Sniper Elite V2

Být odstřelovačem je těžká řehole. Dlouhé hodiny ležíte bez hnutí, čekáte na příchod oběti a když se konečně objeví, máte obvykle jen několik málo vteřin na odhad vzdálenosti, síly větru a rychlosti pohybujícího se cíle. Tohle všechno najdete ve Sniper Elite V2. Budete si vybírat vhodnou pozici, pozorovat chování nepřítele a samozřejmě střílet. Ovšem zatímco palba do německých oficírů je velká zábava, našly se i nedostatky, které zážitek z exkurze do rozbombardovaného Berlína trochu kazí.

Hodina anatomie

Skutečně není nic uspokojivějšího, než když správně nadsadíte mířidla a vyšlete kulku na několik set metrovou cestu se zastávkou v čele nic netušícího odstřelovače. A takových momentů ve hře není málo. Budete pálit do pěšáků, velících důstojníků, ale i do výbušných náloží a do nádrží projíždějících tanků. Každý úspěšný výstřel navíc doprovází efektní zpomalená jízda za kulkou, zakončená rentgenovým pohledem do útrob potrefeného nebožáka. Můžete tak sledovat, jak vaše kulka proráží nosní přepážku, provrtává dva obratle a nakonec tělo opouští. Je to opravdu naturalistická záležitost vhodná pouze pro otrlé, ale zároveň jde o vynikající ocenění vaší přesné mušky. Provedení zpomalených animací se až na průběh zranění téměř nemění, přesto se pohled na mrzačení nacistů neomrzí. Sniper Elite V2 není jen o válení se v prachu a hledání Němců v hledáčku. Tahle hra zprostředkovává sniperský zážitek se vším všudy. Každá mise obvykle začíná v relativně bezpečné oblasti, odkud se vydáte za nepřátelské linie.

Úrovně mají sice koridorový charakter, ale obvykle představují jednu či dvě paralelní cestičky, pokud se chcete danou oblastí raději proplížit. Odstřelovačské pozice v některých případech určuje sama hra a v takovém případě, vás žlutý ukazatel přesně nasměruje na místo, kde máte zalehnout. Ovšem najdou se i takové úrovně, kde máte svobody mnohem víc. Chcete si udělat hnízdečko ve strážní věži, anebo raději zalehnout na střeše skladiště, výběr je na vás. Svoji pozici navíc můžete zabezpečit minami a nástražnými výbušninami, které odpraví první vlnu dotírajících nepřátel a zároveň vás upozorní, že je pravděpodobně čas na změnu pozice. Potěšily nás i drobné detaily, jako když musíte výstřely načasovat spolu s explozí, nebo hlášením rozhlasu. Zkrátka, všechny tyhle maličkosti společně tvoří iluzi toho, že jste chladný profesionál s přesnou muškou. Bohužel umělá inteligence nepřátel tuto iluzi silně narušuje.

Jako na střelnici

V klidovém stavu si pěšáci hledí svého, chodí po předem daných trasách a všechno se zdá být v pořádku. Problém nastane, když vojáky vytrhnete z jejich rutinní obchůzky. Obklíčení snipera, krycí palba nebo seskupení, žádnou z těchto vojenských taktik ve hře neuvidíte. Jakmile se spustí poplach vojáci začnou zmateně pobíhat sem a tam, jeden mizerný úkryt mění za druhý a všichni obvykle stojí ve frontě na ukotvený těžký kulomet, kde jsou pro hráče velmi snadným terčem. Dalším příkladem hloupé umělé inteligence je funkce poslední spatřené pozice. Když se nepřátelům ztratíte z dohledu, znázorní hra pozici, na které jste byli naposledy spatřeni formou poloprůhledného ducha. Vojáci se tedy domnívají, že jste na jedno místě, zatímco vy se mezitím přesunete a přepadnete je ze zálohy. Zajímavá funkce, která má i svoje nevýhody. Řekněme že vběhnete do chodby, u jejího vstupu za sebou zanecháte ducha coby ukazatele poslední spatřené pozice. Do té samé chodby vběhne voják, dojde až k průhlednému fantomovi a tam jen stojí a čučí do prázdného rohu na místo, kde vás naposledy viděl. Bohužel i takové drobnosti umí nabourat atmosféru a kvůli hloupé umělé inteligenci si spíš než uprostřed válečného konfliktu připadáte jako na střelnici.

Pro každého něco

Sniper Elite V2 se spoléhá především na palbu z odstřelovací pušky, ale vedle toho jde o vcelku standardní střílečku z pohledu třetí osoby obohacenou o celou řadu moderních herních prvků, jako je systém krytí a regenerující se zdraví. Tu a tam narazíte na pasáže vhodné k nepozorovanému plížení, ale upřímně, na střední obtížnost se dá vystřílet téměř z jakékoliv situace. Trefování do hlaviček vám navíc usnadní zadržení dechu, kdy se nejen zpomalí čas, ale červený kosočtverec v hledáčku vám navíc ukáže, kam přesně kulka dopadne. Jde o šikovnou pomůcku, která usnadní celou řadu hektických situací, kdy si prostě chcete být jisti svojí muškou. Jak ale postupujete úrovněmi, učíte se nadsazovat mířidla bez pomoci ukazatele a začnete sázet head shoty jakoby nic. Pro ty kteří se bojí, že druhý Sniper Elite tak trochu vyměknul, je tu celá řada nastavení obtížnosti. Můžete si zvolit maximální realismus, který vypne veškeré pomůcky a razantně vám srazí výdrž, anebo si můžete nechat původní hodnoty zdraví a nakombinovat je s realistickou balistikou.

V singleplayerové kampani se podíváte do jedenácti vcelku rozmanitých úrovní, od historického centra rozbombardovaného Berlína, až po utajené tovární komplexy a jiné průmyslové oblasti. Kampaň váže dohromady slušný příběh, ve kterém se coby agent tajné služby OSS vydáváte do srdce hroutící se třetí říše s cílem zlikvidovat špičky nacistického raketového programu V2. Škoda jen, že hra děj vypráví skrz suchopárné briefingové texty. Vedle kampaně je tu i kooperativní hra, kde se můžete spojit s kamarádem a projít si jednotlivé úrovně společně. Chválíme režim Overwatch, kde se jeden z hráčů ujme role snipera a druhý pěšáka. Ten na zemi plní úkoly, zatímco odstřelovač jej kryje shora. Overwatch je zábava, ale dopředu se připravte na hádky o to, kdo bude v příštím kole poskytovat krycí palbu a kdo bude běhat po ulicích. Sniper Elite V2 je vydařená hra s pohlednou grafikou a přístupnou hratelností, kterou zdobí chytlavé a především uspokojivé odstřelování. Ano, hloupá umělá inteligence možná odhaluje švy herních mechanismů, které nabourávají atmosféru, ale samotná hratelnost je natolik zábavná, že nedostatky přehlédnete.