Take On Helicopters Recenze Take On Helicopters

Take On Helicopters

Vojtěch Matěna

Vojtěch Matěna

30. 10. 2011 23:00 4
Reklama

Vývojáři z Bohemia Interactive jako pilné včelky již pracují na dalším dílu válečné série Arma, ještě předtím se však odhodlali splnit toužebná přání fanoušků o vytvoření striktně vrtulníkové simulace. Doslova vymodlená hra Take on Helicopters se tak dočkala svého vydání, ačkoli by se dalo říci, že s pacifistickým pojetím nemají autoři žádné zkušenosti. Odebrali nám zbraně, převlékli nás do civilu a poslali vzhůru do nebes. Malé šťouchnutí do válečného konfliktu si ale přeci jenom nedokázali odpustit.

Výzva nebo relaxace? Vyberte si!

Přestože jde o titul vytvořený především na žádost komunity, nebyli jsme ani náhodou odbyti béčkovou prací a jen mírně přepracovanou verzí leteckých pasáží Army - změna je komplexní, a proto můžeme mluvit o zcela nové značce postavené na zcela jiných principech a cílech. Hned na úvod bychom se však změnili zmínit především o leteckém modelu, který si sami výběrem obtížnosti zvolíte. Simulátor na slovo vzatý si užijí milovníci realismu, naopak zjednodušený arkádový model vyhoví nenáročným, až relaxačním přeletům. Zlatá střední cesta pak připadne k potřebám těm, co hledají přijatelnou adekvátní výzvu.

Pravda, ani nejtěžší obtížnost vás neobklopí těmi nejtitěrnějšími detaily a nezatopí vám ihned po sebemenší chybičce, ale troufáme si tvrdit, že takové touhy hraničící až s masochismem má opravdu jen velice malá cílová skupina hráčů. Se zvýšenou obtížností se logicky snižuje tolerance, větší vliv na řízení se přikládá povětrnostním podmínkám a o co by se v jiném případě starala automatika, to budete mít na starost vy. Obzvláště pikantní je pak samotný start vrtulníku, kdy se můžete vznést pomocí jediného tlačítka, nebo absolvovat náročnou proceduru zapínání všeho potřebného v kokpitu. Ten je totiž plně interaktivní a krom ovládání motorů či světel si můžete naladit třeba i jinou rádiovou stanici, v níž si lze mimo jiné poslechnout soundtrack z kultovní hry tohoto českého studia s názvem Operation Flashpoint. Pokud tedy nedáváte přednost harmonickým zvukům točivé vrtule nad vámi.

Vstříc světlejším zítřkům

Že autoři v žádném případě neberou Take on Helicopters na lehkou váhu, stvrzuje tak trochu překvapivý výskyt příběhové linie, na jejíž důležitost ve vrtulníkovém simulátoru by asi nikdo zdravý předem nesázel. Hlavní postava Tom Larkin, jehož otec zemřel při tragické nehodě, má tak spolu se svým bratrem nelehký úděl postavit leteckou firmu znovu na nohy a zajistit její finanční situaci. Co taky jiného by se dalo u takto specifického žánru vymyslet – jiných zápletek se po pravdě moc nenabízí. Přesto přítomnost děje napomáhá dobru věci, protože díky němu hra nabývá určitého tvaru a rámce, potažmo získává na zajímavosti a koneckonců, do nenásilné hry se příběh s rodinným námětem zkrátka a dobře hodí. Nehrozí proto, že byste byli jen zavaleni jedním úkolem za druhým a cyklický proces neustále opakovali. Naopak tu dostávají šanci vybrané RPG elementy, byť ve velmi umírněné podobě.

Za splněné mise totiž získáváte peníze, s nimiž můžete naložit koupí nového vrtulníku či ten dosavadní opravit. Právě opravy spíše otravují a působí jako páté kolo u vozu, než aby hře něco přidávaly. Možnost obejít si stroj a prozkoumat veškeré části působí sice na poprvé poučně a zajímavě, ale problém je v tom, že aniž byste stroj nějakým způsobem poškodili, stejně jsou po vás opravy vyžadovány, a když se ta samá situace opakuje již poněkolikáté, začínáte si už klepat na čelo. Samozřejmě můžete nechat vrtulník nadále poškozený, avšak riskujete tím možnost nevyzpytatelného chování stroje ve vzduchu. Nekontrolované pohyby v pěti stech metrech nad zemí ale vyvolávají trochu nepříjemný pocit a obavy o budoucích minutách.

Jde to i beze zbraní

Přestože bychom od natolik úzkého žánrového zařazení předpokládali, že náplň misí se bude v jednom kuse opakovat, byli jsme příjemně překvapeni jejich pestrostí. Jednou se vydáváte na okružní let kolem golfových hřišť, v jiném případě filmujete velryby, ale dojde třeba i na přenos jednotek SWAT či záchranné operace. V naprosté většině případů však převažuje klidný ničím nefrustrovaný let a vyloženě dynamické adrenalinové akce dostávají v konečném součtu minimální prostor. Snad jen výlety do válečných časů zpracované formou flashbacků lze brát jako výjimku. Důvodem je záměr autorů přenést na hráče především autentické pocity a důraz na celkový nerušený zážitek, čehož se podařilo dosáhnout na jedničku.

Velké zásluhy také patří krásnému prostředí města Seattle, v jehož okolí strávíte naprostou většinu času. Do jižní Asie totiž zavítáte spíše sporadicky. Vzhledem k volnosti, kterou vám autoři ochotně servírují, si můžete projít detailní krajiny třeba celé pěšky. Musíte však počítat, že skloubením použitého enginu a rozlehlého prostředí muselo dojít k ochuzení texturových ploch, tudíž zaparkovat s vrtulníkem uprostřed města sice můžete, ale výlet po památkách nečekejte. Pohled z výšin však působí na oko velice dobře, nároky na grafiku přitom nejsou přemrštěné a potěší i široké možnosti úprav v nastavení. Take on Helicopters však na každý pád nepatří do rukou každému, byť se autoři mermomocí snažili, aby jejich výsledná práce zaujala co nejširší publikum. Pokud si ale v leteckých simulátorech libujete, v tomto případě nešlápnete vedle. Zvláště když Bohemia Interactive opět spoléhají na dodatkovou práci komunity, která se do dalšího rozvoje hry určitě ráda zapojí, jak to bývá zvykem.

Take On Helicopters
Windows PC

Verdikt

Detailní letecký simulátor, na kterém je odveden kus pečlivé práce a splňuje pacifistickou formou vše důležité, co jsme od něj očekávali a chtěli. O vyšperkování k dokonalosti se ale musí postarat až komunita.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama