Left 4 Dead 2 Recenze Left 4 Dead 2

Left 4 Dead 2

Ondřej Švára

Ondřej Švára

30. 11. 2009 23:54 27
Reklama

Ještě více spolupráce, ještě více zodpovědnosti, ještě větší zakousnutí do depresivní situace čtyř zoufalých bijců ve světě, ke kterému se Bůh obrátil zády. Tak to je Left 4 Dead 2, rok stará hra na steroidech.

Když se vrtulník s mohutným lomozem zvedá ze země a vy sledujete čtyři páry zoufale mávajících a hrozících rukou, je vám jasné, že fortelný podvozek kooperativního hitu z loňského podzimu zůstal beze změn. A vy jste ostatně ani nic jiného nečekali, takže v L4D2 se opět stanete jedním ze čtveřice „neevakuovaných“, kteří buď dokážou společným úsilím odrazit návaly zombíků, anebo se promění v jejich ohřátou večeři. Vše ostatní je ale v novém Left 4 Dead ne snad přímo překopáno, ale minimálně drobně vylepšeno a upraveno. Od výměny charakterů po obsazení dříve neznámých druhů infikovaných, od nového prostředí k výraznějšímu ději a od zbraní k boji na blízko k upravenému hernímu systému…

Jsme tým

V úvodu padla zmínka o zodpovědnosti, a nikoliv náhodou. L4D2 ještě více klade důraz na týmovou hru. Projevuje se to mimo jiné společným řešením situací, kdy bývá nejsilnější, či chcete-li nejschopnější, člen týmu vybrán pro delikátní úkol a uspěje jen tehdy, když mu zbytek mančaftu spolehlivě pokryje záda. Často jde o chvíle, kdy má takový dobrovolník v mapě splnit dílčí úkol a nemůže se při něm bránit. Někdy se na první pohled sice dostává až do banálních situací, kdy třeba z jistých důvodů nese láhev koly podělanému obchodníčkovi, jenž se schoval v krytu naproti svému obchodu, ale jde o docela nepřehlédnutelné herní situace, které svoji důležitost projeví především na vyšší obtížnostní levely. Vývojáři si obecně dali za cíl skupinu zoufalců při kooperaci rozpohybovat a často bude muset někdo provést klíčovou akci (většinou něco zmáčknout, třeba vypnout alarm), jinak se parta nepohne dál. Již žádné schovávání v závětří, již žádná zahálka na úkor ostatních. Jen díky dobré souhře činností se ze startu dostanete (všichni!) až do cíle. Až poté martyrium skončí.

Za jeden provaz musí parťáci táhnout v obzvlášť důležitých mezihrách, jako je kupříkladu ta v závěru výletu v obchodním domě Dead Center. Tam je nutné postupně sbírat kanystry s benzínem a lít ho do připraveného vozu, se kterým dům hrůzy později opustíte. Nejhloupější způsob řešení úkolu je ignorace dělby práce, kdy buď celá skupina lítá se zombíky v zádech pro šťávu, nebo se naopak všichni věnují jen střelbě na infikovaný terč. Daleko snadněji lze pochopitelně z nákupního střediska vypadnout poté, co se dva odvážlivci postarají o plnou nádrž a druhá polovina je izoluje od mutantů.

Pozor na tužší akci

Důraz na dobrou spolupráci ohrožené čtyřky je ve druhém dílu ještě výraznější i z toho důvodu, že Valve při návrhu inovované akce zřetelně přitvrdilo. Zombie se respawnují častěji, v pohybu jsou mrštnější a ke všemu rády nabíhají ze všech stran, na což hráči nebyli příliš zvyklí. Samotná vyvrcholení pěti nových epizod pak bývají grandiózní a… ještě náročnější. Dynamický průběh mise po mostě v The Parish již znáte, čili jiný příklad: až v epizodě Dark Carnival začne rockový koncert, počítejte s tím, že budete tancovat ve smrtelných křečích pod návaly zdánlivě neustávajících hord zombíků, a pakliže budete muset třeba tuto sekci restartovat častěji než mise v jedničce, věřte, že chyba není mezi počítačem a židlí, ale vývojáři to tak prostě chtěli.

Celkovou obtížnost hry zvyšují i noví unikátní protivníci, kteří mimo jiné představují účinnou past na notorické běhače, tedy „kolegy“, kteří se ve snaze ulovit co nejvíc trofejí často vzdalují od své skupiny. Konfrontace takového jedince například s jockeyem může skončit fatálně, neboť tento exemplář rád skáče vybraným obětem na hrb a rdousí je tak dlouho, dokud nepadnou do kolen. Účinnou záchranou je v té chvíli už jen rychlá pomoc člena týmu, který vás ale nemusí zaregistrovat, pokud bojuje s jinou hordou opodál. A když už hovořit o nových bestiích, výzvou je dozajista často zmiňovaný charger (rychlá obdoba tanku) a také splitter, který zákeřně vrhá do okolí zelený sliz, jenž je svou smrtonostností srovnatelný s ohněm.

