Incredipede Recenze Incredipede

Incredipede

Vladislav Burian

Vladislav Burian

12. 12. 2012 23:00
Reklama

Nová nezávislá puzzle hříčka = další neotřelý koncept. Sežeňte kameníka a můžeme dát tohle heslo vytesat. Nejinak je tomu totiž i dnes, kdy nám na pevném disku přistála novinka od Colina Northwaye, hra jménem Incredipede. Hra, kterou si užijete především tehdy, vyznáváte-li důmyslné rébusy, fyzikální hrátky a konstruování. Stanete se totiž inženýrem, na jehož šikovnosti visí osud nevinných stvoření z rodu Quozzle.

Abychom si rozuměli, ke konstruování nebudete potřebovat ani kladívko, ani prkénka s hřebíky, a dokonce ne ani rýsovací potřeby. Sourozence, kterého jste už stihli poslat do komory pro tyto pomůcky, můžete zavolat zpátky. Konstruovat totiž budete pouze zjev hlavní hrdinky, jíž je zelená koule s velkým okem uprostřed a několika hnáty. Vlastně taková pavoučice. A právě ta si bude hrát s vašimi nervy jako s jednotlivými nitkami pavučiny. Incredipede je totiž nekompromisním testem výdrže, jak dlouho dokážete opakovat jeden level, abyste jej udolali… Ale pěkně popořadě.

Bylo nebylo, v jedné vesnici žila prazvláštní stvoření jménem Quozzle. Jenže co se nestalo, do vesnice vpadli neznámí útočníci, všechno tam vyplenili a taky unesli zdejší obyvatele. Teda až na jednoho, který unikl, vlastně unikla – „překvapivě“ jde o naši hrdinku, jež se neváhá vydat své přátele osvobodit. Nikoliv však zbraněmi, ale svými zelenými hnáty, jež ji ženou vpřed. Anebo taky vzad či nahoru a dolů - úkolem je totiž vyrobit si v každé úrovni takovou postavičku, s níž překonáte všechny překážky. Prvně k oku připevníte neomezený počet končetin a ke každé z nich pak můžete přidat jeden sval. To podle toho, zda má jít o nehybný článek, třeba jakousi podpěru, anebo o vykonavatele pohybu.

Chce to trochu fištrónu, aby se vám hra prohryzala pod kůži. Opravdu hodinku, dvě trvá, než si zvyknete, že sebemenší úprava úhlu či délky končetiny má fatální důsledky. A taky to, jakým směrem se pak točí, za což může poloha úponu svalu. Prostě alchymie á la Edward Kelley. Pokud vám náhodou idea nevyjde, nevadí. Hru vmžiku stopnete, upravíte hrdinku dle nového nápadu, načež zmáčknete zase Play. A takhle to jde dvakrát, třikrát, ale klidně i třicetkrát po sobě. To už je však všechna ta hravost a roztomilost pryč.

Jelikož obtížnost Incredipede v pozdějších částech patří k těm opravdu těžším, celý první svět je velkým tutoriálem. Hra vám zde napovídá, jak zhruba by měla postavička vypadat, naučí vás konstruovat nové končetiny, jejich délku, ale i orientovat se ve svalech a jejich úponech. Ale věřte, že i když budete tutoriálem procházet jako největší šprt, bude vám to stejně málo platné. Každá úroveň je natolik specifická, že vždycky začínáte od píky. Možnost uložit si stávající konfiguraci postavičky tak postrádá trochu smysl. Ale ano, jde to. O mnoho lepší a promyšlenější jsou další dvě funkce. Za prvé se můžete podívat, jak daný level řešili ostatní hráči, a pokud už přestanete věřit svým schopnostem, můžete si dokonce nahrát i konfigurace jejich postaviček.

A co že to trápí vaše nervy? Je toho moc, od vyvýšenin, na které musíte vylézt, přes mezery, které musíte přelézt, aniž byste spadli, až po jen málo drobných místeček ve vzduchoprázdnu. To je vůbec chuťovka, přebalancovat se po nich přes celou obrazovku! Stačí jeden špatný pohyb, splést si kupříkladu levou šipku s pravou, a můžete se do díla pustit odznova. No a taková láva, v níž když zabřednete po delší dobu, pak vás zabije, je taky pěkný oříšek. Ostatně co není! Na druhou stranu obrazovky, kde je cílový sloup záře, se prostě musíte dostat. A pokud možno i s po obrazovce rozesetými předměty, což je další kupa práce.

U Incredipede bohužel neexistuje ten pověstný element, který vás neustále žene vpřed, i když se vám zrovna nedaří. Vzpomeňte třeba na Super Meat Boy, kde i když jste umírali rychlostí vrcholového výkonu Usaina Bolta, něco vás nutilo pokus opakovat dokola a dokola, než jste obrazovku zdolali. Zde nikoliv.

Taktéž docela zamrzí, že si neodemykáte nové části těla, ale všechno máte k dispozici už od začátku. Aspoň audiovizuální zpracování má trochu šmrnc. Grafika se podobá těm nejhezčím flashovkám, a to díky oblým tvarům a pestrým barvám. No a ozvučení, to je prostě paráda – jeden z nejkladnějších faktorů Incredipede! A nelze nevzpomenout i zabudovaný editor levelů. Pokud nemáte co dělat, stačí zapnout intuitivní editor a nechat vyřádit svou fantazii. Neexistuje sice moc možností, jimiž mapku upravit, ale postačí.

Incredipede není špatná hra, ale nejde ani o pecku, kterou byste nesměli minout. Hratelnost je neobyčejná, chvilkami i silně zábavná, avšak rychle se ohraje. Ostatně většina z šedesáti lokací (převedeno na čas: cca 8 hodin běžným tempem) vypadá naprosto podobně. Zkrátka a dobře, láká-li vás podobný typ hry, případně narazíte-li na nějakou pěknou slevu, nebojte se Incredipede zkusit. Jen od ní nečekejte zázraky. Je to zkrátka takový ten titul, který si pustíte jen na chvilku, když zrovna nemáte co dělat. Ale co bychom vám povídali, zkuste si ukázkovou browser-verzi na oficiálních stránkách, v níž najdete naprostý začátek hry. Pokud se vám zalíbí, plnou verzi zakoupíte tamtéž (na Steamu je zařazena pouze v Greenlight listu).

Incredipede
Windows PC

Verdikt

Mírně nadprůměrná puzzle hříčka, která díru do světa neudělá, ale může potěšit. Zvlášť ty, co mají ocelové nervy a co si rádi řádí v editoru map.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama