MUD: FIM Motocross World Championship

Někdo by býval řekl, že zbrusu nová motorkářská značka MUD: FIM Motocross World Championship (dále z pochopitelných důvodů jen MUD) disponuje vším, co dobrá hra potřebuje. Může se pochlubit oficiálními licencemi nebo třeba mnohými zkušenostmi vývojářského týmu Milestone, jemuž byla tvorba svěřena. Mohl by to být jistě dobrý základ, kdyby si ovšem vývojáři nepočínali obdobně, jako u svých předešlých kousků a nenaservírovali nám bez výčitek svědomí a špetky studu závody srážené k zemi beztvarou a neodladěnou hratelností, která má zásadní podíl na celkové nezáživnosti.

A ta kačka, blátotlačka

Závody mají nádech cirkusového čísla, které ale samo o sobě také nestojí za nic. Otřesný jízdní model zařazujeme do arkádových - ostatně pevná stabilita každého ze závodníků mluví za své, když na neskutečně přehuštěném prostoru se jako skála každý drží svých řídítek bez náznaku pádu, ačkoliv americký fotbal nepatří mezi sporty, co by si účastníci na trati rádi nezahráli. Od počátku zajímavě a slibně však působí deformace bahnitého povrchu, na němž jsou patrné vyjeté brázdy, což naznačuje cosi pozitivního, jenže…po pár minutách bádání jsme nabyli názoru, že se jedná pouze o optický klam, protože vliv na řízení nemá terén prakticky žádný.

To je škoda, protože by to dodalo závodění nebývalý šmrnc a hned by se našla větší chuť k hraní, oproti tomu jsme se dočkali spíše dalšího zklamání. Zalíbení jsme si ale následně našli ve skocích s prvky akrobacie, které do správného motokrosu zcela určitě bezpochyby patří. Teď nemluvíme přímo o zavěšení na motorku ve vzduchu či obratně provedeném backflipu (ačkoliv na to taky dojde), ale o tradičně využívaném způsobu, jak ušetřit čas a neztratit rychlost efektivním nakloněním stroje ve vzduchu. Toho se zde využívá často, také z důvodu, že vám ryze arkádové rysy ke všemu dodají jakési zrychlení po dopadu, což už s realismem nemá věru nic společného.

Energetický nápoj připraven!

Stejný efekt, tedy zrychlení, vám ještě dodává vypití plechovky energetického nápoje, kterých máte k dispozici v každém závodu hned několik. V tomto případě jde o další věc, jejíž přítomnost je naprosto irelevantní, protože se tím akorát narušuje tvar hry. Celkově titul MUD budí dojem, že neví, jaký koncept si vlastně zvolil a od toho se odvíjí následná bezzubost. Přidává na místech, kde to není vůbec potřeba a odebírá na radikálních věcech. Dalo by se to srovnat se stavbou domu, v němž se majitelé rozhodují nad koupí porcelánového slona do výzdoby, ale neuvědomují si, že staví na šikmém nerovném povrchu. Priority u hry MUD jsou obdobně posunuty a není proto zarážející zjištění, že o hit se zkrátka v tomto případě jednat nemůže. Přitom jak už bylo řečeno, předpoklady nemá špatné, jen se s nimi nepatřičně zachází.

Do hry jste uvedeni skrze líbivou komiksovou grafiku, už tam na vás číhá možnost výběru z několika turnajů a šampionátů. Jedním z nich je oficiálně licencované mistrovství světa v motokrosu tříd MX1 a MX2, kde na vás čekají všichni známí jezdci špičkové kvality - autentická jména však udělají radost spíše jen fanouškům reálného závodění, ostatním to bude víceméně putna. Vybírat mezi více než osmdesátkou závodníků pak můžete v turnaji Monster Energy a jestliže se chcete pustit do dlouhodobější kariéry, vyhoví vám v tomto směru nejvíce World Tour, která oproti jiným módům umožňuje obohacovat samotného závodníka o různé detaily.

Kawasakiii

Jak už to tak bývá, ani MUD nezapomněl na oblíbený freestyle, v němž můžete předvádět několik triků v uzavřených arénách. Ty jsou pouze tři, avšak možná vás překvapí, že je mezi nimi vybrána i lokace České republiky. Tak či tak nám freestyle mód moc důvodů k úsměvu neudělal, neboť působí jako šedá myš a nemá potřebnou atmosféru k tomu, abyste se do hraní více položili, což je škoda. Ani tento mód se tak nestane černým koněm připravené zábavy a zůstane spíše v ústraní. Když se ještě vrátíme k číslům, v celkovém součtu se můžete těšit na 14 motorek od všech možných značek, což je vskutku chvályhodné číslo. Tratí se pak nabízí bezmála 12, avšak k těm bychom si neodpustili malou výtku.

Všechna prostředí vypadají velmi podobně, ať se jedná o lokaci v Brazílii či Anglii, to samé pak platí o terénu, který je pořád stejně blátivý. Větší rozmanitost by určitě napomohla k vylepšení celkového dojmu, ale tady jsme se větší variability bohužel nedočkali. Ani multiplayer nemá takovou šťávu, aby přilákal dostatečný počet hráčů k vytvoření adekvátní úrovně závodů. MUD se zkrátka od začátku točí v kruzích a neví, co se sebou. Má k dispozici spoustu prostředků, ale nechává je ležet stranou a to nejdůležitější, tedy samotný zážitek ze závodění, kazí svým ledabylým přístupem. Jinak řečeno, potenciál tu byl, naopak schopní autoři, kteří by se s ním dokázali obstojně poprat, už ne.