Risen 2: Dark Waters Recenze Risen 2: Dark Waters

Risen 2: Dark Waters

Ondřej Hrabec

Ondřej Hrabec

22. 4. 2012 22:00 19
Reklama

Píše se rok 2001 a Piranha Bytes vydávají svůj posléze opěvovaný Gothic. Nyní, o 11 let později, se nám dostává do rukou další pokračování série, která v poslední době musela čelit schizmatu dvojice následníků. Přestože čtvrtý díl Gothicu se může pyšnit tímto kdysi uznávaným jménem, pravý duch značky nadále žije v Risen a nyní i Risen 2: Dark Waters.

Německá škola RPG

Pár rekapitulačních slov na začátek, z čeho vlastně plynula a plyne krása RPG produkce německých studií. Obecně se zdá, že vliv domácího kulturního zázemí se do těchto her promítá mnohem více, než jsme zvyklí u „nablýskané“ sword and sorcery fantasy Spojených států. Podobně jako u polských tvůrců Zaklínače, se nacházíme v naturalisticky podaném světě, kde o lidovou vulgaritu, věrohodnou všednost a reálné vykreslení folklóru není nouze. V širém světě se vaším největším problémem často stává pouhé přežití setkání s kancem v divočině či nalezení volné postele (po vzbuzení původního spáče a zabrání) a k nějakým závažnějším záležitostem se hráč dostane až tehdy, když si to zaslouží. Bezejmenný hrdina se musí nejprve vypracovat z nýmanda, než se bude moci volně producírovat jako uznávaný občan města ve čtvrti vyšší třídy nebo si uložit 40 těžkých seker mrtvých orků do batůžku. A když náhodou nemáte zrovna dobrou náladu, můžete dát beztrestně do držky každému, aniž by vám v dalším okamžiku svorně nenabídl pomocnou ruku.

Ono to takové bylo vždycky, na jednu stranu Gothicy sledovaly správné prvky usnadňující ponoření do světa hry, na stranu druhou se v nich vyskytovaly frustrující, někdy však i roztomilé chyby a bugy v herní mechanice. Risen 2 se od původního konceptu příliš nevzdaluje a vzdává hold klasice. Z toho důvodu první otázka, kterou jsem si po vstupu do hry kladl, byla, jestli se autoři pokusí i o určité inovace, které si přece už trochu zaprášené jádro hratelnosti zasluhuje. Oproti prvnímu Risen lze konstatovat, že seznam inovací se u druhého dílu rozrostl, ale ne vždy bylo vše potenciálově dotaženo. O tom ale až později.

Z gotiky do novověku

Jedním z pravděpodobně nejsilnějších prvků hry je zdárná volba tématu. Propracování přechodu historických období z temného středověku do období koloniální expanze, z nichž se inspiruje již předchozí díl Risen, konečně získalo tu hlavní příchuť, s níž je i raný novověk spojován – zámořské objevy a mořeplavba. V návaznosti na osvobození titánů z hlubin se svět Risen potýká s destrukcí poloviny světa, kterou tyto rozmrzelé bytosti ze svého polobožského plezíru způsobily. Vy jako bezejmenný hrdina, který ale konečně dostává trochu toho pirátského profilu, jste vyslán původně jako agent inkvizice do pirátského brlohu všech neřestí. Zde je vaším ústředním motivem sháňka po legendárních artefaktech, jimiž byste mohli zamordovat hlavního antagonistu hry – mořskou titánku Maru.

Během na RPG poměry standardní délky hry (25 hod) vytáhnete paty z úvodního ostrova hned na několik dalších, čímž Risen 2 překračuje stín minulosti v soustředění se pouze na jedno, byť rozsáhlé, prostředí. Příběh obsahuje to správné exotické koření, ale nejedná se o nijak hlubokou záležitost. Přispívá k tomu plochost vystupujících postav, které jsou ale nyní hráči k dispozici jako posádka jeho lodi a mohou ho i doprovázet. Občas s nimi můžete promluvit a poslechnout si jejich přehnaný dabing, neatraktivní vzhled a vyumělkovanou gestikulaci, ale o to v této hře příliš nejde.

Coury, rum a střelný prach

Mnohem větším tahákem prožitku jsou totiž úkoly typické pro povolání piráta - podrazy, zastrašování, smilnění, kopání a loupení pokladů prokládané souboji na kordy za pachu dýmu střelného prachu a čerstvě vychlastané flašky rumu. Nesmírně jsem si užíval nekorektnost celkové atmosféry, která prostě k tématu sedí jako hák na pirátův pahýl. Napumpovat domorodce olovem v roli svrchovaného zástupce dominantní civilizace a následně ukrást jejich posvátné zlaté sošky, sice může z dnešního pohledu provokovat, ale pro průchod hrou ala Cortéz sedí perfektně. Inspirace z temné historie „vítězné“ evropské kultury se projevuje i na dalších motivech asociujících Piráty z Karibiku. Nechybí nějaké to prokletí, kraken ani přízračná loď. Jisté spravedlnosti se přesto dočkáme, protože se objevuje i cesta opačná, dlážděná edukací v praktikách šamanismu – přiznejme, že není nad delikátní práci s jehlou a vodoo panenkou doprovázenou vřískotem inkvizičního modrokabátníka.

Řemeslo pirátské

Mechanizmy vývoje vašeho obávaného piráta dosáhly mnohých změn. Po rozkliknutí elegantního menu se nám odkryje pětice atributů: sečné zbraně, střelné zbraně, tvrdost, lstivost a vodoo (nahrazuje magii). Každá z charakteristik se ještě dále štěpí na tři talenty, např. lstivost na zlodějinu, výřečnost a špinavé triky. Tím výčet ale nekončí, protože zvyšováním základních atributů investováním bodů slávy (náhražka zkušenosti) se vám odemykají nabídky dovedností, které zahrnují některá zajímavá specifika vývoje postavy. Ostatně, kdo by nechtěl mít svou malou roztomilou opičku, co vám ráda pomůže odlehčit cizí měšce. Nebojte, ani na ikonického papouška se nezapomnělo.

Celkově se v tomto Risen 2 povedlo otevřít široké pole působnosti umožňující opakované hraní. Podle investice do vlastností vašeho hrdiny se odvíjí i postup ve hře. Tato velmi pozitivní hodnota budovaná od počátku série je opět reprezentována nejenom v boji, nýbrž i v řešení herních situací. Krom cesty chladné oceli se můžete věnovat obezřetnějšímu plížení a vylamování zámků. Nechce s vámi NPC spolupracovat? Můžete ji zastrašit, přemluvit, okrást nebo někdy i donutit ke spolupráci díky kletbě vodoo. Hledání vlastní cesty souvisí s tím, co hráče na Risen 2 upoutá asi nejvíce – průzkum.

Karibské safari

Výsadou série Gothic je utváření přirozených prostředí. Městečka a vesnice pokrývají pouze minimum z procházených oblastí, a proto se dřív nebo později musíte vydat do divočiny. Zatímco na animacích pohybu postav a jejich vzhledu se spíše šetřilo, prostředí nevypadá ani tak graficky úžasně (opět ty rozmazané scenérie v dáli), jako spíš hodnověrně. Je fascinující, jak v této práci s detailem, dle mého náhledu, vede Piranha Bytes stále stejně oproti konkurenci (např. Skyrim) jako v dobách minulých, kdy se pral Morrowind s prvým Gothicem. Okolní džungle je plná překvapení, v každé jeskyni, na každé skalní plošině, za každým zákrutem řeky se může schovávat nějaká ta cennost nebo dokonce mapa zakopaného pokladu.

Interakce s okolím opět sestává ze sbírání bylinek, vaření lektvarů, stahování kůže zvěře, kutání rudy či sbírání mušlí. V terénu se musíte pohybovat bez mapy, než nějakou najdete. Nové přibylo příjemné usnadnění fast travel featurou zpřístupňující se po objevení nějakého důležitého místa, což je logické, protože se budete často na ostrovy vracet a požitkářsky pátrat po vzácných artefaktech, o jejichž pozici je možné se dočíst v knihách poschovávaných po světě. Hráč se tak dostává na hladinu vnímání prostředí jako něčeho naplněného smysluplnými objekty. Vaše průzkumné expedice jsou bohatě odměňované a potápí vás do výpravných hlubin hry.

Bukanýrská férovka

Během prvních několika minut hraní jsem si musel několikrát připomínat, že vlastně hraju titul od Piranha Bytes, tudíž problémy s ovládáním je možné očekávat. Po několika hodinách jsem s povzdechem změnil mapování sprintu z Caps Locku na Shift. Ne, že by ovládání bylo mizerné – v klidných pasážích příliš problémů nezaznamenáte, to ale neplatí pro boj. Zaměřování nepřátel opět sem tam chaoticky přeskakuje a někdy se boj zvrhne v to, kdo udeří jako první a mlátí rychlým útokem toho druhého zaseknutého o překážku (Píseční démoni, vy víte o kom je řeč). Nepřátelé ve větším počtu naštěstí spíše krouží a nechávají vás, abyste si to vyřídili s tím načatým. Pozvednuté obočí s následným: „Co to sakra je?“ vyvolávají killing animace, které jsou nelibé na pohled a nadbytečné.

Také se vám někdy může stát, že hra moc do detailů nevysvětlí některé své přednosti, což je škoda. Jako příklad mohou sloužit zejména zábavné novinky přidávající špetku variability do pirátských duelů. Řeč je o špinavých tricích a střelných zbraních. Po vzoru Indiana Jonese máte alternativu nedžentlmensky prohnat hlavu soka výstřelem z věrné bambitky (vrhacím nožem, oštěpem). Pak tu máme i záležitosti vyloženě neférové – mrštění soli do očí, plivání ohně nebo jedna přesně mířená kokosovým ořechem do ciferníku. V porovnání s tím se cesta domorodého vodoo nebo dalekonosných mušket může zdát relativně čestná. Podstatné je, že se nemůžete naučit všechno a vaše volba, jestli se přidat na stranu inkvizice (muškety) nebo kmenů starousedlíků (magie) tak nabývá trochu na váze.

Samostatnou kapitolou jsou boje s bossy, které pro mě jako mušketýra byly relativně neuspokojující (jednoduché). Přebrání quick time eventů, jinde ve hře jakž takž sloužících svému účelu setřesení jaguára z krku nebo úhybu pasti, působí nestejnorodě ke zbytku hry. Hned ve dvou případech se tvůrci snažili v boss fightech zaujmout, bohužel však repetitivním pobíháním a vrháním oštěpu na slabé místo netvora. Střety také nejsou nijak zvlášť odfázované, že by se v nich něco dynamicky měnilo, proto i jejich poselství vyznívá do ztracena. A to ani nepadla řeč o závěrečném odpravení Mary, protože to už je vyloženě nepovedený vtip.

Skvrny na kabátě dlouhého Johna Silvera

Risen 2, ačkoli hra silná ve své nelinearitě, atraktivním prostředí a možnostech průzkumného chování, je na druhou stranu srážena malými chybami (krom výše zmíněných) rázu nekonzistentního a sveřepého překladu, pokulhávajícím pathfindigem vašich parťáků nebo chybějícím reflektováním kontextu u NPC (ano, příklad s rozbitou hubou a pomocnou rukou z úvodu najdeme i zde). To jsou faktory, jež hráč víceméně přejde, ale o závěru hry tvrdit něco podobného by bylo asi bláhové. Vyvrcholení putování totiž působí odbytě a kazí mnoho hodin zábavy předcházející tomuto momentu. V součtu ale Risen 2: Dark Waters patří k unikátnímu RPG zasazenému do pirátské tématiky. Zejména srdce příznivce Gothic série pookřeje pod „starou dobrou“ herní mechanikou rozvíjenou v rámci mírného pokroku. Nalijte si sklenku Morgana, vyplouváme!

Risen 2: Dark Waters
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Risen 2: Dark Waters předkládá unikátní zážitek držící se tradice Gothic série se všemi svými převažujícími klady i několika zápory. Drobné inovace posouvají kvalitu vpřed, ale část z nich zůstala nedotažena.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama