Heroes of Annihilated Empires

"Vladimire, ty Kozáci už dneska nějak netáhnou, co s tim budeme dělat?", ptá se Ivan u druhého panáka vodky.
"Jak jako netáhnou?", opáčí nasupeně Vladimir.
"Ále, hra je to pořád dobrá, ale to téma zdá se už býti vyčpělým," odpoví Ivan a kopne do sebe další vodku.
Vladimir do sebe lupne dvě, zamyslí se, a povídá: "No to je fakt, dneska táhne fantasy. Uděláme z Cossacks fantasy strategii a bude to!"
Ivan: "Ale Vladimire, to nestačí, chce to něco navíc. Něco, co lidi přitáhne."
Vladimir: "No dyk, třeba toho Pána Prstenů lidi na západě furt dost žerou, ne? A co to teď vyšlo za novej film? Ňáká nalíčená mánička a ten co hrál elfa v Pánovi prstenů si tam hrajou na piráty."
"No jo, Piráti z Karibiku. Dvojka. Tam je dobrá muzika." odvětí Ivan.
"Přesně, ta muzika, ta je fakt pěkná, takovou bych chtěl mít ve hře, kde se rubou orkové, nemrtví a nějaký další vohyzdové po stovkách a mezi tim všim pobíhá ten elf. Z toho by mohlo něco bejt, no ne?", táže se Vladimir.
"No jasně, eště tam časem šoupnem nějaký cestování časem, tanky, stíhačky, a bude z toho fakt dost dobrá gamesa!", nadšeně se přidá Ivan a společně s Vladimirem dopíjí zbytek láhve.

Chcíply dobrý víly?

Pokud jste někdy hráli Cossacks, přijde vám fantasy/sci-fi realtime strategie Heroes of Annihilated Empires (dále jen HoAE) dobře povědomá. Ukrajinští vývojáři z GSC Game World šli na věc od lesa: nechtěli mít se hrou zbytečně mnoho práce, a tak využili starý engine Cossacks. Analyzovali současné trendy, vyšlo jim, že lidé mají nejvíc v oblibě příběhové fantasy strategie a Piráty z Karibiku. A tak celý svět prakticky okopírovali z Pána Prstenů a hudbu zase ukradli od Hanse Zimmera, který ozvučil třeba Gladiátora nebo právě Piráty. Výsledek? HoAE.

What do you do for money honey?

Ačkoliv v úvodu hry vás přivítá velmi zdařilá animace, která osvětlí stav věcí, tj. že země Elfů a všech ostatních dobrých potvor je pod útokem zlých potvor, později v průběhu hry se už žádných líbivých animací nedočkáte, páč studio nejspíš zjistilo, že jejich výroba je dost drahá. Nic naplat, musíme si vystačit s komiksovými stripy, případně vyprávěním přímo ve hře.

Ostatně, on ten příběh nijak zvlášť nevybočuje ze zajetých fantasy kolejí. Vlastně jednou věcí ano - tvůrci vám nenápadně naznačují, že tohle není tak úplně čisté fantasy, a že někdy v budoucnu nejspíš přijde řeč na cestování časem, a tedy i úplně jiné typy jednotek, než jsou lučištníci, kopiníci, kentauři či mágové. GSC totiž mají typicky "východní" ambice o tom, že z HoEA se nakonec stane trilogie, a kdo ví, jestli ne ještěvíce-logie.

V dnešním světě kompjůtrů

Takže, jak se to vlastně hraje? Jednoduše. Máte hrdinu a obrovskou mapu. Mapa je posetá nejrůznějšími hrůzostrašnými potvorami, které se vás snaží skolit. Hlavní hrdina, i z dálky nápadně připomínající Legolase, se je za podpory velkolepé muziky ukrajinské variace na Hanse Zimmera snaží kosit svým elfským lukem, případně jinou zbraní, kterou do jeho rukou vložíte. K dispozici je klasický inventář, díky kterému můžete hlavního hrdinu vybavit výzbrojí, oblečením a všelijakými dalšími cetkami, které jsou obvykle magické a přidávají či ubírají některou z mnoha vlastností. Jedna část HoAE je tedy docela zábavné akční RPGčko.

Když už jsou davy nemrtvých a jiné havěti tak početné, že na ně váš hrdina samotný nestačí, přichází na scénu druhá část HoAE, tedy realtime strategie. Obvykle budete moct budovat základnu, ale některé mise jsou i čistě akční, kdy máte k dispozici několik desítek jednotek a s nimi se musíte probít hlava nehlava do cíle.

Cirkusovej stan

Častěji ale budete mít k dispozici i základnu, ve které samozřejmě můžete vyrábět nové jednotky. A že jich je! Už jen pracantů, které zde představují lesní víly, budou po základně běžně kmitat desítky. Počty samotných bojových jednotek se pak pohybují ve stovkách, v extrémních případech až tisících. Není divu, že v každé vyráběcí budově lze zapnout nekonečné generování jednotek.

Budování základny je však zároveň jednou z několika zásadních slabin hry. Stejně jako v dávných RTS je totiž nesmírně zdlouhavé, nudné a někdy až frustrující, zejména díky příliš detailně zpracovanému resource managementu. Surovin je zcela zbytečně příliš mnoho, úplně by stačily třeba peníze, případně peníze, dřevo a šutry, ale vývojáři si tady kdovíproč chtěli hrát na budovatelskou strategii, a tak budete muset k tomu všemu sbírat ještě jídlo a podivné krystaly. Asi daň za komplikovaný fantasy svět a množství typů jednotek.

Krev a rock'n'roll

Realtime strategická část hry jde ruku v ruce s RPGčkovou. Díky obrovským armádám už je dobře poznat rozdíl mezi dobrou a špatnou taktikou. Přestože zde nefunguje žádná pokročilejší fyzika, ostatně na zastaralém 2D enginu to ani není možné, vliv správné volby jednotek proti tomu kterému protivníkovi, správné načasování útoku a pozicování šiků má na výsledek bitev zřejmý vliv, stejně jako práce s nalevelovaným hrdinou. Zcela však chybí jakákoliv možnost pracovat s formacemi.

Skvěle funguje morálka jednotek, kdy například po zabití nepřátelského velitele skupiny se potvory pod náporem vašich vojáků rozprchnou s hláškami jako "Já nechci zemřít!" nebo "Je jich příliš mnoho!". Obtížnost hry však postrádá vyváženost, v některých misích se prostě převalíte přes nepřátelské hordy jako tajfun, jindy budete osamoceni se svým hrdinou celou hodinu podnikat půlminutové guerillové nájezdy na tlupy příliš silných potvor.

Na druhou stranu, není lepšího zážitku než když po chvíli toulání po mapě se svým šiky narazíte na dračí sluj a obrovského draka, který jediným vyfouknutím nozder dokáže proměnit v prach dvacet vašich nejlepších bojovníků. Je to smutné, ale zároveň skvělé, protože přesně tohle jsou ty okamžiky, pro které je hraní HoAE i přes všechny nedostatky zábavou. Okamžiky, při kterých se do sebe vklíní tisícihlavé zástupy různorodých jednotek, oblohou šlehají blesky mág, šamanů a druidů a vy jste se svým hrdinou v přední linii.