Chtěl bych vám říct, že Fish Fillets 2 je opravdu vtipná hra a takových u nás vzniká málo. Chtěl bych vám říct, abyste si ji koupili, protože tak pošlete peníze lidem, kteří jsou s největší pravděpodobností velice inteligentní a nepostrádají smysl pro humor. Také bych vám rád řekl, že odpálkovat filety jako záležitost pro děcka nebo znuděné kancelářské krysy je hodně velká blbost, a že doufám v celosvětový úspěch, na který má tahle hra zřetelně nárok.

Ve Fish Fillets 2 jde opět o dvě ryby, alespoň na letmý pohled. Kdo nepamatujete první díl, zde lehká rekapitulace:

– posunujte velkou a malou rybou po oddělených obrazovkách
– cílem je dostat se z těchto obrazovek ven

a především:

– je to náramná zábava

Devět let stará jednička je dnes něčím na způsob tuzemské legendy – hry, která profesionalitou svého konceptu i jeho zpracování překročila stín provinčnosti. Druhé filety jsou na tom v podstatě stejně, ale navíc rozšiřují původní koncept do v logických hrách nevídaných mezí. Nebo už jste snad viděli, aby každá z hádanek posunovala parodický děj kupředu nejen rozhovory mezi svými aktéry, ale i přímou manipulací s objekty? A tak plujete rozkošně vybarveným podmořským světem, potkáváte skandinávské zahradní trpaslíky a kostry nacistických papoušků a máte radost z imaginace autorů i aktivity vlastního mozku. Máte pocit, že objevujete báječný nový svět a je to jako sedět v kině před úvodními titulky Finding Nemo, jen s možností pokročilejší interakce, než bývá chroupání popcornu.

Hledá se krab

Ale neděste se, příznivci starých pořádků. V jádru jsou druhé filety stále o posunování předmětů tam a zpátky v pořadí, které vám zajistí postup dál. Pekelná obtížnost prvního dílu částečně vzala za své a nahradil ji systém, který poskytuje výzvu nám smrtelníkům i mensácké elitě. Vždycky jsem zaostával co do logického myšlení, ale ponořit se do oceánu (haha!) filetích obrazovek mi tentokrát nečinilo sebemenší problém a nároky na moje závity stoupaly zvládnutelným tempem. Když říkám systém, myslím tím zavedení hvězd, které lze nepovinně sbírat a odemykat si tak bonusový obsah. Dostat se k nim je mnohonásobně obtížnější, než se dostat ven z obrazovky, a jejich kompletní vysbírání je výkon, za který by vás obejmul i kapr Kulda, kdyby mohl. Prostředí i samotným hádankám nechybí rozličnost a charakter, nevýrazných míst je v té stovce+ obrazovek naprosté minimum.

Děj se větví a v podstatě tu nehrozí, aby hráč zůstal trčet na jediném problému bez možnosti dalšího postupu. Můžete libovolně přeskakovat mezi jednotlivými větvemi (a budete to dělat už kvůli korálové mapě – je rozkošná, Altare!), můžete se vracet a dosbírat hvězdy v úrovních, které vám daly zabrat samy o sobě, můžete se rozptýlit u odemčených bonusů, ať už to jsou jednoduché skládačky nebo videa z vývoje. Hra vychází člověku vstříc způsoby, které by se mohly/měly vyučovat na univerzitách herního designu. Můžete jen tak sedět, poslouchat její karibsky laděný soundtrack a říkat si „ach“.

(já to opakovaně dělal)

God Save The Undo

Mezi nejvýraznější novinky patří ve dvojce přítomnost dalších potvor, které budete na čas ovládat. Krabi a šneci a mořští koníci přinášejí do zavedených standardů nové přístupy a jejich vzájemná spolupráce zase posunuje celé filety o píď blíž dokonalosti. Noví „hrdinové“ oplývají výraznými charaktery a hodně za tím stojí parádní namluvení, především v anglické verzi hry, za kterou ta česká bohužel krapet zaostává. Angličtina je ideálním jazykem pro různé slovní hříčky, které bylo v češtině nutné nahradit a výsledek prostě není tak vtipný. Na anglické kolegy ztrácí i český dabing, kdy některé hlášky působí příliš škrobeně nebo intonace neodpovídá atmosféře obrazovky. Hra je nicméně celá hrr do všemožných popkulturních odkazů a s oblibou láme bariéru mezi sebou a světem před monitorem. Jako minule hraje prim stylizace do X-Files, a i když se obě hlavní ryby jmenují jinak, pořád jsou to pod šupinami paranoidní Mulder se skeptickou Scullyovou a pořád mezi nimi probublávají debaty typu „jsou tyhle trubky uspořádané náhodně, nebo je to znamení mimozemské přítomnosti?“. Rybí hádky jsou vesměs dost veselé a pokud zrovna ne, nikdo vám nebrání je odpálkovat enterem

Něco času jsem dumal, jestli si takhle vycizelovaná hra nezaslouží rovnou desítku. Opravdu mě nenapadá zápor, který by šlo vypíchnout a postavit kolem něj argumentaci, že za deset dnes tedy opravdu ne. Po všem tom rozplývání se ale neuškodí větší míra přísnosti a ruku na srdce, Fish Fillets 2 nikdy nedosahují satirických nadhodnot (uhm...) Pythonů nebo třeba Woodruffa, abychom neutíkali od média a žánru – filety ostatně trčí na půl cesty k regulérní adventuře. Pořád je to „jen“ rodinná zábava, i když pravděpodobně ta nejchytřejší, jakou dnes na počítači můžete sehnat. Být v papírovém časopise, načančal bych devítku pro ně celou hrstí nejrůznějších ozdob, ale tady mi nezbývá, než chválit slovy: chtěl bych říct, že Fish Fillets 2 jsou famózní hra.

299,-