Men of War: Vietnam Recenze Men of War: Vietnam

Men of War: Vietnam

Tomáš Nadrchal

Tomáš Nadrchal

12. 10. 2011 22:00
Reklama

Videoherní adaptace historických konfliktů patří od nepaměti k žánru realtime strategií. Ostatně, když před několika lety padlo v redakci spojení „RTS ze druhé světové“, většina přítomných nasadila nepřítomný výraz, rychle si musela jít zatelefonovat nebo odskočit pro něco k jídlu. Své o tom ví i tvůrci série Men of War, kteří už se však naštěstí historicky největšího vojenského konfliktu nabažili dosyta (doufejme) a svůj další stand-alone datadisk přesunuli na přelom šedesátých a sedmdesátých let, kdy vrcholilo ozbrojené střetnutí mezi Jižním Vietnamem a jeho komunistickým sousedem na severu. Toto můžeme jen a jen kvitovat, změna prostředí, obzvlášť k takto atraktivnímu, udělá nepochybně radost spoustě fanoušků žánru RTS.

Ve čtyřech se to lépe táhne

Hned první minuty po spuštění dávají poznat hráčům, že zde není pro nováčky takřka žádné místo. Kdo nemá zkušenosti s některým z dříve vydaných titulů, bude nemile překvapen ve chvíli, kdy jej hra okamžitě hodí do džungle, aniž by mu vysvětlila základní prvky ovládání. Možná si říkáte, že absence tutoriálu je dnes již běžná praxe, neboť principy gameplaye zůstávají prakticky totožné a takřka každý hráč úvodní misi obeznamující se zákonitostmi hratelnosti přeskakuje. Dost možná bych i souhlasil, nicméně Men of War rozhodně nespadá mezi mainstreamové RTS. Spíše bych jej přirovnal k partyzánským Commandos – hráč má v misích k dispozici maximálně (!!) čtyři jednotky, s nimiž se musí postavit obrovské nepřátelské přesile. Nelze počítat s žádnými posilami, každá sebemenší ztráta tak působí znatelné trhliny v taktice a mnohonásobně zvýší obtížnost mise. Zmiňované Commandos naskočí pamětníkům do hlavy ve chvíli, kdy se začnete vrtat v inventářích jednotlivých vojáků. Že je jednotka vedená jako kulometčík neznamená, že si nemůže ukořistit RPG a poslat k zemi nepřátelský vrtulník. Vhod přijde i prozkoumávání padlých jednotek a získávání zbraní, munice, atp.

Partyzánská válka

Men of War Vietnam nabízí desítku misí ve dvou kampaních – první část se hraje za komunistickou stranu konfliktu, druhá za Spojené státy. Záměrně neříkám, že v první polovině padnou hráči do ruky Vietnamci, neboť se ke slovu přihlásí i několik sovětských specialistů. Jakkoli může desítka působit jako malé číslo, opak je pravdou – každá mise totiž představuje solidní výzvu plnou taktického vyčkávání a boje proti obrovské přesile. K tomu je nutné se ukrývat v džungli v houštinách, za padlé stromy, nebo se plazit a vpadnout nepříteli do zad v místech, kde se nachází nechráněné jednotky, jejichž eliminace nevyvolá poplach. Zde se velmi osvědčí jednotka s odstřelovačskou puškou, ze které se bezesporu stane miláček většiny hráčů. Ostatně – pohled na odpočítávání nad hlavou oběti ve chvíli, kdy sniper zaměřuje cíl, stojí opravdu za to. Pro boj z blízka je také nutné se ukrývat, ať už v džungli nebo v budovách. Zde musím opět chválit – při najetí kurzorem myši na místo, které by mohlo představovat úkryt, se objeví šedivé postavičky vojáků znázorňující, jak se v daném místě jednotky poskládají. Lze tak velmi jednoduše a zároveň efektivně připravit léčku, ukrýt se před hlídkou nebo jen postupovat dále směrem k cíli.

Nepřehledná džungle

Vše se zatím tváří poměrně nadějně a opravdu – Men of War Vietnam je ohromně do detailu propracovaná strategie, alespoň co se týče výše zmiňovaných faktorů. Autoři se bohužel nevyvarovali některých neduhů, díky nimž se hratelnost místy dostává ze stavu „wow!“ do „hm, bezva…“. Mluvím především o nicotné přehlednosti. Chápu, že vytvořit džungli tak, aby vypadala realisticky, dá spoustu práce, nicméně mi nejde do hlavy, proč si autoři nedali trochu práce s průhledností nejvyšších větví stromů. Ve chvíli, kdy vlezete do interiéru, se ze střech stanou průhledná pole, díky čemuž je vše dokonale vidět. V džungli to však nefunguje a mnohdy se stane, že pouze díky nepřehlednosti prováháte ideální čas k akci. K vyšší přehlednosti by napomohlo větší odzoomování kamery, ani to však hra neumožňuje. Na druhou stranu – při vysokém přiblížení si lze prohlížet všelijaké detaily, což sice hratelnosti nepřidá, ale působí velmi efektně.

Na Men of War Vietnam se dá nahlížet dvěma různými způsoby. Pro zkušené fanoušky série půjde nepochybně o dalších x hodin instantní zábavy, nováčkům však doporučit nelze. Velmi vysoká obtížnost a netradiční pojetí ovládání donutí v prvních misích k opakovanému využívání metody pokus-omyl. Na druhou stranu, kdo se vyžívá v taktických orgiích a překousne prvotní nezdary, objeví ve Vietnamu deset rozsáhlých misí, u kterých stráví dlouhé hodiny a bude se velmi dobře bavit.

Men of War: Vietnam
Windows PC

Verdikt

Solidní stand-alone datadisk v netradičním prostředí, který je určen zejména pro zkušené fanoušky série.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama