lodi, či nové vítězství diplomatické.

"Často se stane, že jako vedlejší produkt snahy o kulturní vítězství se nakonec zrodí výhra přes stavbu vesmírné lodi či diplomacii."

Embargo na Němčoury!

Diplomatické vítězství proměnila přítomnost ideologií, jež doplňují sociální politiku, a především pravidelného hlasování světového kongresu. Spojené národy založí ten, který se jako první potká se všemi ostatními civilizacemi. Jednou za pár tahů se pak hlasuje o pořadateli nejbližšího summitu. Na něm pak mají jednotlivé národy určitý počet delegátů daný především počtem spřátelených městských států (ale i dalšími faktory) a hlasují pro či proti návrhům. Mezi ně patří i celkem zásadní rozhodnutí, jako třeba embargo nepohodlného a zlobivého národa, které ho odřízne od obchodu a obvykle mu zruinuje ekonomiku, zákaz těžby některé luxusní suroviny (např. slonovina), či vyhlášení světové ideologie nebo víry. Národy se mohou podílet na velkých projektech světové výstavy a olympijských her (ocenění přitom odpovídá přínosu a je to prima hazardní okamžik) a ve výsledku si zvolit planetárního vůdce – což odpovídá diplomatickému vítězství.

Stejně jako turistika působí i přepracovaná diplomacie velmi přirozeně a herní mechanismy vytvářejí situace, které jako by vypadly ze skutečného světa, aniž by to působilo jakkoliv násilně. Designeři tentokrát odvedli dobrou práci prakticky všude: snad kromě už jednou zmíněných ideologií. Ty působí jen jako přívažek sociální politiky, jako další okno s obdobným systémem odemykáním "perků" pro svou civilizaci, aniž by jeho oddělení bylo jasně opodstatněno.

Diamanty a železnice

Z dalších věcí, které tvoří přidanou hodnotu datadisku Brave New World, si vypíchnutí zaslouží scénář Scramble for Africa. Výrazně upravená pravidla umožňují na mapě černého kontinentu celou řadu taktik. Za evropské národy je cílem získat vítězné body rozšiřováním kolonie, ale také stavbou dlouhé železnice, ovládnutím Suezského průplavu, či objevováním přírodních krás a získáváním artefaktů z nitra černého kontinentu. A africké národy zase mohou vyhrát díky ekonomickému či kulturnímu rozvoji. Výrazně slabší je válka severu proti jihu – soustředí se pouze na boj a po jednom či dvojím zahrání už jí schází výzva.

A designeři se vyřádili i při tvorbě nových národů, které často reprezentují velmi extrémní způsob hraní. Vrcholem jsou Benátky: mají jediné město a nemohou cvičit ani kupovat osadníky. Jejich velcí obchodníci si ale mohou penězi podmanit městský stát a k tomu mají Benátčané dvojnásobný počet obchodních cest. Dál je tu Indonésie oceňovaná za města na různých kontinentech, v sociální oblasti silní Poláci, Portugalci s obchodními loděmi, Brazilci (díky karnevalům hvězdy turistiky), Maroko, Zulu, Šošoni s divokou jízdou komančů, a Asyřané. Ne všechny národy jsou úplně univerzální a uspějí na všech typech map, na druhou stranu se ale srdce kritika tetelí radostí, když už volba národa znamená zásadní strategické rozhodnutí...

"Benátky mají jediné město a nemohou cvičit ani kupovat osadníky. Jejich velcí obchodníci si ale mohou penězi podmanit městský stát."

Hodnocení datadisků a DLC vždycky bylo ošidné. Někdo by si přál za třicet eur dostat více než doladěný obchod, Spojené národy a turistiku, zvláště když Brave New World není stand-alone. A někomu bude stačit ke štěstí iba to, že medzi mestskými štáty teraz nájde aj Bratislavu...

Já se pro vhodné měřítko obrátil do statistik novinářské verze. A čtyřicet nahraných hodin během šesti dnů testování rozhodlo. Zase mě dostali.