Football Manager 2010

Každý rok přináší člověku výzvu. Jak sepsat recenzi na nový ročník Football Manageru když všichni už pár let víme, jak vypadá, jak funguje, a novinky vydají tak na odstavec. Hráč přijde, zhodnotí statistiky, ale co nebohý recenzent? Ten si spokojeně zamne ruce, protože FM2010 sice nezlomil předchozí koncept přes koleno a nenahradil jej novým, ostatně rámcově vypadá jako ročník předtím (a předtím a předtím a...), ale novinek tu přece jen pár je, takže člověk nemusí opakovat fráze o návykovosti. Může přijít i s jinými.

Nemá cenu opakovat, že Football Manager je nejlepším fotbalovým manažerem, protože to všichni víme a kdo ne, nechť to bere jako fakt. Každým rokem nám SI přihodí pár malých vylepšení, ale všichni vlastně jen čekáme na updatované statistiky, protože všichni víme, že letos Necid ve Slavii fakt není (a mezi námi, skauti SI jej opět podcenili). Loňský rok ke klasickému zápasu koleček s kolínky (čti – 2D zápasu) přidal i velmi spartánské 3D vzezření, které člověka chvilku bavilo a pak se vrátil ke kolečkům. Letošek je o pár skoků dál a nejspíše se od 3D zápasu vracet nebudete. Hráči se konečně pohybují plynuleji a ne jako panenky s přelámanýma nožkama, na tribuny dorazili i diváci a fyzika letu míče je opět o něco dál. Zápas už ve 3D vypadá hezky, akce se podobají realitě a jen málokdy předvedou fotbalisté nějaký kiks, případně bruslí po trávě. Často se přistihnete, stejně jako u reálného fotbalu, že na zlomek vteřiny nevíte jestli rána je v síti, anebo jen lízla tyč, a bohužel, kolečkům už je asi konec. Na velkém monitoru vás sice pixely stále hranatě tlučou do očí, ale stejně si obrazovku rozdělíte na dvě menší, protože správný manažer kontroluje víc věcí najednou.

„Domnívám se, že Alex Fergusson nezvládl zápas po taktické stránce“.

Celý interface došel kosmetických změn, ale ničeho převratného. Zprávy se vám budou vypisovat v hlavním proudu a přibyl sekundární zdroj zpráv, který pochází z novinových titulků a sekundárních objektů zájmu, jako třeba informace o tom koho nakoupil váš oblíbený tým, který jste vyplnili při tvorbě profilu. Síto, jímž necháváte informace propadávat, je šikovné, protože když si naberete odehrávání více lig (abyste měli pořádnou databázi pro scouty), po chvíli štrachání v nastaveních odfiltrujete ty zprávy, které se vás nijak netýkají, a nejste zavaleni tunami textu, který vám k ničemu není. Jinak mnoho vylepšení nedorazilo, ostatně vše bylo solidně funkční už loni. Vypilovaly se před a pozápasové konference, kdy se sice novináři často ptají na stále stejnou věc, ale už více v rámci kontextu celé ligy. Navíc mají rozhovory smysl, protože svými vyjádřeními ovlivňujete své i cizí hráče, stejně jako trenéry. A nevyplatí se poslat za sebe asistenta, protože nevíte „co to tam ten blbec zase nakecá, že Manchester vyhraje ligu, teď mi řvou fanoušci!“. Samozřejmě, že ve velkých klubech už se občas konference podobá tanci mezi hady, protože když vychválíte zraněného hráče, náhradník se urazí, když toho druhého, hvězda se naštve... občas je to s fotbalisty horší než s malými dětmi.

Větší role připadá vašemu týmu. Asistent i jednotliví koučové předesílají návrhy na pravidelných schůzích a když náhodou zapomenete schůzi navštívit, taktně vám to vytknou. Tu navrhnou, že by bylo dobré změnit druh tréninku, tu, že by se měl pochválit hráč, tu, že další kuje pikle za vašimi zády. Obecně jde o zpřístupnění dost hardcore manažeru i příležitostnějšímu hráči, který neví, že musí průběžně prohledávat profily hráčů jestli jim zrovna něco nepřelétlo přes nos. Takových prvků je v FM2010 víc a rozhodně nejsou na škodu ani pro zkušené harcovníky. Urychluje to proces komunikace s hráči a občas vám napoví, nač jste zapomněli. Ostatně i v reálu by za vámi asistent přišel s tím, že něco není úplně v pořádku.

Aršavin vysunout na lajnu, Eduardo na hrot, Fabregas do středu rozdělovat a Sagna zlomí nohu Ronaldovi.

Pokud pomineme toto, největší novinku FM2010 vidím v systému příkazů hráčům. Naprosto zmizely šipky, které mají definovat jejich pohyb po hřišti, a nahradilo je určení role. Každý post má několik možností a podskupin, takže kupříkladu určíte, že Fabregas bude hrát útočného playmakera, když to situace vyžaduje, přehoďte jej na stáhnutého playmakera s úkolem jen podporovat a nevysouvat se, a když bude třeba, klidně mu nakažte být ultradefenzákem. Příkazy jsou velmi intuitivní (tedy pokud nevidíte fotbal poprvé) a hlavně fungují. Stažený útočník skvěle redistribuuje míče na vysunutého kolegu, křídelní záložník s příkazem zabíhat do pole tak skutečně dělá... prostě radost pro každého, kdo chtěl roli hráčů definovat konkrétněji, než dosud dovoloval systém šoupátek. Ten je stále k dispozici pod položkou Advanced, ale využívat jej budete jen u taktiky. Tam se totiž zprvu nabízí jakési předdefinované přístupy ke hře, které upravují všechna taktická šoupátka a definují typy přístupu k zápasu od hluboké defenzivy, přes obezřetnou kontrolu zápasu až po zuřivé pokusy o vstřelení útoku. Většinou to stačí, občas musíte sáhnout k náročnějším pokynům. Skvělým přídavkem jsou i pokyny „z lajny“, což se rovná trenérovi, který řve jednoduché příkazy od vymezeného území a spočívají v příkazech typu „choďte po křídlech...podržte víc míč...přibruste to“, a jdou aplikovat během sledování zápasu, aniž byste se museli přepínat do menu.

Co se týče statistik, SI odvedlo obecně dobrou práci, byť samozřejmě platí, že čím menší chyba, tím větší kiksy. Gambrinus liga dopadla ještě dobře, byť zarazí, že chce přesíleného Vaniaka jako dvojku Barcelona, Huňagól je snad největším zabijákem ligy se zakončováním na osmnácti a někteří mladí talenti jsou zbytečně podceněni (alespoň Hloušek, že stojí za koupi). Opět ale platí, že by se z databáze SI mohli orientovat línější skauti. Navíc opět byly implementovány netradiční události světa fotbalu, a tak se připravte, že s Chelsea budete skutečně mít zakázané přestupy.