El Matador Recenze El Matador - jaký je český Max Payne?

El Matador - jaký je český Max Payne?

frix@seznam.cz

frix@seznam.cz

21. 9. 2006 22:56 14
Reklama

Český tým Plastic Reality Technologies měl prsty ve vláčkovém Loco Commotion, v nezvykle historicky posazené strategii Korea: Forgotten Conflict a s El Matadorem opět zkouší jiný žánr, tentokrát akci. Pokud si můžeme dovolit k autorům hned zpočátku drobnou radu – pokračujte dále a zkoušejte to, dokud nezakotvíte ve vodách, kde si budete skutečně sebejistí. El Matador totiž do světa vystartoval před dvěma lety coby dost ambiciózní akční hra, která měla zahrnout neskriptovanou umělou inteligenci, otevřený volný svět s dopravními prostředky, propracovaný příběh… Jenže mezitím uplynul nějaký ten pátek a z El Matadora se stal jeden z mnoha klonů Maxe Payna, který se může pyšnit snad jen nálepkou „nejvěrnější“. Na druhou stranu, i to by mohlo stačit na opravdu dobrý výsledek, třeba takový Punisher nedopadl vůbec špatně.

Žádné pozlátko, jenom čistá akce. Možná až moc.

Slavné přirovnání Johna Carmacka, že v počítačové hře je příběh stejně podstatný, jako v pornofilmu, už nějaký pátek neplatí. Zatímco Max Payne cíleně kráčel za pomstou svojí zavražděné rodiny, prokládal to monology ve stylu film noir a navíc nám svoji smutnou odyseu servíroval na podnosu komiksových stripů, El Matador se pouští po dráze zmiňované Carmackovy věty. Nejde tady o děj, jde o to se prostřílet stovkami místností a zabít přitom tisíce nepřátel. Skutečně už chybí jenom slavné počítadlo zabitých v horním rohu obrazovky. Absence příběhu by v zásadě nemusela být tak problematická, kdyby se ovšem tvůrci rozhodli jej skutečně ignorovat – namísto toho jej hráči podstrkují formou sice hezky udělaných, ale zhola nesmyslných prostřihů, které od akce jen odtrhávají.

Victor Corbett je agentem protidrogové jednotky DEA, která jej poslala do Kolumbie, aby tam pomohl policejnímu sboru v odhalení činnosti gangu La Valedora. Stejně jako Max má i Victor k dispozici pořádně široký arzenál jak zbraní, tak pohybů, z nichž se zdaleka nejčastěji budete muset uchylovat k použití bullet-time, tedy zpomalení času. Na nějaké postupné zvyšování obtížnosti se tu nehraje, hned od začátku se musíte setsakramentsky snažit, abyste proti jasnozřivým a zcela přesně mířícím nepřátelům obstáli. Chvílemi se do cesty připlete boss, jindy zase budete spílat hře za to, že nemá zahrnutý systém checkpointů, jinak je však postup kupředu velice hladkou záležitostí. Stačí pět hodin a jste na konci šestice kapitol, které hra nabízí, multiplayer se nekoná, stejně jako jakékoliv jiné módy pro oživení hratelnosti.

Když vše není tak růžové, jak by mělo

Pět hodin je opravdu krátká doba, nicméně si nedovedu dost dobře představit, že by někdo dovedl u El Matadora vydržet déle. Zkuste si představit naprosto standardní střílečku, kde můžete kosit nepřátele hlava nehlava a vybít trochu přebytečné energie. Výborně, a teď do představy přimíchejte pocit, že jednoduše něco nehraje. Na první pohled by měl El Matador fungovat výborně, všechno se zdá být ošetřeno na výbornou – nepřátel je spousta a akce prakticky neustává, mise jsou sice lineární, ale dost různorodé, zbraní jsou snad dvě desítky… Tak kde jen mohli soudruzi udělat chybu?

Matador se sám nabodl na býčí roh

Chybami je El Matador prolezlý jako nakládaný sleď solí. Nejsou nijak obrovské, ale je jich spousta a ve výsledku jinak nadějnou hru nezvratně posílají do bažiny průměru. Nikdy bych nečekal, že se jde designérsky splést i v takové věci, jako je rychlost pohybu postav, nicméně se to v El Matadoru povedlo – všechno se děje v takovém švunku, že akci si nejde adekvátně prožít, je to spíše jako byste museli urgentně splnit nějakou povinnost. Obtížnost je i díky tomu hodně nevyrovnaná. Téměř žádná přestřelka se neobejde bez ztráty hitpointů, což by se nemělo dít v případě, že hrajete na jistotu a máte zkušenosti. Jenže nepřátelé jsou šíleně rychlí, neomylní a hlavně o vás za všech okolností vědí. To platí například i v džungli, která je zelená, vy jste zelení a nepřátelé rovněž – vy je nevidíte, oni vás ano. Výsledkem je zbytečná frustrace.

Umělá inteligence vašich kolegů, kteří se někdy zjeví na scéně zcela nečekaně, aby stejně rychle také zemřeli, jeví sice občas záblesky geniality a koordinace, jenže povětšinou stojí za starou bačkoru. Výjimkou nejsou chvíle, kdy vám zablokují cestu a ve výsledku můžete klidně i zemřít. Nepříliš praktické je také rozhodnutí hráči umožnit léčení postavy pouze za běhu, nejde si vzít lékárničku s sebou jako to uměl Max Payne. Elegantně by se tím zjemnil problém nevyrovnané obtížnosti. Největší ze záplavy chyb je však překvapivě bullet-time, jehož zpracování uniká mému chápání. Namísto toho, aby hráči zpomalení času pomohlo a zjednodušilo boj s přesilou, je jeho efekt na nepřátelskou rychlost téměř nulový. Co víc, obraz se při jeho použití rozpije tak šíleným způsobem, že máte problém rozpoznat podlahu od stropu, natožpak zeleného nepřítele na zeleném pozadí. Jistou váhu získává BT až v poslední kapitole, kde je architektura map přímo navržena k jeho používání.

Není to špatné, ale ani dobré

El Matador se sice snaží seč může, ale celkově působí dojmem klasické budetovky. Vedle již zmiňovaných a leckdy dost záhadných chyb se setkáte i s chybami v anglickém textu (to se netýká české verze, která je kompletní včetně dabingu) a dokonce i jinak velmi dobrá grafická stránka neušla chybám. Některé textury jsou fantasticky ostré, jiné vyvolají na tváří spíše úsměv, ale i přes relativně hezkou grafiku si rozhodně El Matador nemůže nárokovat tak vysoké požadavky na hardware. Nejednou se pak během hraní projevil nepříjemný bug, který způsobuje nečekaný a zcela náhodný pád do Windows. Zvuková stránka je skrz naskrz průměrná.

El Matador měl hodně vysoké ambice a možná i proto je výsledný dojem tak rozpačitý. Akce má styl, chvílemi je docela zábavná, mise jsou dobře navržené a grafika nevypadá vůbec zle. Jenže svoje klady si hra vzápětí zneguje množstvím chyb a nedomyšleností, které hratelnost posílají o několik bodů níže.

El Matador
Windows PC

Verdikt

Jako bychom od El Matadora čekali víno a dostali čistou vodu. Uražení sice nejsme a žádnou trpkou pachuť necítíme, ale po nadšení také není ani vidu ani slechu. Krystalicky čistý průměr.

Co se nám líbí a nelíbí?

Akce má spád a jde se u ní odreagovat, solidní grafika, spousta zbraní.
Spousta chyb, které by sami o sobě šly možná překousnout, ale v celku znamenají zkázu: pokažený bullet-time, nevyvážená obtížnost, špatná AI…
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama