S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl - dojmy z hraní na Gamescomu 2023
Navzdory komplikovanému vývoji ovlivněnému skutečnou válkou se podle všeho pomalu blíží vydání této vysoce očekávané ukrajinské hry. Nastala tedy chvíle, kdy místo pečlivě předchystaných trailerů vidíme hru reálně v pohybu - a na Gamescomu jsme si ji dokonce mohli sami zahrát. Výsledné dojmy jsou bohužel poněkud rozporuplné.
Když na úvodním proslovu během Gamescom 2023 Xbox prezentace pro novináře Phil Spencer krátce promluvil o složitém zákulisí vývoje této hry, sálem plným novinářů ze všech koutů světa se rozlehl potlesk, reflektující obdiv k odvaze a výdrži vývojářů této hry - ačkoliv se část jejich týmu přesunula do Prahy, část stále zůstává na Ukrajině, kde je jejich život krutě ovlivněn realitou válečného stavu. Potlesk se ale rozlehl také při zmínění hry jako takové, protože není asi potřeba nikomu z vás vysvětlovat, že tato hra patří mezi jedny z nejočekávanějších - nejen proto, že minulé díly této série byly tak zajímavé a osobité, ale také proto, že tento díl, využívající poprvé Unreal Engine 5, doposud ze všech ukázek vypadal až neskutečně dobře.
Měl jsem možnost si na výstavišti zahrát PC demo. Začínalo tím, že moje postava ležela na zemi a zuřivě na ni dorážel zmutovaný pes, znetvořený radioaktivním vlivem zóny. Po marném pokusu vystřelit z této nepohodlné pozice vleže z pistole (ukázalo se, že zásobník je prázdný) se mi povedlo psa odkopnout, aby si jej při letu “chytla” částečně (ne)viditelná anomálie ve vzduchu a roztrhala ho okamžitě na cáry v oblaku krve. Tuto scénu se smíchem okomentoval cizinec, stojící na okraji srázu kousek nade mnou. Poté mi hodil šroub a poradil, že vhozením šroubu do anomálie mohu nechat tuhle past na chvilku “sklapnout” a než se znovu resetuje, proběhnout kolem/skrz ni.
Tahle úvodní sekvence ještě vypadala poměrně dobře, kromě jiného i proto, že hra místy automaticky přebírala kameru, aby mi co nejlépe ukázala přesně to, co ukázat chtěla. Jakmile jsem ale pomocí šroubu proběhl onou anomálií a vyšlapal na sráz k cizinci, začaly první technické problémy a viditelné nedodělky - v tomto případě jsem si nechtěně stoupl tak, že se mluvící cizinec snažil během svého projevu kráčet, ale zasekl se na místě a loopoval animaci chůze bez změny polohy. Byl to první moment během hraní dema, kdy mě napadlo, že tahle hra určitě nemůže letos vyjít - a další takové měly ještě přijít. Za zmínku stojí také skutečnost, že zatímco prostředí místy vypadalo opravdu nádherně (a našinci připomínalo některé dobře známé lokálie), postavy a jejich animace zas tak dobře nevypadaly.
Podobné ochutnávky na výstavišti prakticky vždy fungují tak, že máte na hraní předem omezené množství času. Pokud se tedy příliš zamotáte na místě, může se stát, že demo nestihnete odehrát celé - přičemž mnohdy bývá nějaká ta pointa nebo nejlepší moment na konci. Ačkoliv mi tedy cizinec povykládal o několika lokacích v okolí a na kompasu mi naskočilo několik různě barevných ikon s různými číslicemi vzdálenosti k prozkoumání, vyrazil jsem rovnou k té hlavní, což měla být jakási základna místních. Po cestě jsem narazil na jednu “dynamickou” událost - další cizinec se také bránil smečce zmutovaných psů, tak jsem mu je pomohl odpravit a on mi za to dodal další informace o okolních lokacích a aktivitách.
O moment později jsem narazil na nepřátelskou základnu, kde se okamžitě strhla přestřelka s místními, která byla naprosto stejně rychlá a smrtící, jako přestřelky v původních hrách z této série. Po smrti a reloadu jsem tedy raději tohle místo obešel močálem a lesem, abych se konečně přiblížil k cíli své výpravy. Jenže v tu chvíli se také strhnula rudá radiokativní bouře, během které je potřeba být schovaný - moje postava začala vlivem tohoto deště prudce ztrácet sílu a tak tak jsem zaklepal na dveře cílové budovy (malého nadzemního vchodu do podzemního bunkru) a omdlel… aby se dveře poté otevřely a další cizinec v masce mne vtáhl dovnitř.
Přestřelka byla naprosto stejně rychlá a smrtící, jako v původních hrách z této série.
Tím mělo demo očividně skončit, ale skript se rozbil a já se najednou ocitl vedle onoho vchodu a mohl jsem dál pobíhat v bouři - sami vývojáři se tomu divili, ale pak to zamluvili tím, že jsem “dohrál demo jako první z téhle skupiny 20 novinářů”, za což mi dali stylový Displate kovový plakát ze hry a poslali mne ze stánku pryč, ačkoliv jsem je prosil, abych mohl využít zbývající čas k opakovanému zahrání dema a vyzkoušení jiné cesty. Mimochodem, viděl jsem fotky některých dalších zahraničních novinářů se stejným plakátem a komentářem, že je vývojáři “chválili” za rychlé dohrání dema - očividně to byl jejich trik, jak utěšit novináře, kteří přecenili délku dema a doběhli příliš rychle na jeho konec.
Jedna z věcí, která mne na celém zážitku docela překvapila, bylo, jak “nekompromisně počítačově” hra působila. Co tím myslím? Předchozí hry z této série se proslavily jako velmi hardcore PC hry, které byly náročné nejen z hlediska obtížnosti, ale poměrně sofistikované také pokud jde o věci jako je management vašeho inventáře a další sekundární mechaniky. Jelikož tento díl má být prvním, který dorazí i na konzole, očekával jsem citelnější příklon k určitému “multiplatformnímu mainstreamu”, ale nic takového jsem ze hry necítil - naopak, hrála se velmi podobně jako předchozí tři hry, možná až příliš podobně.
Předchozí hry z této série se proslavily jako velmi hardcore PC hry.
Samozřejmě chápu, že fanoušci předchozích dílů série budou nadšení, ale nejsem si jistý, jak to bude působit na konzoli, s ovladačem. Tak trochu se obávám, že konzolisté jsou zvyklí na poněkud přístupnější střílečky a tahle by díky tomu nemusela dosáhnout takového ohlasu u konzolového publika, jak se možná čeká. Je ale možné, že tvůrci konzolvou verzi citelně upraví (viz. dramatický rozdíl v práci kamery, ovládání a celém rozvržení UI mezi PC a konzolovou verzí Baldur´s Gate 3). A samozřejmě popularitě hry velmi pomůže její dostupnost v předplatném Game Passu.
Tvůrci nyní oznámili posun vydání hryz z letoška na první čtvrtletí příštího roku, ale docela bych se vsadil, že dokončení hry bude trvat ještě o něco déle. I samotné demo působilo spíše jako narychlo slepená sekvence úryvků, než jako přirozená ukázka z kompletní části hry. Pořád ale platí, že prakticky žádná jiná hra vám nenabídne takovouto atmosféru a pokud se jako já připravujete na návrat do Zóny opakovaným čtením knihy i hraním předchozích dílů, stále se máte na co těšit, protože atmosféra téhle hry je nepopiratelná.
