Na začátek trochu opakování. Dawn of War II je perfektní strategie plná dynamiky, akce a skvěle vyvážených hrdinů. Strávíte u ní moře času a ani vám to nepřijde. Hezky se na to kouká, hezky se to poslouchá, ale určitě už víte, kde byl před tím rokem problém. Bingo, singleplayerová část, která sice nikoho příliš nezajímala, ale nějaké ty důvody pro všeobecné lomení rukama se najít musí. Aby prý ale nebyli za nevděčníky donekonečna, vyplodili lidé z Relicu datadisk, takže si s nimi za odměnu klidně zahrajeme hru, že hlavním záměrem nebylo jenom vydojit z lidí další peníze.

Povedená náprava

Jak už jste pravděpodobně stihli pochopit, Chaos Rising z větší části napravuje dojem ze zpackaného singleplayeru původní hry, přičemž jeho název „nenápadně“ naznačuje, o co že půjde tentokrát. Jen pro pořádek - vesmírní mariňáci se ještě nestačili vzpamatovat z oslav vítězství nad Tyranidy, a kde se vzala, tu se vzala, z Warpu vypadla nová planeta. Je celá zmrzlá a jen tak mimochodem si s sebou na hrbu veze armády Chaosu. Všem známým hrdinům proto nezbývá nic jiného, než aby se znovu chopili svých zbraní a už poněkolikáté hájili myšlenky jakéhos takéhos dobra. Tuctové až hanba a nepřidává tomu ani scénář, ve kterém budete několikrát užuž spět k finálnímu bossfightu, aby se hnusákovi povedlo nakonec  znovu utéct a vy jste ho museli nahánět na jiných planetách. Na druhou stranu je však férové dodat, že se vývojáři skutečně poučili a nesnaží se vás i přes natahování ne zrovna bůhvíjakého příběhu zavalit balastem v podobě stále se opakujících vedlejších misí. Všech čtrnáct úrovní má proto ve hře svůj smysl a je téměř vyloučeno, že byste se u nich nudili.

Nuda je pryč!

Zapomeňte tedy na mechanické přesuny skupiny gerojů směrem ke druhému konci mapy jen proto, abyste tam srovnali do latě nějakého silnějšího hejska; jednotlivé mise mají hlavu a patu a jde v nich vždy o něco víc. Jednou je to ochrana důležitých jednotek, jindy třeba snaha prosekat se k ovladači brány a s vítězoslavným smíchem ji zabouchnout. Zlepšení celkového zážitku pocítíte také díky větší volnosti ve volbě, jakým způsobem se doberete úspěšného konce dané mise. Nečekejte sice přehnané uplatňování vlastních rozmarů, stále jde o lineární akční strategii, nicméně možnost nějaký úkol ignorovat je pro potřeby dostatečná. Důvodem, proč se vývojáři rozhodli k tomuto kroku, je nový systém Korupce, nikoliv však té finanční. Jak už bylo řečeno, nepřítelem vám bude Chaos a po celou dobu tak budou muset vaše jednotky čelit temnému vábení. Kdykoliv se vydáte vstříc ne zrovna morálnímu rozhodnutí nebo použijete-li nějakou speciální schopnost či vybavení armád Chaosu, dostanou vaši hrdinové cejch a už se to s nimi na ukazateli zmiňované Korupce poveze. Bohužel, i když se budete snažit sebevíc, z kladných hrdinů se nikdy zrádci v tom pravém slova smyslu nestanou, tudíž potenciál zůstává nevytěžen a odráží se jen v tom, k jakému z konců se v poslední misi Chaos Rising dopracujete.

Bacha na naštvané knihovníky

Bavíme-li se o novinkách, zmínit musíme samozřejmě i novou postavu. Je jím Librarian Jonah, tedy Knihovník, a plní zde roli bojového mága. Do děje je tenhle chlapík zasazen už v jedné z úvodních misí a bez mučení přiznávám, že se z něho ihned stal stálý člen mého výsadku. Abyste rozuměli, jeho schopnosti jsou relativně silné a využijete ho především v případech, kdy vás obklopí mocná vlna nepřátel, tzn. často. Jonah umí najednou omráčit velkou plochu dotírajících, a když to nepomáhá, uzavře kolem bojujících kamarádů štít, aby si mohli na chvilku oddechnout. Na druhou stranu ale nemyslete, že by hrdinové jako Avitus, Thule nebo Cyrus byli nicky, neschopné postarat se o svůj zadek. Naopak, začnete s nimi už na 18. úrovni, případně si je importujete z vlastní uložené pozice, a když budete pilní, dostanete se k novému level-capu, jenž se nachází o dvanáct úrovní výše. Vlastně, musíte být spíše odhodlaní hrát stále dál, neboť díky místy přestřelené obtížnosti a chybičkách v pathfindingu budete muset některé úrovně opakovat. Naštěstí vám ale zůstávají zkušenost i nalezené předměty, takže je to lidově řečeno něco za něco.

Zbytek už jen rutina...

Co se týče samotného hraní a boje především, nic se od původní hry nezměnilo. Až na podobu jednotlivých map, určujících míru manévrovatelnosti, budete kosit nepřátele, využívat všechny dostupné schopnosti a těšit se ze siláckých hlášek. Pro ty z vás, kdo nemají zkušenosti s hrami Warhammer 40k jen dodávám, že tahle strategie je ryze akční, tudíž v ní neočekávejte žádné budování báze, jen přímý postup s jednotkami, které si na začátku vyberete. Jistým způsobem to sice omezuje propracovanost taktik, v bitevní vřavě Chaos Rising vám to ale bude nejspíš jedno. Dostáváme se tím samozřejmě i k multiplayeru, který si můžete zahrát i s těmi, kdo datadisk nemají, ovšem musíte počítat s omezením v podobě jediné hratelné rasy, kterou jsou nepřátelé ze sólo hry. Mariňáci Chaosu se však od svých nezkažených bratrů příliš neliší, tudíž není proč tvrdit něco o žhavé obměně. To i s ohledem na zařazení několika nových map ze singleplayeru. O trochu větší změna proběhla alespoň v módu Last Stand, kam přibyl tyranidský Hive Tyrant a Kouzelník od Chaosu, se kterými je nutné trochu se sžít a aplikovat trochu jiný postup.

I přes malé výhrady však musíme vývojáře za jejich práci pochválit, neboť už poněkolikáté ukazují, jak by měl vypadat správný datadisk. Za necelých 700 Kč získáte velmi zábavný, přibližně 10 hodin trvající singleplayer a alespoň část multiplayeru, se kterou si vystačíte mnohem déle. Pravda, hru pro více hráčů by šlo odemknout tak, jako se tomu stalo v datadiscích předchozích dílů série, to bychom už toho ale asi chtěli příliš...

699,-