Tangled: The Videogame

„No jo. Dlouhý vlasy, krátkej rozum, že Šváro.“ Na tuhle větu nikdy nezapomenu. Při každé příležitosti mě s ní na prvním stupni základní školy tepala učitelka, co ještě dlouho po sametové revoluci sála z prsu bolševiské vychovatelské doktríny a přísahala na Gorbačovovu smrt, že kdo nenosí patku, musí být zákonitě úplně blbej. Nakonec ji kolegové přesvědčili, že to tak není. Že délka a hustota zalesnění lebky nemá na inteligenci, natožpak na funkci, sebemenší vliv. Svět se zkrátka změnil a my s ním. Ovšem stejně nevím, co by dnes kantorka ze staré školy říkala na takové Tangled: The Videogame. Já vím, peskovali se jen zarostlí kluci, ale… hru, kde má ženská z vlasů takovou hadici, že po ní může spouštět klavír, no to se vážně nedá přejít mlčením.

Tangled: The Videogame je poměrně věrnou adaptací stejnojmenného disneyovského kresleného filmu, který si odbyl světovou premiéru koncem listopadu a pomalu se s ním seznamují i čeští diváci. K filmovému Tangled, tedy v češtině Na vlásku, jen stručně: ačkoliv je to za čtvrt miliardy dolarů dosud nejdražší animovaný snímek, rozpočet mu zřejmě nedopomůže ke kultovní pověsti, jakou získal  kupříkladu Lví král, Shrek či Doba ledová. Ale jako rodinná komedie funguje skvěle a především Tangled opět posunulo dosavadní hranice počítačové animace. Jako animák vypadá zkrátka skvěle a s přihmouřením oka je stejně jako jmenovaná konkurence, stravitelné pro celé spektrum publika, tedy pro děti i dospělé. Hra, kterou jsme recenzovali, ale nic z toho nemá. Vlastně není tak úplně jasné, pro koho kromě akcionářů Disney Interactive vznikla. Dospělí v ní nenajdou chytrou infantilnost a zajímavou grafiku Maria či Sonica a dětem bude místy připadat nepochopitelná.

Špetka naděje

Přitom zpočátku vypadá vše docela růžově. Tangled jako 3D hopsačka uvede hráče do střídavé role dvou hlavních filmových postaviček – hrdiny Flynna a princezny Rapunzel, která s Flynnovou pomocí uteče z vězení a oba společně vyrazí skrz pohádkovou zemi k zámku princezniných rodičů. Chvíli to vypadá na velmi zajímavou cestu. Prostředí Tangled je založeno na skákání, hopsání, zkrátka na překonávání přírodních překážek a vtipně vybízí hráče, aby střídavě ovládal obě postavy, které si musí pomáhat, jinak by se ve světě plném propastí a neprostupných houštin nikam nedostaly. Týmová práce – to je poselství hry. Zatímco se děvče věší na haluz stromu svým dlouhým vlasem (to je její základní charakteristika plynoucí z filmu) a ladně se zhoupává nad propastí, Flynn se již záhy po hráčově přepnutí prosekává neprostupným křoviskem a bojuje s nepřítelem. Vzájemná pomoc je tu základ. Když se Flynn nemůže vyškrábat na útes, vytáhne ho Rapunzel svou kšticí, když Flynn útočí na cizí rytíře, cítí se princezna v bezpečí a sbírá bonusová světélka, započítávající se do arkádového skóre. Celá hratelnost je navíc povýšena i tím, že designéři vkládali zákeřná místa do krajiny spíše skrytě a hráč musí docela přemýšlet, aby postavičky využily své speciální schopnosti beze zbytku. Musí mezi nimi v pravou chvíli přepínat a posílat je na ta správná místa, kde si budou co platni. Nejednou se mi stalo, že jsem na speciální houpačce vystřelil k vyvýšené římse princeznu a zanedlouho zjistil, že se dál nedostane, protože s tamnějšími houštinami si poradí jen Flynn. Musela tedy přijít výměna. Flynn se po princezniných vlasech vyškrábal nahoru, rozsekal křoví, vrátil se dolů a Rapunzel ho mohla na další obrazovce přetáhnout přes velkou propast, kterou by svrchu nepřeskočil.

Kam se vrtnout?

Základní pointa Tangled je jasná, a tak je konečně vhodné napsat, proč vlastně tuhle hru pod stromeček raději nekupovat. Tangled je totiž alespoň v PC verzi plné nedodělků a nekvalitního balastu. Začněme tím, proč se u této hry budou desetileté děti vztekat, ačkoliv je právě pro ně určena. Protože budou zmatené a dezorientované! V Tangled totiž vůbec nefunguje navigace za dílčími příběhovými cíli a dokonce i já jsem v téhle juniorské eskapádě párkrát tápal. Ve hře sice funguje jakási šipka navigátorka, ta však není součástí HUDu a objevuje se pouze u dveří, nebo koridorů, kde začíná quest, nebo končí level. Čili je takřka k ničemu, protože na hráče čeká vždy až u samého cíle cesty. A než se k ní dostane, může se pěkně zapotit. Jakkoliv jsou totiž jednotlivé úkoly zadávány primitivní větnou skladbou, není z nich dost dobře jasné, kam dotyčná questová osoba chce, aby dvojice hrdinů šla. Například jeden hospodský posílal dvojici pro úkol neustále kamsi „ven“, ale kam přesně myslel, když z jeho knajpy vedly dva rozdílné východy a každý do úplně jiného a rozvětveného sektoru? V normálním RPG by to nevadilo, právě naopak, ale v dětské hře z toho vznikla zabitá půlhodina ve špatně zvolené oblasti, do které se pak hrdinové vrátili až s dalším a úplně jiným úkolem.

V Tangled se také častokrát stává, že hráč dojde na domnělý konec levelu, nebo k místu, které se mu zdá klíčové, avšak nic se zde nestane a dochází k další nejistotě. Má se vracet? Najít tajný portál? Hra je prosta jakéhokoliv informačního servisu a člověk v podstatě vůbec netuší, co se kolem něj děje a proč. Zmatek do orientace vnášejí i postranní arkádové minihry, na které hráč naráží v podobě sbíratelných hvězdiček levitujících přímo na cestě a bohužel,  tyto hříčky na úrovni Vlka sbírajícího vajíčka z digitálních budíků jsou nejen předvídatelné a primitivně jednoduché, ale z hvězdiček především není poznat, které arkádky jsou povinné (vedoucí k postupu levelem) a které jen doplňkové (anebo které už jste jednou hráli). To vše samozřejmě znamená opakované hraní již jednou či víckrát hraných blbin, které se ani nedají předčasně vypnout. Nebohé děti! Pomyslel někdo z vás na chudáky děti?

Polygony z prstů jedné ruky

Tangled je zaprvé matoucí a zadruhé také dává velmi okatě najevo, s jak minimálními náklady a naopak vidinou maximálního zisku bylo vytvořeno. Troufám si říct, že Tangled je i na dítě se svou čtyřhodinovou akcí příliš krátké a v koncentrovanosti zážitku se to bohužel nijak neodráží. Vzájemná pomoc dvou charakterů je vlastně to jediné, o co ve hře jde. Nic dalšího autoři nevymysleli a pokud bychom tedy měli Tangled obsahově hodnotit jako hopsačku, pak oproti podobným hrám z konzolí vypadá vyloženě chudě až trapně. Nebo je to RPG? Ne, těch patnáct soubojů a desítka questů by byla spíše urážkou žánru. Tak adventura? Chtěl bych slyšet argumenty, na jejichž základě by někdo Tangled právě takto označil. Ne, Tangled je prostě krátká, nijaká a levně vypadající hra, které nasazuje korunu doslova odpudivé grafické zpracování. To vrací hru někam do roku 2000 a při pohledu na modely postav se mi před oči vkrádá vzpomínka na první Empire Earth s maximálním zoomem na jednotky. Rozplizlé textury, málo efektů a extra málo polygonů – tak vypadá Tangled, současná moderní hra. Tangled tedy není pro nikoho. Má sice světlou základní pointu, ale jinak je to hubená šeredka, což je dnes hodně málo i na dětský rádoby budget. Končíme, zacuchaly se nám vlasy.