Made Man Recenze Made Man

Made Man

taltos

taltos

8. 2. 2007 23:25 5
Reklama

S hrami z pohledu třetí osoby se v poslední době poměrně šetřilo a kromě velmi povedeného Just Cause, je v tomto žánru v posledních týdnech sucho. Také proto většina hráčů hledí vstříc jedné z nejočekávanějších her současnosti, Alan Wake. Co takhle si čekání zpestřit nějakou tou ráznou, béčkovou akcí? Made Man přichází bez ohlášení, reklamní kampaně a větších očekávání. O to větší překvapení pro mě bylo, když se z průměrné budgetovky vyklubala poměrně zábavná přímočará akce, u níž jsem strávil téměř celou noc. Pokud chcete zažít klasický gangsterský příběh se spoustou dějových filmečků, nevadí vám, že u hry prakticky nepřemýšlíte, ale o to více střílíte, a už dlouho jste si neužili pořádnou adrenalinovou akci, Made Man je tu přesně pro vás.

Jednoduchý recept na úspěch

Made Man je přesnou ukázkou toho, že i hra s malým rozpočtem na vývoj a nevalnou originalitou může svými prvky zaujmout a bavit. Přitom nejde o nic složitého. Vývojáři ze Silverback Studios si dali za úkol vytvořit přímočarou akci, která se nebude příliš zajímat o fyzikální zákony. Jejím hlavním zájmem bylo, aby hráče bavila. A jak kýženého výsledku dosáhli? Hromadou různorodých zbraní, velmi často se střídajícím prostředím a mezi akci vsunutými úkoly a misemi. A Made Man byl na světě.

Příběh je vyprávěn retrospektivou z úst hlavního hrdiny, Joeyho Veroly. Vypráví ho jednomu mladíkovi při jízdě autem a kromě flashbacků do minulosti se na konci dočkáme i vyvrcholení v herní současnosti, jíž je rok 1989. Zpracování těchto scén je poměrně poutavé, za každou misí se dočkáte dějového filmečku, ale někdy se budete ve vyprávěných událostech pravděpodobně ztrácet. I přes veškerou snahu nelze zastřít totální ohranost a plytkost děje. Příběh navíc dosti skáče z jednoho místa na druhé, a tak zpočátku nevíte, jestli je vlastně hlavním cílem zabití bossky čínské triády nebo hledání ztraceného zlata. To se ilegálně pašovalo z Vietnamu za války, kde náš hrdina také sloužil. Autoři se celistvost příběhu snaží udržet video sekvencemi přímo během misí, díky nimž děj mnohem více vnímáte. Na podobné hry je to velmi nevídaná a o to příjemnější skutečnost. A v závěru poslední – sedmnácté – mise se dočkáte dokonce dvou mírně odlišných konců.

Bez bullet time by to nešlo…

Svého svěřence vidíte samozřejmě z pohledu třetí osoby. Postavu ovládáte pomocí klávesnice a myši, přičemž otáčení myší neznamená otáčení postavy, ale pouze pohledu. Pohyb tedy ovládáte čistě směrovými šipkami. Na klávesnici je samozřejmě k dispozici i několik dalších speciálních tlačítek pro použití v boji. Pokud se ve vaší blízkosti nachází jakákoliv překážka (což se děje prakticky neustále), můžete se za ni skokem dostat a být na chvíli v bezpečí. Zaměření daného krytu je přitom velmi jednoduché a intuitivní, stejně tak jako uskočení. Dost divně na mě naopak působil fakt, že Joey nemohl povyskočit ani centimetr do výšky, kromě právě této připravené parádičky. Muž, který bez problémů vyčistí celý čínský palác od samurajů, neumí skákat? Krytí v sobě kromě výhod lepšího zaměření nese i nevýhodu špatné pohyblivosti a zlobící kamery, kvůli které někdy nemůžete nepřítele přes okraj krytu zaměřit, i když on se do vás vesele trefuje.

Pokud máte rádi krev a nebojíte se mozku na stěně, můžete si občas vychutnávat nepřátele ležící na zemi, kteří jsou postřeleni a pomalu umírají. Správný tvrďák z mafiánské rodiny vezme pistoli do ruky a vypálí, navíc ještě na efektně rozdělené obrazovce. Tato drobnost se objevila i na reklamních letácích a nad zmíněným rozdělením obrazovky se lze bohužel jen pousmát. Jednoduše se občas při souboji v horním rohu obrazovky ukáže záběr na jinou situaci, kde například do dveří vbíhají další protivníci nebo boss gangu utíká po požárním schodišti. A účelnost? Prakticky nulová. Bohužel, totéž se dá říci i o bullet timu, který byl viditelně přidán jen proto, aby ho hra měla, avšak na nějaké podstatnější využití již autoři zapomněli. Čas se sice zpomalí a celá situace bezesporu vypadá mnohem atraktivněji, jenže na nějaké zběsilé vybíhání doprostřed arény můžete zapomenout, protože i v tomto módu vás protivníci bez problémů trefují. Navíc se bullet time nabíjí hodně dlouho a spotřebujete ho za jediné použití, bez možnosti rozdělení do více etap. Poslední možností je přesnější zaměření, díky němuž budete mnohem lépe trefovat headshoty. A ty jsou v Made Manovi velmi platnou zbraní.

Z džungle do města a zase zpátky

Na své cestě za pokladem, pomstou a bůh ví, čím ještě, projdete spoustou zajímavých lokací a setkáte se s nejednou peprnou situací. Jednou budete vykrádat kanceláře v hokejové hale přímo při koncertu, jindy zase dojednávat obchod s dealery zbraní nebo tiše infiltrovat nepřátelskou základnu. Kromě městských prostředí, nejrůznějších doků, hal a chrámů navštívíte také Vietnam za války. V něm se odehrávají dvě mise a i když do příběhu příliš nezapadají, změna prostředí je vítaným zpestřením. Občas budete muset kromě střílení do všeho živého zmáčknout nějaký spínač, odpálit do vzduchu zavalenou chodbu nebo usednete za statický samopal a budete bránit svou pozici. Žádné složité postupy na své cestě vpřed ale rozhodně nečekejte.

Když už jsme nakousli zbraně, musíme zmínit kompletní arzenál, s kterým se ve hře setkáte. Kromě několika druhů zbraní na blízko a pistolí, jde o samopaly Uzi nebo SMG, vojenské pušky, Kalashnikov, normální brokovnici, brokovnici s upilovanou hlavní, sniperku a výčet doplňují granáty a molotov koktejly. Ty ale nedohodíte dál než na pár kroků, tudíž je jejich využití minimální. Všechny zbraně (kromě odstřelovací pušky), můžete vzít do obou rukou, čímž se z vás stane nelítostný zabiják a kdo se vám postaví tváří v tvář, má smrt jistou. Jak to vypadá, když někoho trefíte z blízkosti dvěmi brokovnicemi naráz, si jistě každý dokáže představit sám. Nevýhodou je však značná nepřesnost a pomalý pohyb hlavního hrdiny. Tak přece jen nějaká drobná fyzika…

Technicky nedotažené

Pokud od Made Man očekáváte detailní textury a vypilované animace, jděte o dům dál. Prostředí je hranaté, obličeje postav rozmazané a i dějové filmečky příliš kvality nepobraly. Jediné prostředí, které se po technické stránce jakž takž povedlo, je atraktivní džungle. Animace postav jsou až na divně hrbatá záda na slušné úrovni, i když by hra v přímém souboji neuspěla ani se stařičkým Max Paynem. Co se naopak dá zařadit minimálně do průměru, je zničitelnost a pohyblivost objektů v prostředí. Nechybí ani odlétávající beton, dřevo nebo kousky ledu.

A tak můžeme také zhodnotit hru jako celek. I když má spoustu chyb, pokud si v podobném žánru hovíte, dokáže vás na nějakou dobu dobře zabavit a budete si hraní užívat. Pořád je tu ovšem ono neodbytné "ale: proč si nezaběhnout do bazaru pro Max Payne 2, když vám za podobnou cenu nabídne ještě o stupeň lepší zážitek? Pokud však hledáte novou hru, na které byste ukojili touhu po adrenalinové, krvavé akci, Made Man by se vám mohl líbit.

Made Man
Windows PC
PlayStation PlayStation 2

Verdikt

Made Man je hrou, která bude bavit jen omezený počet hráčů. Pokud patříte do skupiny, které nevadí 200 kulek vystřelených za minutu, při pohledu na krev se nehroutíte ze židle a hitovky jako Max Payne máte sjeté přibližně desetkrát, má vám Made Man co nabídnout. V jiném případě se nad hrou ani nepozastavujte.

Co se nám líbí a nelíbí?

Přímočará akce, která poměrně dlouho baví, početný arzenál, často se měnící prostředí, dobře využité krytí a některé akční parádičky, jako Kalašnikov v každé ruce
Zastaralá grafika, plytký příběh, bullet time jen do počtu, pokud si v tomto žánru nehovíte, stereotyp nastane velmi rychle, absence jakéhokoliv jiného postupu než za pomocí střelby, občasné bugy
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama