Gianni Morbidelli, Massimo Pigoli, Andrea Chiesa, Francesco Ascani. Pro někoho čtyřka neznámých, pro jiného esa SuperStars V8. Že nevíte, co je to za soutěž? I to je svým způsobem diagnóza jistého motoristického seriálu přetaveného do gigabytů herních dat, které jsme v posledních dnech převzali k důkladné kontrole.

Italský šampionát cestovních vozů SuperStars láká průměrného fandu asi jako vaši partnerku výlet na Kokořín, nicméně vůně zahřátých pneu a spálených spojek pod taktovkou studia Milestone se předvádí na počítačových monitorech již podruhé. Je to prostě fakt, který je nutné přijmout a zbytečně se nedivit. Loni v létě se šláplo na plyn v SuperStars V8 Racing, nyní nese obal s hrou dovětek „Next Challenge“. A co si vlastně mají hráči pod pojmem "Další výzva" představit?

Věc se má tak, že vývojáři slyšeli na různé výtky k původním SuperStars (polovičatá licence, chybějící kamera v kokpitu…) a seznam úprav nakonec měli tak dlouhý, že vznikl nový díl. Místo těchto docela rozumně znějících argumentů však hráčovi pod nosem smrdí cosi, co vysokooktanový benzín jaksi nepřipomíná. Jde spíše o peníze? O snahu lehce vydělat na rychlém druhém dílu? U známé série by takový tah nepřekvapil, ale téměř bezejmenná motoristická značka si docela troufá. Next Challenge především nese známky narychlo spíchnuté rozšířené edice pro nepříliš zajímavou hru než pokračování, do kterého se vyplatí investovat.

Konec klonům

Novinka se od svého předchůdce v řadě vlastností liší, ale vylepšení jsou dost často shazována novými nedostatky nebo je za vylepšení nelze tak úplně považovat. Je otázkou, zda upřímně ocenit například kompletní licenci, kterou bychom měli brát spíše za samozřejmost. Každopádně pokud jste se v původní hře smáli čínským napodobeninám skutečných vozů, tak v Next Challenge komedie opravdu skončila. Všechna auta jsou již věrná svým předlohám, takže na jedenácti tratích už nepotkáte cosi, co se hodně podobá Mercedesu C, Cadillacu CST, Chevroletu Lumina či Chrysleru 300C, ale půjde skutečně o tyto vozy. Jako na zavolanou přijelo i svůdné Masserati Quatroporte, na druhou stranu ale v základu chybí prestižní Porsche Panamera, se kterou si debut ve skutečném seriálu letos na jaře odbude portugalský pilot João Barbosa.

Pakliže je Panamera jen drobnou šmouhou na snaze vylepšit nedopečený letní koláč, další herní návdavky jsou už sráženy markantnějšími prohřešky. Ve staré recenzi jsme volali po pohledu z kokpitu vozu, ale po zkušenosti s Next Challenge jej už v sérii nechceme. Uvnitř auta totiž budete postrádat ten pravý závodní feeling... Jak to vysvětlit - když natočíte motor a rozjedete se v GTR či Test Drivu, máte pocit, že jste opravdu vlezli do auta. V SuperStars ne. Tady si připadáte jako na trenažéru v autoškole, chytnete se volantu a sledujete před vámi plavající silnici. Je vidět, že kokpit byl tvořen dodatečně a nestavělo se na něm. Uvnitř vozu nemáte dobrý pocit z jízdy, připadá vám, že grafika kabiny je na dění na trati skutečně jen naroubovaná.

Devatenáct zaprášených vysavačů

Na nemastném a neslaném pocitu z jízdy se podílí také průměrné ozvučení. Kabina nevyluzuje „technicistní“ zvuky jako třeba v Gridu a ještě horší je skutečnost, že vozy bez ohledu na značku znějí takřka totožně. Projevuje se to i na dílčích detailech, jako je identické cvakání kulisy řadící páky nebo stále stejný vytí motoru při podřazování před zatáčkou.

Když bylo naťuknuto audio, přejděme rovnou i ke grafickému zpracování hry. Zatímco modely vozů jsou vyvedeny solidně a minimálně se vyrovnají konkurentům z Gridu, vše ostatní je kvalitativně přeci jen vzdáleno tomu, co bychom od současné závodní hry čekali. Okolí tratí je fádní a na objektech se detaily šetřilo natolik, že si napoprvé připadáte jako byste spustili staré World Racing. Velmi dobré je zpracování nečistot na karoserii, ale model poškození, o kterém vývojáři rádi mluvili, je pouze o něco méně jalový než v původní hře. Ne že bychom čekali roztržení auta vejpůl ála Carmageddon, ale pokud víte, jak vypadají auta po čelním nárazu ve stokilometrové rychlosti, budete považovat vozy se SuperStars za vrchol nezničitelnosti. Pavouk na čelním skle, ohnutý nárazník a rozbitá světla jsou po „totálce“ opravdu trochu mimo mísu, co říkáte? Nicméně toto je problém většiny současných závodních her, zde musíme být přece jen shovívavější.

Nastavuj a jeď

V garáži doznala značného rozšíření nabídka takzvaných Presets, což není nic klasičtějšího než sbírka konkrétních přednastavení vozu k určitým typům soutěžního zatížení. Původní hra se omezovala na dva presety, a to kvalifikaci a samotný závod. Ty jsou nyní doplněny specifičtějšími volbami, jako je rychlá, pomalá či velmi technická trať a podobně. Zde si vybere zřejmě každý, kdo se nehodlá babrat s individuálním nastavením, ovšem je tu jiná potíž. Zkušenější hráč brzy zjistí, že dobré nastavení vozu přestalo býti polovinou úspěchu. Vývojáři trochu přiškrtili tvrdost AI z minulého dílu a, světe, div se, závodit s osmnácti soupeři je nyní o něco jednodušší. I na dvě závěrečné obtížnosti není problém po pár tréninkových kolech dýchat Morbidellimu na záda a v první pětce nejrychlejších diktovat tempo závodu. To u V8 dříve nebylo úplně pravidlem.

Nervozita z prstů na klávesnici zkrátka trochu spadla. Na klávesnici? Ano. SuperStars je sice sympatické tím, že půldruhé tuny vážící auto nelze zastavit pomyslným vyhozením kotvy jako v Gridu, ale coby dospělá arkáda by neměla překvapovat svým strohým přístupem k herním volantům. Pakliže si užijete hru s volantem bez nejmenších problémů a bez jakékoliv potřeby něco měnit, buďte šťastní. Ve hře totiž nebyly k nalezení žádné pokročilé funkce, ke kterým patří nastavení deadzone, citlivosti, rozsahu záběru ve stupních a podobně. O nějakých profilech pro známé volanty typu G25 nemůže být ani řeči…

Morbidelliho jméno už tu dvakrát padlo. Tento známý veterán a epizodní člen eltiního klubu Formule 1 se na vzniku Superstars V8: Next Challenge osobně podílel a dohlížel na fyzikální model. Ano, je sice hezké, že po dešti začne ideální dráha osychat a je nutné si dávat pozor na vlhké kraje vozovky, nicméně to už tu bylo za časů Grand Prix 3. Je nám spíše záhadou, proč vývojářskému týmu unikly i v přepracované verzi hry některé jiné detaily. Jak je třeba možné, že vás písek ani tráva nijak zásadně nezpomalují? A proč nelze závodit pod vlastním jménem a týmovými barvami? A co vlastně za půl roku vylepší a zbabrá Next Challenge 2 ? Volejte Morbidellimu. Možná teď shání parťáky do nové sezony v multiplayeru.

250,-