A Game of Thrones – Genesis Recenze Hra o trůny: Zrození

Hra o trůny: Zrození

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

10. 11. 2011 23:00 1
Reklama

V době, kdy je televizní seriál z produkce HBO podle Martinovy Hry o trůny instantním hitem, a fanoušci nedočkavě skupují anglické vydání Tance s draky, protože čekat dlouhé měsíce na překlad je úmorné, přichází jako na zavolanou titul, který se nechal isnpirovat úspěšnou knižní fantasy ságou. A není vhodnějšího žánru pro virtuální verzi Písně ledu a ohně, než strategie, a to přesněji strategie s důrazem na nebojovou fázi, diplomatické, ekonomické a špionážní přípravy na válku, která už se pak odehraje rychle a v divokém pochodovém tempu. Francouzský tým Cyanide nepatří k těm s úplně špičkovou pověstí, jejich každoroční Pro Cycling Manager si získal velkou skupinu fanoušků, ale od cyklistického simulátoru je k rafinované realtimovce hodně daleko.

Velké rody proti sobě

Bohužel, stejně jako je Hra o trůny: Zrození sympaticky inovativní a svým způsobem výjimečná, selhává zároveň v praktické části realizace zajímavých nápadů. Samo hraní je tak otravné, že by jeden přál všem vývojářům osud Tywina Lannistera, a přitom nechybělo mnoho k docela přesvědčivému ztvárnění Martinova bohatého světa. I když je děj singleplayerové kampaně situován zhruba 700 let před události knižní ságy, poctiví čtenáři se brzy zorientují. Zápletka se točí kolem vylodění královny Nymerie na březích Západozemí. Při jejím dobývání Dorne se hráči pozvolna seznámí se všemi herními principy a proniknou do komplikovaného systému vyslanců, špehů či darebáků. A pak už se rozjede oblíbený kolotoč jednání, zrad, podvodů a plánů v plánech jiných plánů, jak je spřádají lordi a rytíři sedmi velkých rodů Starků, Lannisterů, Baratheonů či Tyrellů.

V reálném čase

Nejspíš to zásadní špatné rozhodnutí tvůrců bylo, že se celá Hra o trůny odehraje v reálném čase. A to včetně úvodní přípravné fáze každé mise. V ní se hráči pohybují na mapě, kde jsou symbolicky znázorněná města, hrady a doly. Prostřednictvím svých vyslanců mohou získávat loajalitu hradních pánů a domlouvat si spojenectví pro čas války. Nadstandardní motivací může být i dynastický sňatek. Ovšem vzájemné vyhánění vyslanců a hypnotizování ubíhajících procent je jenom začátkem celého komplikovaného systému. Do něj totiž spadají i zrádci, kteří domlouvají tajné aliance, špehové, kteří je umí odhalit, vrazi, kteří mohou zabít vyslance a jiné agenty nepřítele, darebáci rozpoutávající nepokoje ve městech pod kontrolou nepřítele... zní to všechno velmi zajímavě, ale možností je tu až příliš a v praxi normální lidský jedinec nezvládne "usledovat" veškeré dění a jen se modlí, aby mu po započetí války zůstali alespoň nějací spojenci. Přitom řešení v podobě tahové diplomacie, anebo aspoň možnosti zapauzovat dění a rozdat rozkazy by bylo stejně elegantní jako efektivní. A videohra podle knih, které intrikami a realistickou diplomacií, kdy válku nevyhrává zdaleka jen počet kopí, přímo přetékají, mohla být rázem doopravdy inteligentní a rozvahu bystřící.

Když potom dojde na "střet králů", je to ve skutečnosti střet lordů... a ještě spíše střet jen letmo naznačených vojenských jednotek, které symbolizuje pár panáčků, a bitvy tak nepůsobí vůbec epickým dojmem. Samozřejmě je třeba nasazovat správně pluky proti sobě, klasický systém kámen-nůžky-papír platí i ve Hře o trůny, ale obecně se dá říci, že promarněná půlhodina diplomacie už v pěti minutách, když se válka rozhoří, dohonit nejde. V řadě misí je poměr příprav a samotného válčení i 3:1 ve prospěch nebojové fáze. A kdyby nebyla tak zoufale hektická a frustrující, bylo by to to pravé ořechové.

Originalita nade vše?

Ale nelze mít falešné ohledy ke hře z oblíbeného světa jen proto, že se pokusila dělat originální věci, ovšem selhala v implementaci a navíc nemá zdaleka přesvědčivou prezentaci. "Velká" mapa Západozemí působí spíš jako laciná hrací deska nějaké společenské hry, monumentální Zeď není vůbec monumentální a jednotky zoufale postrádají detaily. Audiovizuální zpracování zkrátka odpovídá nižšímu rozpočtu: Hra o trůny: Zrození není tříáčkový titul a nemůže se svou velkorysostí rovnat vysokonákladovému televiznímu seriálu a jeho kulisám. Příběh tu vypráví převážně hutné bloky textu, a tak je jen dobře, že se český distributor odhodlal ke kompletní lokalizaci. Překlad formou titulků je kvalitní a respektuje názvosloví prvních tří dílů knižní ságy (o zpraseném "česky-za-každou-cenu" překladu Hostiny pro vrány nyní diskutovat nebudeme, ano?). Ze všech textů je cítit, že scenárista vycházel z knih a Zrození nechce pouze parazitovat na úspěchu televizního seriálu. Ti, kdo nemají načteno, se kvůli tomu možná budou až ztrácet – ale tady by jakékoliv zjednodušování nebylo ku prospěchu věci.

Hra o trůny: Zrození tak ve výsledku dopadla podobně, jako ušlechtilé plány Neda Starka. Podobně jako severskému lordovi v Králově přístavišti i téhle strategii se specifickou náturou chybí prostředky a někdy i vůle k tomu, aby dosáhla na víc než průměrné hodnocení. Ale stejně jako Eddardovi by bývala lépe slušela zeď než poprava rukama Ilyna Paynea, i Hra o trůny se bude za čas více hodit jako nenápadný skoro-klenot na výspu budgetových titulů. Zatím to na oslavy není, ale setnout ji také nemůžeme...

A Game of Thrones – Genesis
Windows PC

Verdikt

Strategie plná zajímavých a dobrých nápadů, která ale nechá hráče bez milosti topit v nezvladatelném množství frustrujících úkonů. Nepomáhají jí ani průměrné produkční kvality.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama