ArmA 2

Možná to k preview na jednu z nejočekávanějších českých her současnosti (schválně, kdo uhádne, která je ta druhá) tak úplně nepatří, ale stejně nám to nedá. Bije to do očí. Bije to do nich tak silně, až nám ty oči z toho dočista slzí a modrají a vůbec. Tyhlety simulace. Bojové simulace, co jich jen kolem je. Sledujete je? Všímáte si jich? Jak se mění, jak se vyvíjejí. Kam směřují? Takový Battlefield třebas. Před šesti lety to byl výkvět tu více, tu méně realistické řezané. A dnes? Zdarma distribuovaná flashová cartoon skákačka. Operation Flashpoint. Před sedmi lety měla jen krůček k plnohodnotnému armádnímu simulátoru. Dnes pod rukou Codemasters míří od (dvoumilionové) hrstky militantních nadšenců k teplé náruči rozhazovačného mainstreamového publika. Na virtuální bojiště vkrádá se neslyšně duch casuality. A jako samotný voják v poli – stojí už jen Bohemia Interactive Studio se svou novinkou připravenou vyrazit do akce v prvním čtvrtletí příštího roku. Arma II se hlásí do služby.

Nosil bych hesla v zástupu

A nehlásí se do ní věru poprvé. Už první, PC exkluzivní Armed Assault, zaznamenala, i přes slaboučký marketing a kupu otravných bugů, vcelku slušná prodejní čísla. Věhlasné studio ze skromného Mníšku pod ještě skromnějšími Brdy však míří výš – chtělo by dát zapomenout na chyby první Army a vzkřísit ducha legendárního Flashpointu. Pomoci má nová „micro AI“, Warfare mod kombinující klasickou FPS hru s prvky real-time strategie a samozřejmě – klasicky mnohovrstevný konflikt, tentokrát zasazený do reálií tak aktuálních, až z toho běhá mráz po zádech.

A třeba stavěl chalupu

Podíváme se totiž do fiktivní černomořské republiky Černarus, kde prozápadní vláda svádí tuhé boje s proruskými separatisty z hnutí Chernarus Red Star Movement (Chedaki). Povstalci vedení bývalým komunistou Akulou vyhlásí v jedné z provincií na severu země nezávislost a následně, za vydatné pomoci Ruských intervenčních sil, zahájí postup do vnitrozemí. Zaskočená Černoruská vláda požádá o pomoc země NATO a ty – už tak trochu mimo realistický rámec celé situace – vyšlou do země vlastní „stabilizační“ sílu. Její součástí je i malá, vysoce specializovaná pětičlenná jednotka Razor jejímž členem se pro příštích pár bojem prodchnutých dní a měsíců staneme i my, hráči. Každý z pěti příslušníků jednotky je expertem na jiný typ zbraně/vozidla, průběžně si tedy vyzkoušíme vše, co nám neklidem zmítaná Černarus nabídne. Důraz na kvalitní (a kvalitně prezentovaný) příběh je v případě druhé Army skutečně znát a na rozdíl od freeformově rozplizlé zkušenosti dílů minulých, má být celá záplatka sevřenější a svižnější. Dynamickým prvkem budou rozhovory s NPC postavami a také vliv některých vojenských i osobních rozhodnutí na zakončení hry. Morálním jazýčkem vah má být „pátá frakce“ – civilisté a novináři, kteří se pohybují v oblasti konfliktu vedle jednotek povstalců, Černorusů, Rusů a NATO. Bude-li se k nim hráč chovat vstřícně (chránit je, varovat před leteckými útoky), získá od nich cenné informace, například o pohybech nepřítele. Bude-li naopak k civilistům surový, čekají ho houževnaté vesnice plné nespolupracujících a nepřátelsky naladěných starousedlíků.

A kradl cihly

Nebyli by to Interaktové z Bohemie, nebýt tradičně fanatického důrazu na detail. Vedle těch už klasických prvků jako je zcela realistické chování palných zbraní a projektilů či ozvučení dopravních prostředků (až 40 zvuků na každé vozidlo – od lomozu motoru až po naříkání nápravy) projeví se to v druhé Armě zejména na herní mapě. Konkrétně se bude jednat o 225 čtverečních kilometrů vymodelovaných na základě reálných geografických dat z malé části území České republiky. Černarus je poměrně zaostalá a jen slabě industrializovaná země, dočkáme se proto panenské přírody s padesátkou vesnic porůznu poschovávaných v hlubokých a hustě zalesněných černoruských údolích. To málo průmyslu se vtěsná do několika větších měst na jihu, kde přirozenou hranici země tvoří kamenité mořské pobřeží. Najdeme zde 350 kilometrů silnic, 2000 směrových ukazatelů a rovný milion 3D objektů. Hodit se proto bude všech 60 vozidel (136, budeme-li počítat i jejich modelové variace) – mezi nimi například 14 letadel, 13, vrtulníků, 18 pásových vozidel včetně tanků a desítky konvenčních přibližovadel od jízdních kol až po klasické „vétřasky“.

Koupil bych láhev stoličné a z jedné sklínky hořčičné

Co se hratelnosti týče, i zde si Bohemia Interactive připravili několik nových, nesmírně zajímavých prvků cílených v drtivé většině na zintenzivnění herního zážitku. Jednou z těchto designových změn je například první pomoc. Zatímco dříve byly šance na pomoc postřeleným kamarádům jen velmi malé a zasažený člen týmu nejčastěji svým zraněním podlehl, v Arma II bude možnost vrátit i vážně zraněného kolegu zpět do akce – nejedná se ale o klasické „zavážu ti tadyhle ten průstřel žaludku a pak si spolu dáme stečí minové pole, ok?“. Zraněného kolegu bude třeba odnést pod příkrovem krycí palby do bezpečí a teprve tam vyléčit do stavu, kdy bude schopen znovu chodit. Jeho bojeschopnost ale prudce klesne. Důležité je, že podobně se mohou zachovat i ostatní členové jednotky směrem k hráči – bude-li zasažen nablízku svých kamarádů, existuje velká pravděpodobnost, že pro něj mise ještě nekončí. Zdaleka nejdůležitějším prvkem hratelnosti nové Army jeví se nám ale rozšíření taktických možností. Zatímco zadávání rozkazů menší skupině pěchoty zůstane prakticky beze změn, přibude klíčový prvek velení větší armádní formaci na přehledné taktické mapě – hráč tak bude moci ovlivnit jaké jednotky kam a kdy přesune, kde a jakou silou udeří, bude moci synchronizovat frontální útoky s diverzními akcemi za linií nepřítele, budovat základny a co je nejdůležitější – plněním konkrétních úkolů získávat zdroje. Ty pak bude možné směnit za nové jednotky, lepší vybavení, atd. Vojensko-simulační nirvána zde dostává zcela reálné obrysy… teď jen aby toho Arma II nenaložila na rachitická bedra nás pohovkových generálů příliš. Alespoň že v některých směrech nám práci (budeme-li o to stát) zjednoduší – třeba i tak, že všechny spojenci zpozorované jednotky označí přehledným titulkem.

Bychom si přihli

Jak už padlo v úvodu, výraznou pomocí v cestě za napravením rozpačitých dojmů z první Army má být tzv. Micro AI. Jistě si vzpomenete na chabou umělou inteligenci vojáků z prvního dílu, kteří v husté zástavbě tak rádi ztráceli orientaci, zasekávali se za každou zeď či plot a vůbec často padali za oběť spíš vlastní neschopnosti, než soustředěné palbě nepřítele. V rozlehlém světě, kde skripty nemají místo, přizpůsobovala se AI vojáků spíše bojům v otevřeném prostoru, proto v aglomeraci lehce ztratila dech. Micro AI má napravit právě tento nedostatek – poskytuje pěchotě informace o bezprostředním okolí a pomáhá jí v boji ve stísněném prostoru. Vojáci budou nově schopni vyhledávat krytí za rohy budov a nízkými zídkami, vyhýbat se situacím, kdy by se mohli ocitnout pod přímou palbou a naopak – využívat každé příležitosti, jak posypat konkurenci „in the open“, jak se hezky česky říká. Ostatně, prostředků k tomu bude přehršel. Zbraní se objeví přes 40 (osmdesát variant) a svou povahou budou odrážet možnosti jednotlivých bojujících frakcí. Zatímco proruští povstalci vezmou zavděk rezavým kalachem, RPGečkem a štědrým stachanem stoličné ze sklínky hořčičné, jednotky NATO představí i několik zbraní, které jsou v reálu stále ve stádiu prototypu.

Zkrátka a dobře – Arma s pořadovým číslem II zatím vykazuje všechny známky dynamického podniku. Nových prvků přehršel, staré prvky lepší a konflikt, co svou aktuálností trhá žíly i prestižním ruským politickým komentátorům. Nezbývá než čekat, jak si česky nadšený titul poradí s nadnárodní silou značky Flashpoint. Vždyť s druhým dílem, který vzniká pod taktovkou Codemasters, se na začátku roku 2009 potká doslova „na regálech“. Na PC a dosud nespecifikované next-gen konzoli (všimněte si jednotného čísla).