Blur – dojmy z betaverze

Liverpoolské studio Bizarre Creations platí za experty ve vývoji závodních her. Stačí jenom zmínit jména titulů jako Metropolis Street Racer nebo Project Gotham Racing a všem, kterým koluje místo krve v žilách bezolovnatá směs zpozorní. Na další kousek z dílny britských rychlíků však čekáme už dlouhé tři roky (průměrná střílečka The Club se nepočítá, ačkoliv jste v ní paradoxně také závodili s protivníky) a po týdenním úporném testování betaverze chystaných závodů Blur musíme říct, že čekání se rozhodně vyplatilo.

Kvílení rychlých kol

Ačkoliv byla betaverze omezena pouze na multiplayer (nebo možná právě proto), bylo naprosto jasně patrné, že mód pro jednoho hráče bude v plné verzi plnit roli pouhého statisty, na němž si vyzkoušíte ty nejzákladnější závodnické techniky předtím, než se vrhnete do multiplayerové jámy lvové. Z celkového počtu osmi módů jsme měli k dispozici rovnou polovinu, přičemž tři byly ryze závodní a jeden ve stylu Destruction Derby. Poměrně široká byla i nabídka tratí, kterých bylo dohromady šest a vozidel, kterých jsme si mohli vyzkoušet rovnou dvanáct, plus musíme připočíst i zdánlivě kosmetické úpravy modifikací jednotlivých druhů výzbroje. Zdánlivě pouze proto, že ačkoliv na prvním výkonnostním stupni se dá závod jakž takž vyhrát i bez používání bonusů, na stupni desátém (což byl také nejvyšší možný dosažitelný z celkového počtu padesáti, které budou v plné verzi) si bez nich ani neškrtnete. Právě výběr nejlepších možných zbrojních modifikátorů se pak stává velikou alchymií, neboť se, podobně jako třeba v multiplayeru Call of Duty, musíte rozhodnout, zda chcete mít účinnější útočné bonusy a natropit nepřátelům více škody, nebo raději dáte přednost silnějšímu štítu a radši schytáte více ran, které ale s životní energií vašeho vozítka jen tak nezacloumají.

Sbírání bonusů je stejně jednoduché jako například v oblíbené redakční kratochvíli Mashed. Na trati jsou v pravidelných intervalech rozmístěny ikonky, přes které stačí přejet a rázem máte štít nebo trojici pulzních nábojů. Celkem si můžete nasyslit až trojici bonusů, mezi kterými lze stisknutím jediného tlačítka přepínat a použít je až tehdy, když se vám to nejvíce hodí. A věřte, že neexistuje nic lepšího, než mohutná salva samonaváděcích energetických impulzů těsně před cílem (jež jste si samozřejmě poctivě drželi od konce předchozího kola), které odhodí auta soupeřů na mantinel a dopomohou vám k nečekanému vítězství. Ovšem bonusy samy o sobě samozřejmě nestačí, musíte k nim přidat i něco toho řidičského uměni. A zde tkví jedna z velkých předností celého Bluru. Jízdní model je totiž natolik přístupný od samotného začátku i naprostým nováčkům, že ho snad ani lépe vymazlit nelze. Nejlepší na tom však je fakt, že ačkoliv se neustále zdokonalujete a přicházíte na nové a nové způsoby jak se vyhnout střelám obratným kličkováním nebo provést protivníkům několikanásobnou myšku, tak si to vlastně ani neuvědomujete. Systém, který k vám přiděluje závodníky je natolik důmyslný, že bere v potaz nejen sílu vašich protivníků vyjádřenou mírou zkušeností (zde počtem fanoušků), ale rovněž jejich řidičský styl, průměrné hodnoty používání bonusů a pochopitelně i jejich umístění v předchozích závodech. Pokaždé se tedy sejde taková skupinka lidí (v betaverzi jsme si mohli vyzkoušet přetlačování až s dalšími devatenácti řidiči, což byla nehorázná mela), z níž mají naději na výhru v závodě naprosto všichni, což je velmi motivující a nenutí vás to znechuceně házet ovladačem do kouta, ani když skončíte jednou na úplném chvostě celého pole.

Mistři volantu

Pro Blur je rychlost naprosto klíčová veličina. Už jen to, že každý závod začíná on-the-fly v plné rychlosti značí, že tady skutečně loudalové nemají šanci. Touha autorů přilepit vám nohu na pedál s plynem je zjevná i z tak běžné záležitosti, jako jsou bouračky. Těch si užijete nespočet, ale na rozdíl od jiných závodních her jsou v Bluru zpracovány poměrně originálně. Zapomeňte na dnes tolik oblíbené převíjení času nebo nutnost zařadit zpátečku. Pokud totiž během závodu narazíte do překážky a vaše rychlost na zhruba dvě vteřiny klesne pod hranici „řítím se po silnici jako blázen“, tak je vaše auto automaticky umístěno zpátky na trať, čehož se dá samozřejmě i nekale využívat. Nicméně rychlost je jedna věc, ale pokud není podpořena kvalitní grafikou, s níž nemáte pocit, že se kolem vás míhají pouze jakési barevné šmouhy, pak je zážitek sotva poloviční. Ani s tímto však neměli v Bizarre Creations problém. Ačkoliv na nás ze všech stran svítily nápisy, že se jedná o nehotovou verzi, ve které chybí některé efekty, už nyní vypadá dění na obrazovce po čertech dobře. K dispozici sice byly pouze potemnělé tratě, nicméně právě na nich se perfektně ukázala hra se světlem a blikajícími neony, které ani ve vysoké rychlosti neztrácely vůbec nic ze své přitažlivosti. Podobně na tom byly i modely aut, ačkoliv u nich bylo lehce znát, že je třeba na nich ještě zapracovat. Už nyní však bylo jasně znatelné poškození od různých typů zbraní a špičkově udělané odlesky od všeho možného. O naprosto úžasné zvukové stránce, která bere v potaz dokonce i to, zda se právě schováváte za neprostupným štítem (veškeré okolní zvuky se najednou ztlumí a vy slyšíte pouze velmi jemné klokotání motoru) snad ani není třeba se zmiňovat.

Z toho, co jsme měli možnost vidět, je jasné, že Blur má nakročeno stát se králem na poli závodních her minimálně pro toto jaro, ale nebáli bychom se ho pasovat i na krále celé této závodní sezóny. Perfektní kombinace rychlosti, dobře vyvážené skladby bonusů a snadné ovladatelnosti je smrtícím koktejlem, u kterého však zemřete bez jakýchkoliv výčitek. A to umírání vás bude tuze bavit!