The Dark Eye: Chains of Satinav Recenze The Dark Eye: Chains of Satinav

The Dark Eye: Chains of Satinav

Lukáš Kunce

Lukáš Kunce

2. 7. 2012 22:00
Reklama

Obdivuhodně úspěšná série The Dark Eye, jejíž název byl dosud široké veřejnosti znám zejména ve spojitosti s tradiční a v Německu extrémně populární hrou na hrdiny, se po úspěšné počítačové RPG adaptaci s podtitulem Drakensang dočkala také transformace do podoby klasické point'n'click adventury. Chains of Satinav, jak zní její název, sice zaujme nádhernou pohádkovou grafikou, ale z dokonalého světa vás rychle vyžene poutavý příběh s mnoha nepříjemnými momenty.

Byl jednou jeden kluk...

A ten kluk se jmenoval Geron. Mladý ptáčník z městečka Andergast, se kterým si matička příroda fakt vyhrála. Jako by snad nestačilo, že nepatří k těm nejurostlejším a nejzdatnějším, ona na něj musela být uvalena i jedna nepříjemná kletba. Nepříjemná do té doby, než se do Geronovy kůže dostane sám zkušený hráč, jenž je schopen mladíkovy zvláštní dovednosti využít. Jediným mrknutím oka totiž zvládne roztříštit téměř jakékoliv křehké těleso, čímž si od ostatních měšťanů vyslouží tak akorát vyhýbavé pohledy a pomluvy.

V Andergastu se blýskalo na lepší časy. Krásné městečko se po nekonečných sporech se sousední Nostrií konečně přiblížilo k dohodě o míru, jenže od upálení Proroka se ve městě dějí zvláštní věci. Hrad a vůbec celý Andergast je navíc zamořen černými oblaky vran, o které se dle slov samotného krále má postarat právě Geron. V neobvyklém počtu ptáků vidí Geronův přítel Gwinling něco víc, a tak se černovlasý Geron vydává za městské brány, aby vyhledal pomoc mocné víly. Nuridarinellavanda, zkráceně Nuri, našeho hrdinu překvapí nejen svým vzhledem, a protože alespoň v tomto ohledu je Geron docela normálním klukem, zakouká se. S vědomím lži Nuri slíbí, že jí ukáže všechny krásy Andergastu, jenže právě tehdy se objeví první vážné komplikace...

Odlehčená klasika

Jakkoliv se nám to líbí nebo nelíbí, Chains of Satinav do žánru nepřináší absolutně nic nového. Hra nepostrádá rozdělení do desítek jednotlivých obrazovek, jednoduchý inventář, spousty aktivních předmětů a jejich kombinace, výčet bychom mohli zakončit přítomností mnoha hádanek. To všechno ale vídáme ve všech tradičních adventurách, takže proč vlastně se svět adventuráků nad hrou tak rozplývá?

Logicky prvním stavebním kamenem kladného přijetí je právě zachování všech těch stěžejních prvků. Jindy otravný průchod sebranými předměty je navíc zpříjemněn zapojením scrollovacího kolečka myši, za jehož asistence lze rychle zkoušet různé možnosti použití. Něco málo z nádobky s nápisem "kritika" si zaslouží snad až moc přímočaré a snadné puzzly, které až na výjimky nabízí řešení na jedné, dvou obrazovkách, přičemž si ale zachovávají přímo pekelnou promyšlenost. Řada z nich vyžaduje spolupráci Gerona a Nuri, protože jak dobrý je Geron ničitel, tak skvělá je Nuri opravářka.

Daleko rozpitější a navíc hluboce zažranou skvrnou na téměř čistém tričku jsou prázdné hlasy herců bez emocí. Přestože jsou veškeré dialogy nahrány velice pečlivě a ve vysoké zvukové kvalitě, jakýkoliv projev citů postavám v 99 % případů chybí, což ve hře, kde právě příběhovost hraje prim, je chybou jen těžko skousnutelnou. K už tak malé výrazovosti ještě přispívá odfláknutá animace – postavy sice "aby se neřeklo" otevírají ústa, ale řádně zvládnutá mimika také absentuje.

Oči slzí blahem

Na zadní straně toho pomyslného trička pak leží přilepený klíč k úspěchu. Ať už se o Chains of Satinav doslechnete či dočtete cokoliv a odkudkoliv, vždycky se objeví zmínka o vizuálním provedení a neobejde se bez superlativ. Nádherná ručně kreslená grafika, která hráče okamžitě odzbrojí, působí tak neuvěřitelně přirozeně, až se v ní mnohé důležité objekty ztratí. Dvousečná zbraň – jedni budou potěšeni tím, že se k cíli dostanou jen za použití svého rozumu, druzí se uchýlí k pixel huntingu.

Svět The Dark Eye je skvělým místem s mnoha překvapeními, do kterého bychom se klidně zase vrátili. Těch deset hodin, které jsme v něm prostřednictvím Chains of Satinav strávili, nás sice ze židlí neshodilo, ale plynulá hratelnost se špičkovým příběhem jsou argumenty dostatečně přesvědčivé. A navíc se na to tak krásně dívá... Jenom ta cena (40 €) je docela nefér.

The Dark Eye: Chains of Satinav
Windows PC

Verdikt

Vesměs kvalitní adventura. Uměleckými hodnotami sice vyniká víc než těmi herními, přesto by všem příznivcům žánru neměla uniknout.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama