Supreme Ruler: Cold War

Jedni se jim obloukem vyhýbají a ti druzí, co v nich našli osobité zalíbení, jsou častokrát považováni za podivíny. Oč jde? O takzvané hardcore (někdy titulkované i jako globální, komplexní atd.) strategie, kde na hráče místo uvolňujících a zábavných sekvencí čeká perná fuška, neboť se mu dostalo pomyslného křesla lídra některého ze států, případně aliance či politicky uceleného bloku. Z této pozice může, vlastně je to po něm přímo vyžadováno, ovlivňovat chod části zeměkoule. K tomu mu pomáhá mix nástrojů na řízení domácí politiky, diplomacie, průmyslu, vědy, makroekonomie a v neposlední řadě také vojenského velení, což zní úchvatně, ale díky šíři záběru také poněkud obtížně.

Minimálně srdce milovníků politiky a historie, v jejíž celkem realisticky ztvárněných základech se děj odehrává, však musí zaplesat. Ze sešitů našprtané události lze několika kliknutími obrátit o 180 stupňů a mnohdy vyfantazírované scénáře přivést v život, byť na počítači. Nečtete-li si tedy zrovna o hodinách dějepisu pod lavicí Level, bod pro vás, neboť pohyb na hranici virtuální reality a pravdivé historie je neskutečně sexy.

Pojďme se nyní blíže podívat na dva pomyslné konkurenty proslavené série Hearts of Iron, kteří ač si jsou na první pohled dosti podobní, ve výsledku je rozdíl mezi nimi vcelku markantní. Zatímco v Supreme Ruler: Cold War zamíříme do studené války, kdy světu dominovaly dva nesmiřitelné bloky, díky Making History II: The War of the World nakoukneme na zeměkouli očekávající druhou světovou válku.

Supreme Ruler: Cold War

Pokud vám není série Supreme Ruler úplně cizí, jistě jste zaznamenali předchozí dva díly pojmenované přídavkem „2010“ a „2020“. Tentokrát se poněkud netradičně vydáme časem nazpět, a to do éry studené války, kdy proti sobě stály Spojené státy americké a Sovětský svaz se svými sférami vlivu. A právě na jedné straně barikády (USA x SSSR) se v této napjaté době ujmete žezla, abyste seslali protivníka do kolen. V sandboxovém módu je pak možné spravovat jednotlivé státy, třeba naše Československo.

Počáteční okamžiky ve společnosti Supreme Ruler: Cold War jsou neskutečně krušné. Neznalého hráče nejspíše zaskočí velmi chaotický interface, případně diskutabilní grafický hábit. Nelze totiž jednoznačně rozpoznat, zda jde o proklamovanou novinku roku 2011, či o minimálně deset (a spíše víc) let starého kostlivce, na nějž si vývojáři z BattleGoat Studios vzpomněli až nyní. Nabídka módů už je přívětivější - na výběr je ze hry pro jednoho hráče i multiplayeru, nabízejícího klání pro maximálně 16 jedinců. Singleplayer poskytuje kampaň a k tomu Scenario a Sandbox režim.

Zvykli jste si ošahat hru v tutorialu? Tady zapomeňte! Bez milosti jste totiž vhozeni do vody, abyste bezprostředně po spuštění vzali všechny otěže na sebe. Žádné dlouhé rozkoukávání, připravené serepetičky už očekávají vaši pozornost. Týká se to především vývoje, jelikož náskok soka by se jen těžko doháněl, či hledání výhodných obchodních a politických paktů. Oproti Making History II, které si představíme v druhé části článku, klade Supreme Ruler větší důraz na ekonomické aspekty a diplomacii. Z toho vyplývá několik možných reakcí na objevující se problémy. Pro zkušené pardály jde jednoznačně o zajímavé nástroje, ačkoliv žánrovým zelenáčům spíše udělají z celého počinu neskutečný maglajs. Aspoň v prvních hodinách.

Hru oproti konkurenci ozvláštňuje atmosféra strachu z atomového konfliktu, čehož lze nejednou využít. K dispozici je velké červené tlačítko, které neznačí nic jiného než aktivaci jaderného arzenálu. Někoho může zaskočit i real-time zpracování (s několika úrovněmi rychlosti), jelikož nejeden obdobný titul vsází na systém tahový. Ve výsledku však Supreme Ruler: Cold War strádá, leč ne kvůli nedodělkům. Právě naopak. Rozhraní je i na svůj žánr dost složité, spíš se hodí říct přeplácené, což potěší snad jen masochisty či hardcore pařany. A i přesto, že žádné audiovizuální hody od tohoto žánru neočekáváme, nezaujme ani již dříve vzpomínané zpracování archaické podoby.

Hodnocení hry: 5/10
Výrobce: BattleGoat Studios
Hratelná demoverze: K dispozici zde!

Making History II: The War of the World

Možná se ptáte, proč byl do našeho přehledu vybrán tento titul z dílny Muzzy Lane Software, když vyšel už v minulém roce. Odpověď je jednoduchá – stále vycházejí nové verze s různými updaty, ještě jsme ji nerecenzovali, a jak se za chvíli dozvíte, na rozdíl od předchůdce se v ní po chvilce zorientuje i naprostý laik. Počin opět nabízí hru pro jednoho i více hráčů, kdy se sami můžete pustit do klání podle připravených scénářů, v multiplayeru pak do vřavy mezi až 32 hráči, což berte spíše jen jako teoretickou cifru. Reálně číslo bude pravděpodobně o něco menší.

Making History II hledá svou pozici někde mezi hardcore a běžnými strategiemi. I díky zvolené podobě rozhraní titul připomíná spíše strategické sekvence série Total War, třeba dílu Rome, než zmiňovaný Supreme Ruler, oproti němuž je největší důraz kladen na armádu a samotný boj. Naopak ekonomika s diplomacií jsou nepatrně upozaděny. Z hlavní obrazovky lze tudíž pohodlně ovládat jednotky či systém vývoje a výroby, a není nutné proklikávat desítky oken pro provedení základních úkonů. Potěšitelný je také fakt, že zde škála dostupných států vyskočila až k dvoustovce, díky čemuž si můžete vyzkoušet období druhé světové války snad ze všech možných úhlů. I z pohledu těch nejexotičtějších zemí!

Progres vlastního státu, jímž opět může být historická forma naší republiky, se odehrává v rámci nejdůležitějších měst a geograficky ucelených částí, pouze o něco větších než dnešní kraje. Právě zde lze stavět budovy, vyvíjet nové technologie i rekrutovat vojáky. Vše intuitivně a v dostatečně široké nabídce. Zaměření na boj pak vybízí k represi vůči sousedovi, a když už tlačí bota, tak k podepsání nějaké té dohody. Je libo uvalit na někoho embargo, dohodnout spojenectví, vyhlásit válku nebo třeba sjednat smlouvu o neútočení? Ruce máte volné, jen nepočítejte s tím, že vám protějšek všechno slepě podepíše. Nabídka musí být výhodná pro obě strany, jinak nepochodíte.

Pokud si vezmete do parády například Československo, bez problémů pošlete Rakousko několika málo tahy do věčných lovišť. Na druhou stranu Švýcarsko, jež leží jen o pár kroků dál, navíc je o kus menší, se stává díky silné infrastruktuře a vyspělé armádě silným oříškem. Vždy je proto nutné zvážit pro i proti, abyste soka udolali a aby někdo jiný v ten samý okamžik nevytušil svou šanci k zabrání vašich území bez jakéhokoliv odporu.

Během hraní je potřeba brát v potaz mimo jiné i národnostní složení, spokojenost obyvatelstva, náboženství, politický konsens a další politicko-kulturně-etické aspekty. Všechno ale v přijatelné formě obtížnosti. Making History II: The War of the World jde navíc k duhu i nesmírně hezčí grafika, jež sice nevytrhne, ale krok kupředu je od minula jednoznačný. Z negativ se sluší vypíchnout občas nelogicky rozvrstvené surovinové požadavky na výrobu toho či onoho a úzká nabídka módů, s čímž je spjat i menší počet připravených misí.

Hodnocení hry: 6/10
Výrobce: Muzzy Lane Software
Hratelná demoverze: K dispozici zde!