Napoleon: Total War Recenze Napoleon Total War

Napoleon Total War

Ulrik_

Ulrik_

18. 2. 2010 23:31 14
Reklama

Dnes si budeme vyprávět o Napoleonovi Bonapartem. Nejprve se naladíme. Námořní píseň oslavující „Boneyho“ by mohla stačit (pravda, v poněkud moderní úpravě). Dočtěte Sun Tzua, odložte Zápisky o válce galské, přeleštěte bodák, přebruste šavli a hlavně naládujte kanóny. Protože kanóny, ty měl Boney obzvlášť rád.

Je zajímavé kolik lidí vzhlíží k Napoleonovi jakožto k romantické postavě. Sice má za sebou pár set tisíc mrtvých, ale pro naši společnost je asi typické, že se vydá k uctívání podobné osobnosti, která si o ten kult říká. Nu a přiznejme si, když dáme stranou veškeré morální aspekty, je toho na Napoleonovi minimálně k ocenění dost. Většina z nás sice ví o jeho zálibě v mobilní artilerii, ale kdo si vzpomene na jeho zákony snižující útisk Židů? Většina jeho génia se ovšem skutečně týká vojenství a když jsme u série Total War, bude nás zajímat právě to. Protože v nejnovější hře série se budete muset tomuto vojenskému géniovi minimálně vyrovnat. Co vyrovnat, na vás budou kladeny nároky vyšší – uspět tam, kde ani Bonaparte neuspěl. Alespoň ve hře tak můžete změnit význam zlidovělého pojmu Waterloo. A to už je nějaká výzva, ne?

Pár let, dva kontinenty, mnoho bitev

Vzhledem je Napoleon Total War od svého předchůdce takřka k nerozeznání. Od uvedení Empire Total War neuplynulo tolik času a celé období, které hra pokrývá, je natolik atraktivní, že by byla škoda je nevyužít. Napoleon tak není ani samostatnou hrou, ani pouhým stand alone datadiskem. Snaží se být něčím mezi, což se mu daří... částečně. Nejde se zbavit bratrství s Empirem, protože styl válčení je stejný, systém správy a bojů víceméně také. Od svého předchůdce se tak kromě kosmetických změn liší hlavně ohraničením. Tyto hranice vytváří mnohem sevřenější strukturu celé kampaně, která se zaměřuje primárně na život a činy velkého vojevůdce a státníka. Kampaň samotná je rozdělena do tří částí – italského tažení, invaze do Egypta a celoevropského konfliktu po roce 1905, plus je doplněna tutorialem a bitvou u Waterloo. Výjimečně doporučuji zahrát si tutorial i harcovníkům celé série, protože zapadá do konceptu líčení Napoleonova života a je dost dobře možné, že se něco zajímavého přiučíte. Navíc filmečky uvozující každou kampaň či významnou událost jsou atmosférické a dobře navozují náladu. Bitva u Waterloo je samostatnou výzvou, kdy do ní vstupujete s daným rozložením jednotek a je jen na vás, jak se za daných podmínek s Wellingtonem popasujete.

Co logicky vyplývá z tohoto zformování kampaně, je určitá linearita. Itálie a Egypt jsou záležitosti, kde nemáte moc prostoru na nějakou improvizaci. Sice si můžete s armádami hrát, jak chcete, ale nakonec stejně dojde na střet v určitých prostorech s danými protivníky. Evropská část nabízí prostoru mnohem víc, svou rozsáhlostí se jí mohou méně zkušení hráči až leknout. Ukočírovat válku na více frontách nebyla nikdy žádná legrace, ale ani tady nepůsobí onen rozsáhlý konflikt frustrujícím dojmem. Pokud jste hráli Alexandera Total War, jistě vás potěší, že Napoleon je i přes podobný koncept mnohem propracovanější. Stále zde vyvíjíte nové technologie, staráte se o města a můžete (a musíte) i diplomaticky čachrovat. Jako velmi realistický prvek oceňuji důraz na správu a zásobování armády. Po čase zjistíte, že kromě vojenských střetů máte problém ukočírovat i stále se zvyšující náklady války. Více vojáků chce více peněz a více vojáků potřebujete jak pro správu dobytých měst, tak pro větší a větší konfrontace. Napoleon byl geniální i v oblasti zásobování a infrastruktury, tak se mu zkuste alespoň přiblížit.

Jak krásná smrt!

Samotné herní prvky doznaly jen kosmetických změn. Nyní se vyplatí nechat armádu zregenerovat ve městě, místo utrácení za nové jednotky (ale ztrácíte tak dynamiku ofenzivy) a rozhodně je třeba dávat pozor na počasí. Slavná ruská zima vám nahlodává jednotky tak, jak by to kníže Bolkonský nikdy nezvládl, a podobné je to s egyptskou pouští. Na moři potěší, že se námořníci konečně naučili opravovat své kocábky, i když vyzvat takovou Anglii na moři je odvážné. Ne, že by to nešlo, ale spolkne vám to nemalou část rozpočtu. V bitevním módu přibyla grafická vylepšení, což se samozřejmě projeví na trhání hry podle výkonu vašeho stroje. Platí ovšem, že Napoleon není o moc náročnější než Empire. Velitelé na poli disponují aurou, která zvedá okolním vojákům morálku a není třeba zdůrazňovat, že když máte v blízkosti Napoleona, z každého vojáka se stane „Stonewall“ Jackson. Na druhou stranu je humorné vidět malého Napoleona jak se žene v čele svých mužů v kavaleristickém útoku. Na bitvy se prostě dívá ještě lépe než v Empiru a díky skvělému ozvučení působí až zatraceně nepříjemně realisticky.

Překážky v cestě vojevůdce

Kromě klasické kampaně za Napoleona je k dispozici možnost hrát za jednoho z členů protinapoleonovské koalice, samostatná bitva a multiplayer. Bohužel ke každému prvku mám výtku. Nechápu proč je z koalice odemčena pouze Británie, Rusko, Prusko a Rakousko. Člověk by si rád zahrál i za Osmanskou říši, menší státní útvar nebo zkusil za Mamlúky bojovat proti Napoleonovi v Egyptě. Takto budeme stejně čekat na patch, který podobně jako v předchozích Total Warech odemkne další frakce. Je to zbytečně omezující. Podobně omezující je i odemykání jednotlivých bitev. Musíte vybojovat jednu po druhé, nejde skočit třeba rovnou k Borodinu. Proč? Vždyť krása těchto her je v tom, že člověk zkouší své oblíbené střety a nemusí kvůli tomu bojovat bitvy, které nechce. Od toho máme kampaň. A multiplayer. Ten konečně nabízí možnost hrát celou kampaň, nejenom jednotlivé bitvy. Bohužel v této chvíli je velmi obtížné sehnat partnera na hraní. Podařilo se mi to jednou, je pozitivní, že jdou vykonávat kroky v infrastruktuře i během soupeřova tahu, takže je hra rychlejší, ale zdá se, že není možné hru uložit! Samozřejmě tak dlouhou záležitost jako evropské tažení neodehrajete za jedno odpoledne a bez této možnosti se zdá být dohrání krajně nepravděpodobným. Nicméně s jistotou toto budeme muset ověřit poté, co hra bude v běžné distribuci, zatím je málo novinářů ochotných hru ve velkém rozjet.

Co se týče technických záležitostí, nezdá se být Napoleon příliš odlišný od Empiru. Byl jsem jedním z jedinců, kterým první verze Empiru nedělala žádné problémy, ale následné patche už problémy nadělaly. Stejně tak první verze Napoleona běží bez pádů a „rozhozené“ grafiky, nicméně všichni víme, že stejně jako u Empiru se může najít skupina lidí, kteří tyto problémy mít budou. AI je o nějaký ten chloupek lepší. Na strategické mapě dokáže solidně taktizovat, zvládne i pár obchvatů, na bojové se chová podle nastavení obtížnosti. I tak ale občas inteligence zahapruje a protivník na vás vrhne jezdecký útok do kopce, který nemůže dopadnout dobře. Neděje se tak často, ale občas ano. Podtrženo, sečteno, Napoleon Total War nabízí to, co od něj čekáme. Důraz na historickou akurátnost, umocněný zaměřením na jediného velitele. Disponuje stále stejnými kvalitami jako jeho předchůdce, což by mělo být doporučením samo o sobě. Samozřejmě pokud nemáte rádi toto období, případně nejste fanoušky této série, Napoleon nebude vás šálek kávy. Nicméně buďme rádi, že navzdory občasným nelogickým výkřikům po změně či zjednodušení si série stále drží ty prvky, pro něž se stala legendární, a zůstává takřka poslední strategicko-taktickou válečnou hrou, u níž je třeba hodně přemýšlet. To se v dnešní době zjednodušování a „zlepšování přístupnosti mainstreamovému hráči“ rozhodně cení. Tak na bodák!

Poznámka - kvůli distribučním podmínkám jsou přiložené screeny od distributora, nikoliv od nás

Napoleon: Total War
Windows PC

Verdikt

Napoleon je spíše samostatně hratelným datadiskem, který nabízí oproti Empire několik vylepšení, láká kampaňovým multiplayerem, ale hlavně se dobře hraje a zapadá do koncepce celé série.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama