Runespell: Overture Recenze Runespell: Overture

Runespell: Overture

Vladislav Burian

Vladislav Burian

12. 8. 2011 22:00
Reklama

Překvapivá telenovela, muchlování s devadesátiletou, nezajímavý hPod. Také vám zní tyto dvojice poněkud hloupě? A co takhle poker plný kouzel zaobalený do mytologického příběhu? Na první dojem vypadá tohle spojení také všelijak, a přesto se jej rozhodli vývojáři z nizozemského Mystic Box uvést v život. Nezávislé studio, za jehož vznikem stojí Jesse America a Barry Hoffman, si tímto dalo nelehký úkol, a sice inovovat celkem rigidní karetní klasiku mimo jiné i pro jinak pokerem nepolíbené.

Již s prvními krůčky je patrné, že Runespell: Overture od samého začátku vznikalo spíše jako tahové RPG s neobvyklým bojovým modelem než jen novými prvky obohacený poker. I proto se dění neodehrává v zaplivané putyce nebo nablýskaném kasínu, ale ve středověké Anglii alternativního ražení, kde se jednoho dne ze sněhové vánice vynořuje pod hábitem schovávaný tajemný tvor Changeling. Neví, jak se sem dostal a kdo vlastně je, přičemž právě odpovědi na tyto otázky budete v následujících hodinách za pomoci mnoha rozhovorů pomalými krůčky rozplétat.

Od tlachání až k válečné vřavě

Pravdou je, že dialogů na hráče čeká skutečně nespočet. Bohužel jsou poněkud strnulé a s přibývajícím časem stále otravnější. Každý šášula má totiž neodolatelnou touhu něco neodkladného vám před bojem povykládat, přestože to nemá na budoucí okamžiky nejmenšího vlivu. Třeba právě před bitvou můžete zvolit kterýkoliv tón konverzace - ať už ve smyslu „nechci s tebou bojovat, ale když mi nedáváš jinou možnost ...“, či opačně „ty prohnilý červe, z tvých zlámaných kostí si namelu moučku a z ní pak upeču borůvkový dort“-, ačkoliv výsledek stejně vždycky směřuje k totožnému cíli, a sice jediné možné reakci protivníka a   nemilosrdnému boji.

Hra samotná se odehrává ve fantasy světě vypodobněném krajinou protkanou cestičkami, jež jsou rozděleny do nepravidelných úseků s aktivními body na každém konci. U některých z nich vás vyhlížejí nepřátelé, jinde leží osada a někde zase zhola nic, tudíž můžete v klidu pokračovat dál. Exteriéry nabízejí celkem minimalisticky zpracované panorama se sněhovou pokrývkou, především bělavé pláně, lesy a promrzlé vrcholky hor. Ani v těchto nehostinných podmínkách vám ale nedají nenechaví cizáci pokoj, byť se vám namísto barbara postaví třeba polární vlk. Za to si zaslouží autoři poplácáno po zádech, neboť jak výběr jednotek, tak s nimi spjatá kouzla a schopnosti reflektují okolní prostředí a průběh děje. Ona samotná škála kouzel a protivníků, mezi nimiž nechybí zjevové všeho druhu, mimo jiné i bojující kámen, je pěkně široká. Například jedinečných jednotek je více než třicet, což se nemusí zdát na první pohled zrovna moc, ale v reálu ani nestačíte na všechny narazit.

Karbaníci na život a na smrt

Bitevní část je rozdělena na dvě spolu související karetnické části – magickou (kouzla a vyvolávaní spolubojovníci) a klasickou (2, 3, 4, ..., Q, K, A). Začíná se těmi běžnými, jež jsou rozděleny do sedmi špalíků na každé straně barikády s lícovou kartou na vrcholu. Pointou je skládání karet tak, aby v daném sloupci vznikla pětice obsahující některou z dobře známých pokerových kombinací. Vhodné hodnoty můžete brát i z balíčků soupeře, neleží-li však už v některém z jeho sloupečků. Podle toho, jaké kombo se vám nakonec podaří sestavit, získáte počet útočné síly pro atak.

Poker v lehce solitaire stylu posunuje minimálně o level výš druhá stránka boje - magické karty. Ty lze rozdělit na útočné, defenzivní a hrdiny. Persony, jež se k vám přidají, jsou vypodobněny jako karty různých schopností s neomezeným počtem použití. Ve svých řadách přivítáte pohlednou lučišnici, hromotluka s mohutnou palicí a další. Z boje nebo od některého z prodejců, nalézajících se v osadách, získáte zase karty, jež jsou sice omezeny počtem vyvolání, ale nabízejí širokou paletu dovedností, podle nichž můžete sestavit svou smrtící taktiku. Lze využít útočná kouzla, abyste soupeře poslali co nejdřív do horoucích pekel, či naopak ta obranná, jimiž si prodloužíte své tři tahy v jednom kole o několik dalších, a prakticky tak nepustíte oponenta ke hře, případně se uzdravíte, uberete soupeři takzvané rage (zuřivost), sloužící zde namísto obligátní many, nebo třeba aktivujete štít absorbující část poškození.

Být to o chlup lepší ...

Zpočátku vypadá všechno náramně, ale s přibývajícími minutami začíná přibývat rozpaků. Nepřátelé sice mají své jedinečné strategie a naučenou paletu kouzel, až na pár bossů však obtížnost zkušenějšího hráče nevytrhne. Za celou dobu potkáte jen dva soky, jež mají oproti vám mnohonásobně víc životů, ale nakonec je jejich skalp jednodušší než kohokoliv jiného. Pro boj s nimi se vám totiž dostane speciální runy, pomocí níž jim seberete naprostou většinu bodů zdraví. Ve finále je pak stačí jen nepatrně pošimrat a postupujete bez mrknutí oka dál. Nechci si honit triko, ale celkem poklidnou obtížnost věrně reflektuje má plynulá jízda s jediným zákysem, a to přímo u finálního hrdiny.

Nepotěší ani nepříjemná linearita, kdy se sice můžete vydat utlouct jinak bezvýznamné jednotky, výsledný efekt je ale pro zbytek hry prakticky nulový, případně nevyužitý potenciál již zmíněných osad, které jsou vypodobněny pouze jako obrazovka s ikonami postav podél stran. Nelze se zde nechat vyléčit, protože po každém boji máte životy opět na maximu, či snad koupit nějaké brnění. Po úmorných rozhovorech zde získáte akorát úkoly – neznající však jiného než „zabij toho“ nebo „dones tamto, ale vlastní to tenhle, takže ho pošli k šípku“ - a duely, bez jejichž utrženého vítězství se neposunete dál. Runespell: Overture se tak stává katalogovým příkladem monotónní zábavy, v tomto případě nekončícího boje. Nelze nevzpomenout i na celkem krátkou herní dobu, nepřekračující s trochou umu víc jak pět až šest hodin, navíc s nemastným neslaným zakončením. Ale ze všeho nejvíc stejně zamrzí absence náramně se sem hodícího multiplayeru.

Ačkoliv se to nemusí po tolika negativních řádcích zdát, hra je zábavná, chytlavá a její jedinečnost mezi konkurenty jí nesmírně sluší. Když k tomu přičteme byť prostou, ale celkem pohlednou grafiku a také příjemný a tématicky zpracovaný soundtrack, je nesmírná škoda, že se v Mystic Box neodvážili z konceptu vykřesat víc. Výsledná cena 8,99€ prozatím jediného distributora Steam však kvalitám titulu plně odpovídá, tudíž minimálně fandové karetních her by měli o Runespell: Overture přemýšlet.

Runespell: Overture
Windows PC

Verdikt

Specifické zpracování a poměrně silná stereotypnost není tím nejdokonalejším receptem na úspěch. Ve výsledku však počin chytne a v lecčem i příjemně překvapí!

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama