Velká porce adrenalinu ve skvělých špionážních kulisách druhé světové války na vás čeká, pokud dovolíte hře Death to Spies: Moment of Truth usadit se na vašem pevném disku. Sabotovat, krást, infiltrovat, zajistit… takové rozkazy bude plnit agent Semion Strogov v druhém dílu ruské stealth akce. Tváří se sice jako drsňák, ale pozadí mu budete muset zachraňovat především vy sami. A to bude mnohdy opravdový oříšek.

• Screenshoty
  Screenshoty

Předchozí Další

Další

Předchozí

Bez pardonu

Ruští Haggard Games jsou zjevně tvrďáci a po necelých dvou letech nám opět přinášejí hru, která je nad poměry obtížná a navíc absolutně nehodlá nikoho vodit za ruku. Hráči zvyklí na šipku - věrnou průvodkyni, ať raději dál nečtou. Brífink, výběr vybavení a čau - dělej, jak umíš. Záleží čistě na vás, jaký zvolíte postup při nebezpečných špionážních misích od východní Evropy až po Ameriku. Nikoho nezajímá, jakým způsobem si pohrajete se zadanými úkoly a už vůbec nikomu netrhá žíly, jestli budete při vymýšlení taktiky zoufale nervózní z houfů ozbrojených nepřátel. Ano, tušíte správně, Momenth of Truth je opravdu osvěžujícím drinkem napětí, stresu a bezmoci, jenž je ještě lépe namíchán než poprvé.

Moment of Truth vám kromě oživení tradiční kombinace save-load skvěle zrelativizuje pojem o čase. Ideální postup misí zabere sotva dvacet minut, jenže přijít na to, jak propašovat z ponorky šifrovací kamarádku Enigmu, jak získat plány opevnění Normandie, jak zařídit, aby si od vás chlapík vzal otrávenou cigaretu… nad tím vším budete dumat moře času. „Proboha, já jsem na tom polským hradu strávil dvě a půl hodiny?“ možná bude brzy slyšet z vašeho pokoje. Každé patro domu a každý metr otevřené krajiny si od vás vyžádá detailní průzkum a vyhodnocení chování nepřátel. Jen tak budete následně schopni využít skuliny a začít jednat. No, jednat… tuhle omráčit oběť, tamhle prohrabat šuplík s dokumenty, onde použít převlek… abyste při případném druhém hraní zjistili, že všechno šlo vyřešit jinak a lépe.

Módní přehlídka

Změna ošacení pro bezpečnější průchod nepřátelským územím není ve špionážních akcích prvkem neznámým (například Hitman), ovšem v Moment of Truth si stejně jako v prvním díle budete připadat jako na módní přehlídce. Není mise, kde byste se aspoň dvakrát třikrát nepřevlékli a většinou to bude ještě častěji. Vaše kamufláž musí vždy logicky „pasovat“ do situace, ve které se ocitnete. Vojáci i personál si totiž podobně jako v jedničce uvědomují svoji společenskou roli a každé vybočení ze škatulky jim připadá nápadné. Abyste rozuměli - když vlezete do strojovny bez údržbářských montérek, budete podezřelí, když vkročíte do salonku vysokých důstojníků v řidičském mundůru, bude to ještě horší. Bez převlékací šarády je takřka vyloučen postup levelem a původní maskáče vám obvykle nevydrží ani pár minut.

Mohlo by se zdát, že jde skoro o křeč, ovšem vývojáři naštěstí nastavili poměrně rozumné mantinely. Příklad? Čistá uniforma je rozhodně vhodnější než zkrvavený úbor, který můžete „vlastním přičiněním“ získat v podstatě na každém kroku. Nepomůžete si ani v případě, že se vám povede oddělat opravdu vysokou šarži. V takovém obleku totiž budete extrémně nápadní, vojáci přece vědí, jak vypadá jejich nadřízený. A aby to bylo ještě složitější, brzy také zjistíte, že pokud jste opravdu hloupí, na důvěryhodnosti vám ani stejné sáčko nepřidá. To když třeba do vily plné diplomatů vstoupíte sice dobře oblečeni, ale s podezřelým kanystrem benzínu v ruce…

AI solidní i hloupá

Umělá inteligence (vojáci, inženýři, údržbáři, strážní, sluhové, doktoři…) uvěřitelně reaguje i na to, co zrovna děláte. Například opravdu nestačí povalit omráčenou oběť v těsné chodbě, kde zrovna nikdo nejde, a vzít roha. Buďte si jisti, že až budete myslet na úplně něco jiného, spustí se alarm, protože kolem těla zrovna někdo prošel a nenechal si to pro sebe. Také v „klidovém stavu“ se AI chová solidně a není nouze ani o nečekané a vtipné chvilky. Když se třeba důstojník SS na jagellonském hradě zamkne v potemnělém rytířském sále s jednou fešandou. Jen příště nezapomenout, že klíčovou dírkou je docela dobře vidět!

Bohužel, s umělou inteligencí si užijete i smutnější chvíle. Pokud dopustíte ostrý boj při alarmu, připravte se na doslova dementní hody. Vojáci, dosud precizní, si v akční chvilce najednou počínají jako smyslů zbavení a není problém je na šikovném místě hromadně kosit. Většinou jich ale přiběhne takové množství, že vám na ně nezbude munice, a pokud se tedy dostanete do velkého konfliktu, je lepší načíst starou pozici a vrátit se k tiché taktice. Vývojáři jako by s možností násilného řešení problému vůbec nepočítali, což ovšem vyvrací poměrně bohatý výběr konvenčních, tedy i "nešpiónských" zbraní, v rámci brífinku. Drtivou většinu z nich vůbec nevyužijete, každou misi lze totiž dohrát i bez jediného výstřelu.

Bez příběhu, ale...

Pokud čekáte spektakulární děj, k němuž špionážní téma doslova vybízí, budete zklamáni. Moment of Truth je podobně jako první díl stmelen pouze balíkem nicneříkajících předělových scén, ale oč amatérštěji působí snaha spojit totálně odlišné části hry, o to kladněji lze hodnotit mise samotné. Herní mapy jsou skvěle navržené nejen z hlediska herní mechaniky, ale i jako kulisy. Například uklidňující okrové kontury mise ve Spojených státech krásně kontrastují s brněním v podbříšku kvůli delikátní záchraně agenta, jenž vás ve zdejší diplomatické čtvrti čeká.

Intenzivní zážitky nabízejí i další skvěle navržené destinace, například hned v úvodu letiště u Prahy, polský Gdaňsk, usedlost nedaleko Paříže, Anglie, Ukrajina… rozhodně by nebylo moudré prozrazovat vám náplně jednotlivých částí hry, všechny vycházejí ze smutných reálií druhé světové války a liší se jak "tempem", tak i střídáním interiérů a otevřených prostor. Budou vás opravdu bavit.

Byla by proto škoda si Moment of Truth nezahrát, pokud tedy rádi přijímáte výzvy a žánr stealth akcí vám není úplně cizí. Že vojáci neustále opakují stejné hlášky? Že je grafika hry sice krásně svižná, ale po technologické stránce lehce zastaralá? Nevadí, ona je totiž tahle hra především za budgetovou cenu. Za nějaké tři stovky nabízí tolik muziky, že by byla škoda ji v rámci žánru minout. Seberete odvahu?

Kam dál?

11. února 2011

LEVEL 201: Heroes VI za dveřmi

Téma pro PC, handheldy a konzole

Tři plné hry a tři exkluzivní preview

Redakce Hrej.cz2

15. května 2012

Diablo, král žánru. Nebo ne?

Téma pro PC a konzole

Výběr nejlepších klonů slavné hry

Ondřej Novotný13

14. května 2012

Yesterday

Recenze pro PC

Co prožil John Yesterday?

Marek Švrkala0