Zombie Driver

Tallahasee má zvrácený smysl pro humor, když přijde na zombie. Potká-li vypaseného nemrtvého na silnici, tak ho nepřejede, ale z boku srazí otevřením dveří. A pak se ďábelsky zasměje. Nebo vejde do supermarketu, vyláká zombíky hraním na banjo a následně jim nástrojem urazí hlavu. Tallahassee je jedním z hrdinů filmu Zombieland a bohužel se jím studio Exor při vývoji Zombie Driver nenechalo inspirovat.

Mohli bychom jmenovat bezpočet dalších hrdinů žánrových filmů, které jako by kolem vývojářů proletěly nadsvětelnou rychlostí. Váš hrdina, taxikář bez jména a podoby, je tak fádní, jak jen může být bezzubá postava 2D akce. Ve městě zachváceném zombiveckou infekcí zachraňuje (platící) zákazníky, ničí zombíky a občas si sedne do jiného auta a připevní si na střechu plamenomet nebo raketomet – a tím jeho popis končí. Žádné hlášky, žádné napínavé situace, žádné pořádné manévry, žádná radost ze života. Prostě jen anonymní chlápek v autě, co rozjíždí zombie a kvůli zisku zachraňuje lidi. Pardon, ale to by nestačilo ani pro satiru předražených taxikářů ze Staroměstského náměstí.

Další hra se zombíky, super, JENŽE...

Dobrá, procházíme si zombie pětiletkou, neměli bychom se tedy divit, že vychází další hra se slovem „zombie“ v názvu. Je tu jedno velké „jenže“ - nemůžeme mluvit o posunutí vnímání pomalých nemrtvých, protože se tvůrci až na čestné výjimky nesnaží přepracovat archetypální bestie na novou úroveň. Autorům filmu Stmívání nebo seriálu True Blood se to podařilo s pojetím upírů (tím autor nenaznačuje, že by mu zmíněné tituly vyhovovaly), ale herní zombíci, jak je známe už celé dekády, jsou prostě stále stejní. Tupí, pomalí, vyluzující hrdelní zvuky, podobají se zombíkům Johna Romera, kteří ovšem vyrostli ze společenské kritiky, rasismu a všeobecného pocitu ohrožení v průběhu studené války. Po čase se přeměnili v hororové bytosti a nakonec se z nich staly komediální nebo vedlejší postavy (norský film Mrtvý sníh nebo zmíněný Zombieland či Shaun of the Dead). Ať už v současné době zastávají jakoukoliv pozici, nejsou tak zatraceně nudní jako v Zombie Driver. Pánové z Exoru propásli šanci udělat nepřátele zajímavé nebo aspoň jiné a plně na ně platí pořekadlo: tak dlouho se chodí za zombíky do lesa, až hráčům prsty odpadnou.

Zabíjení

Úroveň za úrovní jde v Zombie Driver stále o to samé – zabít je. Zničit je. Anihilovat je. Udělat z nich krvavou kaši. Občas to je zábavné. Mnohem častěji frustrující. Tvůrcům úplně uniklo, že to samé by se dalo dělat s přemnoženými velikonočními zajíčky nebo s lidmi – švanda by to byla stejná, tedy – až na několik okamžiků vražedného amoku - nijaká. A ani to nevyvolá kontroverzi jako Death Race s podobným obsahem v polovině sedmdesátých let. Jediným plusem zůstává, že můžete upravovat vzhled auta – a to je v první desetiletce jednadvacátého století málo. Kdyby šlo o nezávislou hru distribuovanou zdarma čistě kvůli tomu, aby na sebe studio upozornilo, mohli bychom alibisticky říct: „Na nekomerční tvůrce dobrý úspěch, držíme palce příštímu pokusu.“ Zombie Driver se ovšem na Steamu prodává za devět euro a jeho autoři si vydělávají casual hrami jako Swap It nebo Fishing Game. Na výlet do hájemství „vyšších“ her nemají zkušenosti a vytrvalost. Hře prostě nedokázali vdechnout pocit unikátnosti. Přitom stačilo jen jediné: mít nápad. Třeba autoři The Last Guy pro PlayStation 3 ho měli a zadařilo se jim mnohem lépe! Do Exoru nápady nikdy nepřišly.

Marnost nad marnost a vše je Zombie Driver

Pojďme na závěr prohodit pár slov o zbytečnosti. Ani na první pohled líbivá interakce auta s prostředím nevyvolá nic víc, než pozastavení a ohromné otazníky nad hlavou:

Co na tom, že kulisy rozbořených měst vypadají pěkně?

Co na tom, že zvuky a hudba se dají poslouchat?

Co na tom, že zombíkům létají končetiny na všechny strany?

Co na tom, že se to bezproblémově hraje?

Co na tom, že můžete stahovat mody?

Vždyť je to k ničemu.

A to je taková pěkná tečka za tím naším případem. Vypadá takhle: Zombie Driver je chudou hrou, která baví jen do doby, než zjistíte, jak nesmírně dutá je. Grand Zombie Auto se nekoná. Tečka.