Že se kolem dnešních her rojí jedno DLC za druhým, není žádná novinka a Dragon Age: Prameny v tomto ohledu nejsou výjimkou, přesto se v BioWare rozhodli, že by si jejich vynikající RPG zasloužilo i plnohodnotný datadisk. Půl roku po vydání původní hry proto přichází Procitnutí, které by nám mělo zpříjemnit čekání na oznámený druhý díl. Daří se mu to, nebo tohle dobrodružství zavání dojením hráčů?

Zplozenci nespí

S arcidémonem pod drnem a zbytkem zplozenců zahnaným zpět do Hlubokých cest už nebyl důvod, aby vaše družina zůstávala pohromadě. Všichni se buďto rozprchli nebo začali věnovat postům, na něž jste je dohodili, a to samé platí i o vašem charakteru, z něhož se stal velitel Šedých strážců. A jelikož každý správný velitel by měl mít své sídlo, vydali jste se na cestu do Šedé tvrze. Věci však znenadání nabraly na obrátkách a na povrch se začaly drát další hordy zplozenců. Tentokrát však zcela nečekaně a trochu jinak. Jsou organizovaní, relativně inteligentní a někteří z nich dokonce mluví. Něco vám proto říká, že pokud nezasáhnete, bude z toho průšvih epických rozměrů, a tak začíná vaše vraždivé putování nanovo...

Co je malé, to je milé?

Tentokrát však na menší mapě a s menším počtem lokací, spolubojovníků a úkolů. Studio BioWare, dost možná nevědomky, ušilo všem svým budoucím projektům spojeným s touto značkou potenciální oprátku. Dragon Age: Prameny je totiž obr, který si nebere servítky a nedělá mu problém ani dupání ve vlastních řadách. A bohužel to se stalo jistým stigmatem Procitnutí, jelikož v některých aspektech vedle staršího sourozence docela solidně pokulhává. Jako každý správný datadisk sice zvyšuje level cap a přináší hromady nových dovedností, zbraní, brnění a vybavení celkově, ale nerovná se předchůdci po stránce příběhu a hlavních charakterů, což jsou právě ty dvě věci, které z DA dělaly jedinečnou záležitost.

Příběh, ač se na první čtení zdá zajímavý, jako by se totiž většinu herního času jen rozjížděl, aby vás následně během pár hodin odpravil bitkou s finálním bossem. Původní DA nastavilo úroveň rozvleklosti děje na maximální otáčky a podle toho se taky dlouze hrálo, ovšem pokud aplikujete stejnou formuli na datadisk, který vám zabere patnáct hodin hrací doby, nefunguje tentýž systém zcela podle vašich představ. Přesto toto může být do značné míry ovlivněno způsobem, jakým si namícháte hlavní příběhovou kampaň s vedlejšími úkoly, jichž se na vás z každého koutu budou rojit houfy a jejichž plnění je stejně zábavné, jako bylo v původní hře.

Rozděl a panuj

Obzvláště pak, jde-li o úkoly spojené s vlastnictvím Šedé tvrze, která nutně potřebuje schopnou ruku panovníka. Katakomby je třeba vyčistit od zplozenců, hradby volají po opravách a začít se musí také se zalidňováním a přípravou nové armády. Jednoduše řečeno je pro vás tvrz to samé, čím je pro Sheparda Normandie. Najdete v ní totiž prakticky vše, co ke hraní potřebujete. Kováři začínaje, runotepci konče. Navíc se dá plněním úkolů vylepšovat. Pokud například v herním světě najdete ložisko žuly, nerozbije vám hradby ani nepřátelský katapult. Obsadíte-li důl s nějakou pěknou surovinou na výrobu zbrojí a zbraní, bude vaše armáda daleko silnější a tak dále. Podobně jako v druhém Mass Effectu nejsou tyto „vedlejšáky“ jen na okrasu a na konci datadisku budete rádi za každý z nich.

Kategorií samou o sobě jsou vaše velitelské povinnosti, jako je rozhodování o nejrůznějších záležitostech, tvoření spojenců, případně odhalování tajného spiknutí namířeného proti vám. Těchto radovánek je sice relativně málo, ale každá z nich je velmi příjemná.

Zlatý Oghren

A za příjemné se dají označit i noví spolubojovníci. Ne však natolik příjemné, jako byli ti minulí. Mezitím co v původním DA by mohly některé charaktery mít klidně svoje hry, zde autoři trochu zaspali. Je sice pravda, že renegátský mág, trpaslice legie či duch, který se nechtěně převtělil do mrtvoly šedého strážce, patří do kategorie zajímavých, ale ne natolik, abyste s nimi vedli sáhodlouhé diskuze a něco vás stále nutilo do objevováních jejich tajemství. Situaci naštěstí zachraňuje Oghren, který jednoduše šel po cestičce vyskládané mrtvolami až našel toho, kdo je vyrábí – vás. Jeho narážky, pošťuchování a celková zvrhlost dokáží rozpoutat nejednu vtipnou konverzaci a už jen proto jsme ho za celou hru nepustili z in-game skupiny. Ač to dříve nebyla naše vyloženě oblíbená postava, jeho zdejší působení je oproti konkurenci vynikající...

RPG jednohubka

Hodnotit Procitnutí není jednoduchá záležitost, obzvláště při srovnání s hrou, kterou doprovází. Je sice kratší a ne tolik zajímavé, ale stále poletuje vysoko nad konkurencí. V jádruje je to stále to skvělé epické RPG, které se opírá o hardcore hratelnost a těží z ní měrou vrchovatou. Přesto fanouškům doporučujeme lehce snížit do vysoka vytočená očekávání a až pak hrát.

750,-