WRC

Jestli někdo myslel, že se mu s aktuálním WRC: FIA World Rally Championship po šesti letech na disku konečně usadí hra, co naváže na Richard Burns Rally, tak ať si jednu plácne. Italské studio Milestone bohužel opět dokázalo celému motoristickému světu, že závodní hry neumí, a to i přesto, že se na nic jiného nespecializuje. Ačkoliv jejich zbrusu nová rally „WRC 2010“ měla tvořit jakýsi protipól cirkusovému Dirt2 a Milestone dlouho krmili fanoušky pohlednými screenshoty, nakonec se ukázalo, že celou dobu klamali. Tahle hra není ani arkáda ani simulátor, ani Colin ani Richard. Je to jen tragicky nudná rally. Bez šťávy, bez image a v odpudivém zpracování. Je to vypuštěná pneumatika. Je to do sucha vyjetá nádrž. Je to zbytečná hra.

Bez hlavy a paty

Zbytečná. To je to slovo. Kdyby tahle rally nevyšla, nic by se nestalo, což vlastně platí o všech hrách Milestonu s výjimkou motocyklových Superbike 2001. Nové WRC totiž jako obvykle trpí tradičním italským syndromem. Měla to být závodní simulace, ovšem stravitelná i pro hráče arkád, což je sice ušlechtilá myšlenka, ale v případě Milestonu dost nereálná s ohledem na příliš náročné zpracování. WRC je tedy stejná hra, jako třeba SuperStars V8. Nemastná, neslaná a s jízdním režimem, co trpí rozpolceností i hloupostmi.

Nové WRC je opravdu a především jízdní kočkopes. Na první pohled působí simulátorově, na ten druhý úplně směšně. Tak zaprvé, auta není úplně jednoduché držet v přímém směru, v zatáčkách jezdec také cítí, jak kola různě tahají za volant a koneckonců ani náraz do bariéry nefunguje jako odrazový můstek k lepším časům. Výborně. Dokonce jsou ve hře velmi dobře zpracovány i rozdíly mezi jednotlivými licenčními vozy od pomalých předokolek přes atraktivní S2000 (kde válí naše Fabie) až po regulérní WRC. Zatímco tedy třeba malé dvoukolky splašeně reagují na přítahy ruční brzdou, vozy kategorie N4 už při správné hře s volantem chodí do smyků předvídatelně a specifikace WRC díky vyššímu výkonu ještě přidává na relativní hravosti.

Jenže dál už se WRC v jízdním modelu jen ztrapňuje. Nakonec nevadí, že ve hře jaksi chybí předpověď počasí, protože motoristo, div se, ono je úplně jedno, zda tvoje škodovka zrovna pojede na mokru či na suchu, dokonce je skoro fuk, jestli se vydá na šotolinu nebo na asfalt. Na všem se totiž bude chovat přibližně stejně. To je simulátorový vlastenec, co? A další přichází vzápětí. Jestliže byla nahoře řeč o rozdílné nátuře jednotlivých aut, pak tohle pravidlo platí pouze do chvíle, kdy se jezdec povrtá v individuálním nastavení. Co zjistí? Že uložený profil, se kterým třeba vyždímal to nejlepší z Mitsubishi Evo IX, může použít i na kterékoliv jiné auto z kterékoliv jiné třídy a ono se bude chovat velmi podobně, ne-li zcela identicky, jako Evo. Neuvěřitelné. Zatímco šoupátka v nastavení podvozku mají obecně fungovat jen jako proměnné a vlastnosti aut pouze upravovat, ve WRC dokáže jeden profil sjednotit charakteristiku téměř kompletního vozového parku. Jen hrubý výkon motoru zůstane určujícím faktorem.

Trochu moc závodů

Hráč si v nastavení může pohodlně unifikovat přibližně až sedmdesátku soutěžních vozů, neboť WRC obsahuje bohatou licenci pěti světových závodních kategorií včetně slavné „třídy B“. To na papíře  vypadá opravdu skvěle. Avšak přehršel soutěží je zejména v kariérním módu (dostaň se z ničeho až mezi rally elitu) trochu kontraproduktivní. Jezdec se jednak nestíhá ztotožnit  s konkrétním vozem (kariérní postup nutí rychle kupovat stále nové stroje) a jednak ani se soupeři, kteří jsou pochopitelně v jednotlivých třídách odlišní. I toto je jedna z věcí, co WRC 2010 potápí. Konzumní skákání ze soutěže do soutěže si může dovolit prdlé Dirt, ale tady se dalo čekat trochu větší sepětí se závodním pelotonem. Atraktivita licence je bohužel až příliš rozmělněna, hráč jako by postrádal nadšení z rivality. A to třeba i proto, že samotná kategorie WRC, kde i průměrný chlap zná alespoň několik jmen, tvoří pouhou desetinu celého módu kariéry. Zbytek se orientuje na nižší soutěže. Tak samozřejmě, vrcholná třída jako poslední žebříčková instance je co do počtu závodů a etap nejdelší, ovšem probojovat se k ní - to znamená hlavně překousnout vše, čím hra ještě dokáže zklamat a rozčílit.

Krása fuč

A že toho je. Opravdu není lehké spočítat, čím vším WRC po roztodivném jízdním modelu a zbytečně nabobtnalé kariéře ještě dokáže otrávit. Technickou stránkou? Určitě. Už zvuky prvních předokolek naznačí, že WRC překvapivě míří hodně nízko, až do klasického budgetu. A z vývojového hlediska někam do druhé poloviny devadesátých let. Co dál? Grafika? Bez debat tristní. Jak to jen nejlépe podat… Dnešní PC hry dodržují grafický standard, až je v recenzích kolikrát zbytečné vizuální úroveň vůbec zmiňovat. Bývá prostě solidní, neurážející. Jenže u nového WRC je nutné udělat výjimku. Jestliže jsou takoví Codemasters pověstní tím, že si své promo obrázky rádi přikrašlují, Milestone v reklamních materiálech tentokrát vyloženě lhali. WRC 2010 totiž vypadá oproti všem očekáváním příšerně. Grafika sice nepostrádá moderní technologie (odlesky, rozmazání…), jsou však roubovány na kostru, co pocitově působí hůř než deset let staré CMR2. Těžko hádat, jak to vývojáři dokázali, ale WRC občas vypadá, jako by narazilo do panelu nástrojů v levném editoru fotek. Grafika je rozmazaná, deformovaná, zubatá, celkově působí nezvykle uměle. Vlastně ani nepřekvapí, že v téhle hře nikdy neprší ani nesněží, protože Milestone zkrátka neumějí vyrobit srážky. Pokrokové, že?

Na enginu použitém již v SuperStars V8 je vidět, že to, co stačilo na vykreslování zákonitě chudého okolí závodních okruhů, naprosto nevyhovuje tvorbě volné přírody. A nejde jen o pohledovou stránku. Engine si s prostředím nedokáže poradit ani fyzikálně a auto se tak musí pohybovat v koridoru, jaký mívaly rallyové závody někdy před patnácti lety. Víte, jak v roce 2010 může vypadat jízda na zasněžené cestě? Jako v korytě bobové dráhy. Prásk nalevo, prásk napravo. Auto na hadry, ale v příkopu se nepohnula ani vločka…

Ne, už končíme. Popravdě, neexistuje jediný rozumný důvod, proč si WRC kupovat. Milestone by si měli spolu sednout a popřemýšlet, zda se chtějí dál trápit myšlenkou simulátoru pro obyčejné lidi, anebo jít třeba točit zmrzlinu. Jejich poslední hra je jen další omyl. Kdo chce pořádnou rally, zůstává s Richardem. In memoriam…