Nejen proti unikátním soupeřům, ale pochopitelě i frontám bezejmených chudáků, vám dobře poslouží nově implementované zbraně na blízko. Výbava k boji na blízko není v L4D2 pouze do počtu a nejenže je velmi platná například na parkovištích, kdy kulky z konvenčních zbraní snadno spouštějí nežádoucí alarmy aut, ale v těsném kontaktu s více zombíky se daleko snadněji udržíte mezi živými. Mezi nejoblíbenější a nejúčinnější kontaktní družky patří motorová pila a katana, které využijete ještě daleko častěji než třeba marketingem proprané pánvičky a kytary.

Celistvější příběh, který zapomenete

Krvavé představení se čtyřkou hlavních postav tentokrát prožijete v pěti epizodách situovaných na jih Spojených států. Kromě úvodního morbidního nakupování v Dead Center a závěrečného úprku v The Parish pro úplnost zmiňme i pouťový zážitek s Dark Carnival, deštivou procházku v Hard Rain a také máčení nohou v bažinatém Swamp Fever. Mise jsou co do leveldesignu i výtvarného stylu unikátní, ale paradoxně nepůsobí tak samostatným dojmem jako dřív. Autoři se snažili jednotlivé kampaně zasadit do jednoho velkého packu budícího dojem celistvé příběhové linky a epizody tedy na sebe časově navazují (v rámci přihlášení do hry ale samozřejmě dost často zasáhnete do již rozběhnutého „děje“). I jednotlivé charaktery se během děsuplné kariéry psychologicky drobně vyvíjejí, ale upřímně řečeno, málokoho to bude při rychlosti akce zajímat. Tím spíš, že v online hře logicky nemusí za Rochelle hrát žena, že Coach ve skutečnosti nebude americký učitel tělocviku, ale klidně pekař Turína a obdobně to platí i pro mechanika Ellise či zpočátku nepříliš sympatického gamblera Nicka, který zbytečně v závěru předstírá, že ostatním parťákům začal víc věřit, protože za něj od začátku mohl hrát třeba váš dobrý kamarád.

S kým to hraju?

Marketingově dobře modelovaným, avšak podobně sporným přímosem je AI Director druhé generace. Ten měl kupříkladu v reálném čase upravovat obtížnost hry, ale spawnování hord se nám zdálo stále víceméně náhodné, stejně jako objevování předmětů a zbraní. Měl také podle situace měnit průchod levely, ovšem ničeho zásadního jsme si nevšimli, snad až na chvíle typu „zavřel teď režisér levé nebo pravé dveře?“ Nová hra se i přes velkohubá prohlášení v tomto smyslu od svého předchůdce nijak extrémně neliší.

Pokud jste hráli konkurenční Killing Floor, možná vám přišel vhod tamní systém budování kariéry. Hráči byli na základě úspěšnosti v rámci „svého povolání“ hodnoceni a na základě frček jste hned na první pohled dobře poznali, zda jste se dostali do mapy se samými zelenáči, nebo naopak vás ostatní budou považovat za páté kolo u vozu. Dobrý pocit z toho, že víte, s kým máte tu čest, v Left 4 Dead tak nějak chybí a jediným snadným vodítkem pro odhad vývoje akce bude jen hra se svými přáteli. Škoda.

Bez ohledu na drobnosti však Valve vydali dobrou hru, a jakkoliv byl nástup druhého dílu kooperativní perly některými fanoušky proklínán, bylo by nefér uchýlit se kvůli tomu ke strhávání bodů. A pakliže považujete L4D2 jen za příliš drahý datadisk (včetně doplňkových módů Versus, Survival, Scavenge a Realism), zeptejte se sami sebe, co nového vám kromě prostředí a „příběhu“ přineslo například druhé Modern Warfare…

Left 4 Dead 2
Windows PC
Xbox Xbox 360
Apple Mac

Verdikt

Můžete Valve podezírat z toho, že si díky urychlenému vydání Left 4 Dead 2 chtěli přilepšit na letošní Vánoce, ale to, že do světa pustili solidní hru, jim upřít nelze. Následník loňského kooperativního hitu se nemá za co stydět i přes to, že je to v podstatě jen stará kára po faceliftu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama